Bulharsko volí prezidenta: Yotovová vede, hlasování 25. října
První kolo bulharských prezidentských voleb se koná 25. října. Úřadující hlava státu Iliana Yotovová, bývalá zástupkyně premiéra Rumena Radeva, je považována za favoritku. Jejím hlavním soupeřem je někdejší proukrajinský premiér Andrej Gyurov. Výsledek ovlivní postoj Sofie k sankcím EU, obraně a podpoře Ukrajiny.
Hlavní body
- První kolo prezidentských voleb v Bulharsku je naplánováno na 25. října
- Úřadující prezidentka Iliana Yotovová kandiduje spolu s Kirilem Vilčevem
- Protikandidát, bývalý proukrajinský premiér Andrej Gyurov, kandiduje spolu s Georgim Kandevem
- Průzkumy ukazují Yotovovou na 44–47 % a Gyurova na 24–26 %
- Rumen Radev je nyní premiérem Bulharska
- Podle odhadů Yotovová pravděpodobně volby vyhraje
- Přibližně 30 % voličů může podle Alfa Research ještě změnit svůj hlas
Proč je to důležité
Volby se konají v situaci, kdy Rumen Radev soustředil většinu moci – z prezidentského úřadu přešel na premiérský post a jeho spojenci ovládají parlament. Výhra Yotovové by upevnila vedení, které váhá se sankcemi vůči ruským subjektům a zpochybňuje účast v "koalici ochotných". Vítězství Gyurova by mohlo vnést prozápadní protiváhu. Výsledek určí postoj Sofie k sankcím EU, obraně a podpoře Ukrajiny; bulharské chování autoři popisují jako převzetí role, kterou dříve hrál maďarský expremiér Viktor Orbán při blokování části unijního sankčního rámce.
Co se stalo
Bulharsko čeká 25. října první kolo prezidentských voleb. O hlas se zasadily dvě hlavní kandidátní dvojice: úřadující prezidentka Iliana Yotovová (s Kirilem Vilčevem) a bývalý proukrajinský premiér Andrej Gyurov (s Georgim Kandevem). Yotovová, bývalá zástupkyně premiéra Rumena Radeva, dočasně vykonává prezidentské pravomoci poté, co Radev v roce 2026 předčasně rezignoval a poté zvítězil s novým uskupením Progresivní Bulharsko v dubnových volbách se ziskem 131 ze 240 křesel. Podle posledních průzkumů vede Yotovová s 44–47 % proti Gyurovovým 24–26 %; agentura Alfa Research odhaduje, že asi 30 % voličů může ještě změnit svůj hlas.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Texty pocházejí z analytického prostředí Ukrajiny – napsali je Serhij Herasymčuk a Volodymyr-Nazarij Havryš z Ukrajinské rady pro zahraniční politiku "Ukrainian Prism" – a nahlížejí volby prizmatem zájmů Kyjeva. Yotovovou a Radeva popisují jako "proruské" a "téměř spojence Kremlu" a kladou důraz na rizika pro Ukrajinu v případě Yotovové výhry, včetně oslabení unijních sankcí. Gyurova naopak výslovně vylouváme jako "proukrajinského" kandidáta.
V čem se zpravodajství liší
Dvě rozporuplné epizody zmiňované v textu: (1) na summitu Ukrajina–jihovýchodní Evropa 15. července podle jedněch zdrojů podepsal bulharský ministr zahraničí společné prohlášení o "koalici ochotných", zatímco premiér Radev veřejně tvrdil, že ministr nic nepodepsal; (2) v New Yorku v září šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že se Bulharsko připojilo ke společnému prohlášení solidarity s Ukrajinou, kdežto úřadující prezidentka Yotovová prohlásila, že nic nepodepsala.
Souvislosti
Bulharsko se od roku 2021 potýká s opakovanými politickými krizemi a předčasnými volbami. V roce 2026 tehdejší prezident Rumen Radev rezignoval předčasně a založil hnutí Progresivní Bulharsko, které v dubnu získalo 131 ze 240 křesel a vytlačilo z moci GERB, DPS a PP-DB. Radevova vláda se postavila proti sankcím vůči patriarchovi Kirillovi a bývalému šéfovi Lukoilu Vagitu Alekperovi, kteří byli nakonec ze sankčního balíčku vyňati. Plánované továrny Rheinmetall na výrobu prachu a munice v Bulharsku byly omezeny údajně kvůli nedostatku rozpočtových prostředků. Ministerstvo obrany se od léta snaží nakoupit MiG-29 a náhradní díly k letounům sovětské éry s tím, že obrana bulharského vzdušného prostoru má přednost před potřebami Ukrajine.