Rubio: plán na obnovení rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem by mohl vzniknout během týdnů; Kreml popírá, že by existoval

Proč je to důležité

Cesta Witkoffa a Kushnera, která spojila Moskvu a Kyjev, představuje první americkou vyslaneckou misi kombinující obě metropole a signalizuje oživení snahy USA o ukončení války. Rubiovo prohlášení, že „plán činnosti“ by mohl být hotový během několika týdnů, otevírá možnost prvního konkrétního rámce pro jednání od doby, kdy rozhovory uvízly na mrtvém bodě. Zároveň je tento optimismus v příkrém rozporu s evropskými zpravami, podle nichž se spojenci Kyjeva smířili s pokračováním války i v příštím roce a že Putin plánuje zimní tlak na ukrajinskou energetiku. Diplomatický push se tak odehrává na pozadí zhoršujícího se výhledu na bojišti.

Co se stalo

Americký ministr zahraničí Marco Rubio 8. září uvedl, že Spojené státy vidí možnost, že během příštích několika týdnů bude vypracován „plán činnosti“ nebo „roadmapa“ pro obnovení rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem a pro dosažení řešení přijatelného pro obě strany. Rubio rozhovory, kterých se v Moskvě i Kyjevě účastnili američtí zvláštní vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner, označil za „věcné“ a uvedl, že během setkání zazněly „nové nápady“ a panovala „obecná otevřenost“ k návrhům, zároveň však upozornil, že přetrvávají „vážné překážky“ a že „je ještě hodně práce před námi“.

Witkoff a Kushner se 5. září setkali v Moskvě s Vladimirem Putinem a 6. září v Kyjevě s prezidentem Volodymyrem Zelenským – šlo o jejich první cestu na Ukrajinu. V Kyjevě se ke třem kolům rozhovorů připojili také poradci pro národní bezpečnost z Francie, Německa a Velké Británie. Zelenskyj po jednáních oznámil, že Kyjev je připraven vrátit se k trojstrannému formátu rozhovorů a že od amerických vyslanců obdržel zprávu, že „Rusové jsou připraveni k jednání“.

Prezident Donald Trump 8. září telefonoval s Putinem. Podle kremelského čtení trvářhovor téměř hodinu a Putin „pozitivně hodnotil“ americké zprostředkovací úsilí. Trump novinářům řekl, že měl s Putinem „skvělý rozhovor“ a že Putin „chce uzavřít dohodu“. Bílý dům nezveřejnil vlastní shrnutí hovoru. Byla předběžně dohodnuta osobní schůzka prezidentů Zelenského a Trumpa ve druhé polovině září.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 9. září prohlásil, že v současnosti neexistují žádné plány ani „roadmapy“ pro urovnání války, potvrďil však „obecnou politickou vůli“ k obnovení trojstranných rozhovorů a vyjádřil naději, že budou obnoveny v blízké době; žádné konkrétní datum neuvedl. Během telefonátu Trumpa s Putinem byly podle Peskova projednány i otázky výměny vězňů.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média kladou důraz na Rubiovo hodnocení rozhovorů jako „věcných“ a Zelenského vylíčení cesty jako příležitosti k „odblokování“ diplomatického procesu; zdůrazňují, že američtí vyslanci přinesli „několik“ nových nápadů. Zelenského ochota vrátit se k trojstrannému formátu a jeho návrhy možných míst konání (Valné shromáždění OSN v New Yorku, případně SAE, Švýcarsko či Turecko) jsou v ukrajinském zpravodajství ústředním bodem.

Zpravodajství rovněž vyzdvihuje přítomnost evropských poradců pro národní bezpečnost (E3 – Francie, Německo, Velká Británie) u kyjivských jednání a komentuje ji jako výsledek evropského tlaku na Washington. Ukrajinský velvyslanec Serhij Korsunskyj varoval, že ruská pozice v konfliktu de facto znamená, že Ukrajina by měla přestat existovat. Některé ukrajinské zdroje zároveň výrazně referují o zprávě agentury Bloomberg, podle níž se spojenci Kyjeva smířili s pokračováním války i v příštím roce.

