Rusko poprvé uspořádalo volby do Státní dumy na okupovaných ukrajinských územích
Rusko ve dnech 18.–20. září 2026 uspořádalo volby do Státní dumy, přičemž poprvé od začátku plnohodnotné invaze hlasování zahrnovalo i okupované části Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti a zároveň okupovaný Krym a Sevastopol. Ukrajina a Evropská unie volby odsoudily jako nelegální a v rozporu s mezinárodním právem. Ukrajinské orgány obyvatele vyzývaly, aby se hlasování neúčastnili, a varovaly, že organizace voleb může být trestná.
Hlavní body
- Volby do Státní dumy se konaly 18.–20. září 2026; na okupovaných ukrajinských územích začaly hlasovací procedury již koncem srpna 2026.
- Hlasování proběhlo v okupovaných částech Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti a v okupovaném Krymu včetně Sevastopolu.
- Podle ruských úřadů je v okupovaných částech čtyř ukrajinských oblastí registrováno přes 3,5 milionu voličů.
- Mluvčí Evropské komise Christian Wigand označil konání voleb za další hrubé porušení mezinárodního práva; EU uvedla, že hlasování ani jeho výsledky neuzná.
- Ukrajinská SBU varovala, že organizace těchto voleb může být trestána podle části 5 článku 111-1 trestního zákoníku Ukrajiny, a to odnětím svobody až na 10 let s konfiskací majetku.
- Podle koordinátorky organizace Donbas SOS Violety Artemčuk chodí členové místních volebních komisí ode dveří ke dveřím v doprovodu ruských vojáků a příslušníků bezpečnostních složek a lidé jsou k účasti nuceni.
- Na jedné volební místnosti v okupované části Doněcké oblasti hlasovali voliči za přítomnosti ozbrojeného ruského vojáka.
- Podle Ústřední volební komise Ruska po sečtení 95,18 % protokolů získala strana Jednotné Rusko 57,83 % hlasů.
Proč je to důležité
Rusko poprvé od začátku plnohodnotné invaze rozšířilo svůj parlamentní volební proces na okupovaná ukrajinská území, což Kyjev i Brusel vnímají jako pokus o legitimizaci anexe vyhlášené v září 2022, která nezískala mezinárodní uznání.
Co se stalo
Rusko ve dnech 18.–20. září 2026 uspořádalo volby do Státní dumy. Poprvé od začátku plnohodnotné invaze hlasování zahrnovalo i okupované části Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti, jakož i okupovaný Krym a Sevastopol; na těchto územích začaly volební procedury již koncem srpna 2026. Podle ruských údajů je v okupovaných částech čtyř ukrajinských oblastí registrováno přes 3,5 milionu voličů. Místní úřady se sídlem v Moskvě údajně vyvíjely nátlak na zaměstnance rozpočtové sféry hrozbami propuštění, členové volebních komisí chodili ode dveří ke dveřím v doprovodu ruských vojáků a bezpečnostních složek a senioři či osoby se zdravotním postižením mohli být za neúčast zařazeni na „disloyalní" seznamy se ztrátou sociálních dávek. Na jedné z volebních místností v okupované části Doněcké oblasti hlasovali voliči za přítomnosti ozbrojeného ruského vojáka. Podle ruské Ústřední volební komise po sečtení 95,18 % protokolů získala strana Jednotné Rusko 57,83 % hlasů. Ukrajinské orgány volby označily za nelegální; Centrální volební komise Ukrajiny přijala usnesení o jejich nelegitimitě, ministerstvo zahraničí hlasování nazvalo „fraškou" a SBU varovala, že organizace voleb může být trestána podle části 5 článku 111-1 trestního zákoníku Ukrajiny odnětím svobody až na 10 let s konfiskací majetku. Koalice devíti ukrajinských lidskoprávních organizací vyzvala obyvatele, aby na volební místnosti nechodili.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média konzistentně používají označení „pseudo-volby", „pseudovolby" a „nelegální volby" v uvozovkách a rámují hlasování jako nelegitimní od samého počátku. Těžištěm je popis donucovacích praktik: přítomnost ozbrojených ruských vojáků u uren, obcházení domácností volebními komisemi v doprovodu vojáků a bezpečnostních složek, hrozby propuštění pro zaměstnance rozpočtové sféry a riziko, že senioři a osoby se zdravotním postižením budou zařazeni na „disloyalní" seznamy a přijdou o sociální dávky. Zdůrazňovány jsou rovněž reakce ukrajinských institucí — usnesení Centrální volební komise o nelegitimitě, varování SBU, prohlášení ministerstva zahraničí a výzvy koalice devíti lidskoprávních organizací. Ukrajinská média rovněž upozorňovala na slabou kampaň: novinářka Anna Murlykinová popsala minimální pouliční agitaci, Stanislav Fedorčuk konstatoval absenci agitace v ruských a okupačních médiích a Realna Hazeta zjistila, že dva hlavní okupační informační zdroje zmiňovaly volby za dva měsíce před hlasováním jen 87krát, oproti 251 zmínkám před prezidentskými volbami v roce 2024.
V čem se zpravodajství liší
Zdroje se liší v udávané volební účasti v „DNR": zatímco „republiková volební komise" (Vysockyj) uváděla k večeru druhého hlavního dne hlasování 80,88 %, po takzvaném předčasném hlasování bylo avizováno 75 %. Zprávy o skutečném průběhu hlasování se navíc regionálně výrazně rozcházejí: oficiální „republikové" zdroje v „DNR" hovoří o vysoké účasti, kdežto novinář Oleh Baturin popsal, že v okupované části Chersonské oblasti přicházeli na „volební místnosti" jen jednotlivci. Rozcházejí se i údaje o podílu strany Jednotné Rusko: ruská Ústřední volební komise po sečtení 95,18 % protokolů uváděla 57,83 %, zatímco ruská „exit poll" data citovaná prostřednictvím propagandistických médií uváděla zhruba 50 %.
Souvislosti
Rusko v září 2022 vyhlásilo anexi Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti; tato anexe nezískala mezinárodní uznání a Rusko nad uvedenými územími nemá plnou kontrolu. Krym Rusko anektovalo již v roce 2014. Již dříve Rusko v okupovaných oblastech uspořádalo pseudoreferendum (září 2022) a v roce 2023 pseudovolby do regionálních orgánů; současné volby do Státní dumy jsou prvními ruskými parlamentními volbami konanými za plnohodnotné války.