Zelenskyj a Trump jednali v New Yorku o příměří; Kyjev nabídl omezené zastavení bojů, Moskva je podle ISW odmítla
Na okraj Valného shromáždění OSN se 22. září setkali prezidenti Zelenskyj a Trump a jednali o možných cestách k deeskalaci rusko-ukrajinské války. Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina je připravena na jakýkoli formát omezeného příměří v energetice, na moři a v oblasti obilí, pokud bude reciproční. Po setkání Rubia s Lavrovem 23. září americký ministr zahraničí uvedl, že obě strany mají zájem o takové příměří, zatímco mluvčí Kremlu Peskov a podle ISW i samotný Putin návrh energetického příměří fakticky odmítli. Spojené státy oficiálně pozvaly Putina na summit G20 v Miami 14.–15. prosince; účast ruského vůdce zůstává nejistá.
Hlavní body
- Zelenskyj a Trump se setkali 22. září v New Yorku na okraj 81. zasedání Valného shromáždění OSN; Zelenskyj schůzku označil za „pozitivní“ a „produktivní“.
- Ukrajina deklarovala připravenost na reciproční příměří ve třech oblastech: energetice, obilí a námořním exportu.
- Rubio po setkání s Lavrovem 23. září uvedl, že obě strany mají zájem o omezené příměří, ale Peskov, Putin a analýza ISW došli k závěru, že Moskva návrh energetického příměří fakticky odmítla.
- USA oficiálně pozvaly Putina na summit G20 v Miami 14.–15. prosince; Peskov 24. září řekl, že Rusko je vděčné a rozhodne diplomatickou cestou, podle Bloombergu ale Putin summit pravděpodobně vynechá.
- Zelenskyj prohlásil, že takzvané „Anchorské dohody“ formátu „3+2“ (uznání ruské svrchovanosti nad Krymem a částmi Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti) již nejsou součástí jednání; totéž potvrdil Rubio.
- Možnost třístranného setkání Zelenskyj–Trump–Putin byla podle Zelenského přesunuta na summit G20 v Miami; Kyjev ji podpoří, pokud bude dosaženo odpovídající dohody.
- Putin podle zpráv odmítl Zelenského návrh na jednání o ukončení války na okraji G20 a trvá na tom, že by se případné setkání mohlo konat „jen v Moskvě“.
Proč je to důležité
Newyorské setkání bylo nejvyšším bilaterálním kontaktem USA a Ukrajiny v týdnu Valného shromáždění OSN a zásadně formovalo další směřování mírové diplomacie. Ukrajina veřejně deklarovala ochotu k omezeným, recipročním příměřím v energetice, obilí a námořní dopravě, čímž zúžila prostor přijatelných řešení. Ruská strana tyto návrhy podle analýzy ISW fakticky odmítla a nadále trvá na maximalistických požadavcích, což signalizuje, že prostor pro rychlou dohodu je velmi úzký. Oficiální pozvání Putina na summit G20 v Miami zároveň otevřelo otázku legitimizace ruské účasti na diplomatickém fóru uprostřed pokračující války, na což Ukrajina i evropští partneři reagují rozdílně. Veřejné vypuštění „anchorského ducha“ z agendy ze strany Kyjeva i Washingtonu zároveň uzavírá jednu z dosavadních rámcových variant urovnání.