Jak to popisují zahraniční zdroje

Mezinárodní zpravodajství v čele s Le Monde zdůrazňuje především kremelské popření existence jakékoli „roadmapy“ a upozorňuje na propast mezi americkým optimismem a ruskou komunikací. Bloombergem citovaní evropští činitelé vyjadřují skepticismus: žádný významný pokrok, Putinovy nezměněné maximalistické požadavky vůči Doněcké oblasti, očekávaná zimní eskalace útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hybridní operace v Evropě.

Zpravodajství o Trumpově telefonátu s Putinem 8. září zdůrazňuje kremelské čtení (Jurij Ušakov: „pozitivně hodnotil“) a zároveň absenci souhrnného komuniké Bílého domu. Vlastní Trumpovy výroky – že Putin „chce uzavřít dohodu“, ale oba vůdci „se navzájem nenávidí“ – jsou uváděny jako hlavní linie americké administrativy, spolu s Rubiovým „nechci být příliš optimistický, ale ani nejsem pesimický“. Hodnocení Institutu pro studium války (ISW), že Putin telefonát pravděpodobně využil k prosazování zkresleného obrazu situace na bojišti, a pochybnosti amerických a evropských zpravodajských služeb o Putinově upřímnosti, rámují diplomatickou snahu obezřetně.

V čem se zpravodajství liší

Mezi zdroji se objevuje několik zásadních neshod. Zaprvé, ochota Putina skutečně jednat: Trump po telefonátu 8. září prohlásil, že Putin „chce uzavřít dohodu“, Zelenskyj uvedl, že američtí vyslanci sdělili, že „Rusové jsou připraveni k rozhovorům“, a Peskov potvrdil „obecnou politickou vůli“ k obnovení rozhovorů – avšak evropští činitelé citovaní agenturou Bloomberg tvrdí, že Putin neprojevil ochotu zmírnit svou pozici a nadále trvává na plné kontrole Doněcké oblasti.

Zadruhé, zda Witkoffova a Kushnerova cesta přinesla pokrok: Rubio hovořil o „věcných“ rozhovorech s „novými nápady“ a „obecnou otevřeností“, Witkoff tvrdil, že bylo dosaženo „významného pokroku“, Zelenskyj zmínil „zajímavé“ návrhy – naproti tomu evropští činitelé citovaní Bloombergem a zdroj z Kanceláře prezidenta citovaný Radiem NV uvedli, že nedošlo k žádnému významnému pokroku a že se průlom neočekává.

Zatřetí, zda vůbec existuje nějaký plán či plán činnosti: Rubio tvrdil, že „roadmapa“ by mohla být vypracována během týdnů, zatímco Peskov existenci jakýchkoli plánů či „roadmap“ popřeluo. Začtvrté, kdy mohou být rozhovory obnoveny: Rubio a Zelenskyj hovořili o týdnech, Trump o tom, že oba jsou „unavení z boje“, kdežto evropští činitelé citovaní Bloombergem se domnívají, že seriózní rozhovory budou pravděpodobně možné až příští rok a že ani po ruských volbách do Státní dumy výrazně nepokročí. Zapáté, zda CIA větří větší roli: zdroje FT citované Kyiv Independent uvedly, že ředitel CIA John Ratcliffe se připravuje převzít větší úlohu; Trumpova administrativa tuto zprávu popřela.

Souvislosti

Cesta Witkoffa a Kushnera byla jejich první návštěvou Ukrajiny, přestože se Witkoff s Putinem v Moskvě setkal již vícekrát. Trump dříve podmínil bilaterální schůzku s Putinem tím, že bude existovat mírová dohoda. Ředitel CIA John Ratcliffe se údajně v srpnu v Moskvě setkal s představiteli ruských zpravodajských služeb, aby tlačil na ukončení invaze. Ruský požadavek na kontrolu celé Doněcké oblasti jako součásti jakéhokoli příměří údajně nebyl stažen.

Poradci pro národní bezpečnost z Francie, Německa a Velké Británie (E3) se zúčastnili kyjivských rozhovorů; podle finského europoslance Pekky Toveriho byla jejich přítomnost výsledkem evropského tlaku na Washington, nikoli americkou iniciativou. Putinův telefonát s Trumpem 8. září údajně trval téměř hodinu, uvedl kremelský poradce Jurij Ušakov; Bílý dům nezveřejnil vlastní čtení hovoru. Mezi tématy hovoru byly podle Peskova i výměny vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou a mezi Ruskem a USA.