EU ani další státy neuznají ruské volby na okupovaných ukrajinských územích, chystají se sankce
Evropská unie a řada vlád odsoudily konání ruských voleb do Státní dumy 18.–20. září na dočasně okupovaných ukrajinských územích – včetně Krymu, Sevastopolu a částí Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová 21. září oznámila, že EU nikdy neuzná jejich konání ani výsledky a že budou uvaleny sankce na organizátory a kandidáty z okupovaných území i na osoby odpovědné za podrývání svobodných voleb v Rusku samotném.
Hlavní body
- Ruské volby do Státní dumy se konaly 18.–20. září, hlasování bylo organizováno i na okupovaných ukrajinských územích – v Autonomní republice Krym, Sevastopolu a částech Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti.
- EU 21. září prostřednictvím vysoké představitelky Kaji Kallasové oznámila, že nikdy neuzná konání těchto voleb na okupovaných územích ani jejich výsledky; podle ní jde o hrubé porušení mezinárodního práva včetně Charty OSN a zásad svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny.
- EU avizovala sankce vůči organizátorům falešných voleb, kandidátům na okupovaných územích i osobám odpovědným za podrývání možnosti svobodných a spravedlivých voleb v samotném Rusku.
- EU odsoudila vyloučení strany Jabloko – jediné registrované strany s protiválečným programem – z federální kandidátní listiny a rozhodnutí Ruska nepozvat pozorovatele OBSE.
- Podle předběžných údajů ruské Ústřední volební komise (přes 95 % protokolů) získala Jednotné Rusko 57,83 % hlasů a vyhrála 208 jednomandátových obvodů; KSPR měla 13,81 %, LDPR 8,98 % a Noví lidé 7,96 %.
- K odsouzení se připojily Estonsko, Litva, Francie, Polsko, Německo, Švýcarsko a Rumunsko; společné prohlášení vydaly také Austrálie, Kanada, Nový Zéland, Norsko a Spojené království.
Proč je to důležité
EU se formálně zavázala neuznat volby na okupovaných územích a uvalit sankce na jejich organizátory a kandidáty – krok s konkrétními právními a diplomatickými důsledky. Šlo o první ruské parlamentní hlasování konané i na okupovaných částech Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti, čímž Moskva prohlubuje snahu o integraci těchto území. Západní vlády zároveň explicitně spojily hlasování s podkopáváním demokracie uvnitř Ruska – poukazovaly na vyloučení strany Jabloko, nepřizvání pozorovatelů OBSE a omezení nezávislých médií. Koordinovaná odsouzení ze strany EU, Estonska, Litvy, Francie, Polska, Německa, Švýcarska, Rumunska a společné prohlášení pěti zemí (Velká Británie, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Norsko) ukazují širokou mezinárodní shodu proti tomuto kroku.
Co se stalo
Rusko uspořádalo 18.–20. září třídenní volby do Státní dumy, přičemž hlasování zorganizovalo i na dočasně okupovaných ukrajinských územích – v Autonomní republice Krym, Sevastopolu a částech Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti. Šlo o první ruské parlamentní volby konané od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu a zároveň o první hlasování tohoto druhu na okupovaných částech čtyř zmíněných oblastí. Ruský Nejvyšší soud ještě v srpnu zrušil registraci federální kandidátní listiny strany Jabloko – jediné registrované strany s otevřeně protiválečným programem. Rusko nepozvalo pozorovatele OBSE. Podle předběžných údajů ruské Ústřední volební komise (po sečtení přes 95 % protokolů) získala strana Jednotné Rusko 57,83 % hlasů a vyhrála 208 jednomandátových obvodů; KSPR 13,81 %, LDPR 8,98 % a Noví lidé 7,96 %. Očekává se, že Jednotné Rusko získá přibližně 348–356 ze 450 křesel – rekordní podíl v historii strany. Oficiální účast činila zhruba 57 %. 21. září vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová jménem unie oznámila, že EU nikdy neuzná konání těchto voleb na okupovaných územích ani jejich výsledky, a avizovala sankce vůči organizátorům falešných voleb, kandidátům na okupovaných územích i osobám odpovědným za podrývání svobodných voleb v Rusku. K odsouzení se připojily Estonsko, Litva, Francie, Polsko, Německo, Švýcarsko a Rumunsko; společné prohlášení vydaly rovněž Austrálie, Kanada, Nový Zéland, Norsko a Spojené království.
V čem se zpravodajství liší
Zdroje se mírně liší v uváděných předběžných výsledcích federálních kandidátních listin: při sečtení přibližně 95,18 % protokolů mělo Jednotné Rusko 57,83 %, KSPR 13,81 %, LDPR 8,98 %, Noví lidé 7,96 % a Spravedlivé Rusko 4,96 % (pod prahem); při sečtení 97,37 % protokolů pak Jednotné Rusko 57,96 %, KSPR 13,67 %, LDPR 8,96 %, Noví lidé 7,91 % a Spravedlivé Rusko 5,1 % (nad prahem). V estonském vyjádření se objevují mírně odlišné formulace: Margus Tsahkna hovořil o „politické show/divadle“ a o volbách jako nástroji „upevnění Putinovy moci“ či „dalšího upevnění režimu kremelského vládce Vladimira Putina“.
Souvislosti
Rusko uspořádalo třídenní volby do Státní dumy 18.–20. září a hlasování rozšířilo i na okupovaná území Ukrajiny – Krym, Sevastopol a části čtyř jihovýchodních oblastí. Nejvyšší soud Ruské federace předtím zrušil registraci federální kandidátní listiny strany Jabloko, čímž odstranil jedinou registrovanou stranu s explicitně protiválečnou platformou. Rusko nepozvalo pozorovatele OBSE, čímž porušilo své závazky v rámci této organizace. 20. září okupační správa na dočasně okupované části Doněcké oblasti předčasně uzavřela „volební místnosti“ již ve 14:00 s odůvodněním hrozbou ukrajinských dronových útoků. Průběh voleb provázela hlášení o nevpouštění a odstraňování pozorovatelů, otevírání zapečetěných volebních schránek a problémech s vydáváním papírových lístků.