Co se stalo
Prezidenti Zelenskyj a Trump se 22. září 2026 setkali na okraj 81. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Zelenskyj schůzku popsal jako „pozitivní“ a „produktivní“; podle svých slov se obě strany shodly na tom, že válka musí skončit ještě před zimou. Po setkání Zelenskyj uvedl, že Trump je „pozitivně nakloněn“ udělení licencí Ukrajině na výrobu raket k systémům Patriot, ačkoliv konkrétní odpověď ohledně dodávek interceptačních raket zatím Kyjev neobdržel. Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina je připravena na jakýkoli formát omezeného příměří v energetice, na obilí a na moři, pokud bude reciproční, a že je ochotna zastavit údery na ruské rafinerie, pokud Rusko přestane útočit na ukrajinskou kritickou infrastrukturu, potravinářský export a energetický sektor. O den později, 23. září, se na okraj Valného shromáždění setkali ministr zahraničí USA Marco Rubio a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Rubio následně oznámil, že obě strany projevily zájem o omezené příměří týkající se obilí a energetiky, a zároveň potvrdil, že USA oficiálně pozvaly Vladimira Putina na summit G20, který se má konat 14.–15. prosince v Miami na Floridě. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na pozvání 24. září reagoval slovy, že Rusko je vděčné a záležitost bude řešit diplomatickou cestou; zároveň ale na otázku, zda jsou prohlášení Západu o energetickém příměří „jen rétorikou“, odpověděl „absolutně“, čímž návrh fakticky odmítl. Institut pro studium války (ISW) ve své analýze z 23. září konstatoval, že prohlášení Peskova a Putina ukazují neochotu Kremlu přistoupit na jakékoli příměří či mírovou dohodu, která by neodpovídala ruským maximalistickým požadavkům, a že Moskva odmítá upravit své vyjednávací pozice navzdory absenci výraznějších úspěchů na frontě. Putin 23. září znovu prohlásil, že ruské síly jsou schopny dosáhnout všech válečných cílů Moskvy, které podle ISW ve své podstatě znamenají kapitulaci Ukrajiny. Zelenskyj na briefingu v New Yorku uvedl, že summit G20 by mohl být platformou pro třístranné setkání Ukrajiny, USA a Ruska, a že Kyjev takový formát podpoří, pokud bude dosaženo příslušné dohody. Zároveň prohlásil, že takzvané „anchorské dohody“ formátu „3+2“ – které by fakticky znamenaly uznání ruské svrchovanosti nad Krymem, Doněckou, Luhanskou a obsazenými částmi Chersonské a Záporožské oblasti – již nejsou součástí jednání, a že největší zásluhu na tom mají Ozbrojené síly Ukrajiny. Rubio tento posun potvrdil a uvedl, že anchorské dohody byly pro Ukrajinu nepřijatelné a nyní by byly ještě méně přijatelné, a že mír bude vyžadovat „nové nápady“ a „nové koncepty“. Zelenskyj po setkání s Trumpem řekl, že Trump souhlasil s udělením licence na výrobu raket k systémům Patriot, a že Ukrajina v současnosti potřebuje americké technologie a „zimní balíček“ včetně interceptačních raket. Diplomatický komentátor Kostiantyn Jelisejev na Radiu NV nicméně poznamenal, že konkrétní obsah z newyorského setkání nevyplynul a Zelenskyj se vyhýbal přímým odpovědím na otázky o Patriotech a uplatnění Grahamova zákona. Podle Zelenského se krátce po summitu v New Yorku konalo i jednání vyjednávacích týmů Ukrajiny a USA; žádné písemné dokumenty zatím nevznikly a platí dohoda o tom, že se o obsahu jednání veřejně nehovoří, dokud se neozve ruská strana. Speciální vyslanci USA Steve Witkoff a Jared Kushner si podle Zelenského berou několikatýdenní pauzu na další jednání s Ruskem a partnery. Zároveň se objevily zprávy (ZN.UA), že se 24. září mělo v New Yorku uskutečnit třístranné setkání Ukrajiny, USA a Ruska za účasti Budanova, Umerova, Kushnera, Witkoffa a Dmitrijeva, které mělo řešit zejména energetické příměří; kancelář prezidenta Ukrajiny tyto zprávy nepotvrdila s tím, že ukrajinská delegace již cestuje zpět a že média nemají ve složení delegace své zdroje. Zda se toto setkání skutečně konalo, zůstává sporné.