Útoky dronů u břehú Bulharska: jedna loď se potopila, Bulharsko předvolá ruskou velvyslankyni
V noci na 13. října drony zaútočily na dvě obchodní lodě v bulharských vodách Černého moře; jedna z nich se potopila. Maltézské nákladní plavidlo CHELSEA 3 bylo zasaženo třemi drony přibližně 18 námořních mil východně od města Bjala, celá 15členná posádka byla evakuována do Varny. Bulharský premiér Rumen Radev oznámil, že si předvolá ruskou velvyslankyni Eleonoru Mitrofanovou, ačkoli podle něj dosud neexistují jednoznačné důkazy o původu dronů. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha a prezident Volodymyr Zelenskyj útoky přímo připsali Rusku.
Hlavní body
- V noci na 13. října drony zasáhly dvě obchodní lodě u bulharského pobřeží Černého moře; jedna se potopila, druhá byla poškozena.
- Maltézské plavidlo CHELSEA 3 registrované v Oděse a vlastněné ukrajinským majitelem zasáhly tři vzdušné drony asi 18 námořních mil (přibližně 33 km) východně od Bjalé; utrpělo zásahy paluby a boku.
- Všech 15 členů posádky CHELSEA 3 — sedm Ukrajinců a osm Ázerbájdžánců — bylo evakuováno do přístavu Varna; pět jich bylo ošetřeno s lehkými zraněními.
- Druhá loď se potopila asi 17 námořních mil (přibližně 31 km) východně od Krapecu; z její posádky byla zachráněna jedna osoba.
- Bulharský premiér Rumen Radev oznámil předvolání ruské velvyslankyně Eleonory Mitrofanovové a plánované rozhovory s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem; zároveň uvedl, že neexistují přesvědčivé důkazy o původu dronů, byť „logika událení nasvědčuje tomu, že výsledek těchto útoků je prospěvný pro Ruskou federaci".
- Bulharsko požádalo EU a NATO o pomoc s vyšetřováním a posílením monitoringu vzdušného a námořního prostoru.
- Ukrajinský prezident Zelenskyj a ministr Sybiha útoky přímo připsali Rusku; Sybiha vyzval partnery k posílení sankcí a opatřením na ochranu svobody plavby; předschlá nedošla k vyjádření.
Proč je to důležité
Útoky zasáhly teritoriální vody člena EU a NATO, přičemž jedna civilní obchodní loď se potopila a druhá utrpěla škodu. Mezi zraněnými byli ukrajinští a ázerbájdžánští námořníci, což rozšiřuje dosah útoků na černomořské obchodní lodě za hranice ukrajinského konfliktu. Bulharsko formálně předvolalo ruskou velvyslankyni a požádalo EU a NATO o pomoc s vyšetřováním a posílením sledování vzdušného a námořního prostoru, čímž se zvýšila diplomatická váha incidentu. Ukrajinští představitelé incident vnímají jako součást záměrné ruské kampaně, jejímž je pravidelným cílem učinit západní Černé moře neplavebním a zhoršit potravinovou bezpečnost.
Co se stalo
V noci na 13. října drony zasáhly dvě obchodní lodě v bulharských vodách Černého moře. Maltézské nákladní plavidlo CHELSEA 3, registrované v Oděse a vlastněné ukrajinským majitelem, bylo zasaženo třemi vzdušnými drony přibližně 18 námořních mil (asi 33 km) východně od města Bjala. Plavidlo utrpělo zásahy paluby a boku; všech 15 členů posádky — sedm ukrajinských a osm ázerbájdžánských občanů — bylo evakuováno do přístavu Varna, přičemž pět členů posádky bylo ošetřeno s lehkými zraněními. Druhá obchodní loď se potopila asi 17 námořních mil (přibližně 31 km) východně od Krapecu; z posádky této lodi byla zachráněna jedna osoba. Bulharský premiér Rumen Radev svolal mimořádné zasedání bezpečnostní rady, oznámil, že si předvolá ruskou velvyslankyni Eleonoru Mitrofanovovou, a oznámil plánované rozhovory s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Zdůraznil, že v současnosti neexistují kategorické důkazy o původu dronů, které by umožnily připsat odpovědnost konkrétnímu státu, ale že logika událostí nasvědčuje tomu, že výsledek útoků je prospěvný pro Ruskou federaci. Bulharsko rovněž požádalo EU a NATO o technickou pomoc při vyšetřování útoků a o posílení sledování svého vzdušného a námořního prostoru. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že při útoku byli zraněni občané Ukrajiny a Ázerbájdžánu, a vyzval partnery k posílení sankcí proti Rusku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po kontaktech s bulharskou stranou uvedl, že útok byl veden Ruskem s využitím kombinace námořních a vzdušných dronů. Předschlá ruské strany se k incidentu do doby publikace nevjádřila.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média (southeasternní agentury i zpravodajské servery jako Ukrajinská pravda, Evropská pravda, Forbes Ukrajina, Hromadske, Liga.net) se soustředí na dopad útoků na ukrajinské členy posádky a ukrajinská plavidla — zdůrazňují, že CHELSEA 3 je registrována v Oděse a vlastněna ukrajinským majitelem a že mezi 15 členy posádky bylo sedm ukrajinských občanů. Ukrajinský prezident Zelenskyj, ministr zahraničí Sybiha i ministerstvo zahraničí útoky přímo připisují Rusku a zasazují je do širšího kontextu záměrné strategie „učinit západní Černé moře neplavebním" a „zbrzdit hlad" prostřednictvím útoků na obchodní plavidla. Ukrajinské zpravodajství rovněž zdůrazňuje diplomatické výzvy k posílení sankcí, tlaku na Rusko a opatřením na ochranu svobody plavby a upozorňuje, že mezi zraněnými byli i ázerbájdžánští občané.
V čem se zpravodajství liší
Mezi zdroji existují čtyři hlavní rozpory. Za prvé, premiér Radev uvedl, že neexistují jednoznačné důkazy o původu dronů, zatímco ukrajinský prezident Zelenskyj, ministr zahraničí Sybiha i ukrajinské ministerstvo zahraničí útoky přímo připsaly Rusku; ruská strana se do doby publikace nevjádřila. Za druhé, u dřívějšího útoku ze 6. října na ALFAWATAN se zdroje rozchůznou v počtu obětí a zachráněných: většina zpráv uvádí, že 12 členů posádky zůstává pohřešováno, zatímco podle rumunského ministerstva vnuti dvě osoby zahynuly a 11 bylo zachráněno. Za třetí, zdroje se rozchůznují v identifikaci druhé lodi, která se potopila při útoku 13. října: většina zpráv ji popisuje pouze podle místa potopení, zatímco jeden zdroj ji identifikuje jako Azov Concord. Za čtvrté, některé ukrajinsky psané zprávy rámuji útoky jako nové údery na dosud nespecifikovanou druhou loď a CHELSEA 3 v rámci jednoho incidentu, zatímco jiné zdroje popisují samostatný dřívější útok ze 6. října na ALFAWATAN a ABLE — což vede k nekonzistentnímu časovému řazení události v pokrytí.
Souvislosti
Události předcházel útok ze 6. října, kdy drony zasáhly dvě obchodní lodě v bulharské výlučné ekonomické zóně — ALFA WATAN (pod vlajkou Toga), která se potopila přibližně do tří minut, a ABLE (pod vlajkou Palau), která vzplála; 18členná posádka ABLE byla zachráněna, zatímco 12 členů posádky ALFA WATAN bylo nahlášeno jako pohřešovaných. Samostatný útok dronů u rumunského pobřeží 5. října zasáhl loď převážející obilí z Ukrajiny do Itálie, přičemž byl potvrzen nejméně jeden mrtvý. Evropská unie popsala útoky na obchodní lodě v Černém moři jako nepřijatelné a na žádost Rumunska a Bulharska poskytne satelitní snímky dotčených námořních oblastí. Prezident Zelenskyj uvedl, že šlo o kombinovaný ruský úder s využitím námořních a vzdušných dronů, jehož cílem je učinit západní Černé moře zcela nevhodným pro plavbu. Generální tajemník NATO Mark Rutte hovořil s bulharským premiérem Radkem a řekl, že NATO „podle potřeby upraví svá obranná opatření". Předschlá Evropské komise Ursula von der Leyenová útoky odsoudila a vyzvala k tomu, aby byli pachatelé pohni k odpovědnosti.