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská strana vykresluje Kyjev jako připraveného k recipročnímu, omezenému příměří v energetice, na moři a v oblasti obilí a zdůrazňuje, že tato ochota je podmíněna vzájemností. Zelenskyj opakovaně zdůraznil, že Ukrajina neobětuje území, nezávislost ani svobodu výměnou za dohodu, a že tak nečinila ani na začátku plnohodnotné invaze. Podle ukrajinského podání sehrály největší roli při vypuštění „anchorského ducha“ z jednání Ozbrojené síly Ukrajiny; Ukrajina rovněž deklaruje, že na frontě kontroluje situaci a že případné ruské postupy jsou vykoupeny vysokými ztrátami na personálu. Zelenskyj zároveň vyjádřil skepsi vůči tvrzením o Putinově ochotě ke třístrannému setkání a postavil ji do kontrastu s optimismem amerických vyslanců Witkoffa a Kushnera. Kyjev varoval, že pokud Rusko odmítne jakýkoli formát rozhovorů, požádá Washington o využití nového sankčního zákonu (v médiích uváděného jako „Grahamův zákon“), a zároveň poukazoval na to, že případná účast Putina na summitu G20 v Miami může být v Moskvě vnímána jako signál k pokračování agrese. Zelenskyj rovněž deklaroval připravenost Ukrajiny zvládnout další zimu ve válečném stavu, a to navzdory únavě společnosti.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Mezi dodanými zdroji jsou výhradně ukrajinská média, takže obsáhlejší srovnání mezinárodního rámce nelze z podkladů vyvodit.
V čem se zpravodajství liší
Rozdíly se týkají čtyř klíčových otázek. Zaprvé, zda se 24. září uskutečnilo třístranné setkání Ukrajiny, USA a Ruska v New Yorku: ZN.UA s odvoláním na diplomatické zdroje informovalo o plánovaném setkání za účasti Budanova, Umerova, Kushnera, Witkoffa a Dmitrijeva, zatímco kancelář prezidenta Ukrajiny tvrdí, že delegace již cestuje domů a média nemají ve složení delegace své zdroje. Zadruhé, zda vůbec existuje dohoda o energetickém příměří: Trump 14. září prohlásil, že se Ukrajina i Rusko zavázaly neútočit na energetickou infrastrukturu druhé strany, zatímco Zelenskyj i další zprávy uvádějí, že ukrajinský závazek je podmíněn vzájemností a ověřením a žádná závazná dohoda neexistuje. Zatřetí, zda Rusko projevilo zájem o omezené energetické či obilní příměří: Rubio 23. září po setkání s Lavrovem uvedl, že obě strany o takové příměří stojí, avšak Peskov, Putin a analýza ISW došli k závěru, že Moskva návrh fakticky odmítla a trvá na maximalistických cílech. Začtvrto, Putinova účast na summitu G20 v Miami zůstává otevřená: Rubio oznámil oficiální pozvání a vyjádřil naději, že ho Putin přijme, Peskov 24. září poděkoval a avizoval rozhodnutí diplomatickou cestou, Bloomberg mezitím s odvoláním na zdroje blízké Kremlu uvedl, že Putin summit pravděpodobně vynechá a místo toho se zúčastní fóra APEC v Číně, a další zprávy uvedly, že Putin odmítl Zelenského návrh na jednání o ukončení války na okraji G20 a trvá na tom, že by se případné setkání mohlo konat „jen v Moskvě“.
Souvislosti
Valné shromáždění OSN se v New Yorku konalo 22.–23. září 2026 a poskytlo rámec jak schůzce Trump–Zelenskyj, tak schůzce Rubio–Lavrov. Dřívější kola jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a USA zprostředkovaná Washingtonem se uskutečnila v Abú Zabí na začátku roku 2026; poslední třístranné setkání na úrovni vyjednávacích delegací se konalo v únoru, ještě před válkou s Íránem. Pojem „anchorské dohody“ neboli formát „3+2“ odkazuje na návrhy diskutované na summitu Trump–Putin v Anchorage v srpnu 2025, které by v praxi znamenaly uznání ruské svrchovanosti nad Krymem, Doněckou a Luhanskou oblastí a nad částmi Chersonské a Záporožské oblasti podél skutečné linie kontaktu.