Ukrajinský parlament vyzval mezinárodní komunitu neuznat ruské volby do Státní dumy

Proč je to důležité

Usnesení má zabránit mezinárodnímu uznání nového složení Státní dumy a výsledků hlasování na okupovaných ukrajinských územích. Výzva míří na široké spektrum mezinárodních institucí a vlád a vyzývá je k neuznání mandátů nových ruských delegací i k omezení oficiálních kontaktů s novým parlamentem s винятkem nutних гуманітарних контактů. Dokument також розглядає проведення виборів на окупованих територіях як порушення суверенітету, територіальної цілісності та міжнародного права, здатне легітимувати окупацію.

Co se stalo

Nejvyšší rada přijala 29. října usnesení č. 16091, jehož návrh byl zaregistrován 21. září a který 26. října podpořil výbor pro zahraniční politiku a meziparlamentní spolupráci. Za usnesení hlasovalo 250 poslanců. Parlament v něm vyzval mezinárodní komunitu, aby neuznávala legitimitu voleb do Státní dumy devátého volebního období a jejich výsledky. Zvlášť požaduje neuznat výsledky hlasování zaznamenané Ruskem na dočasně okupovaných ukrajinských územích ani mandáty, rozhodnutí či jiné důsledky takového hlasování, a rovněž aby se výsledky nepoužívaly k legitimitě okupace.

Vysvětlující záznam zdůrazňuje, že Rusko nemá mezinárodněprávní podstaty rozšiřovat svůj volební proces na území suverénní Ukrajiny. Jak uvádí, hlasování za podmínek okupace, vojenské přítomnosti, nátlaku, pronásledování a vnuceného občanství nemůže vyjádřit legitimitní vůli lidu ani vytvořit práva Ruské federace vůči ukrajinskému území. Mezi uvedenými nedostatky ruského volebního procesu jsou absence skutečné politické konkurence, pronásledování opozičních politiků, omezení svobody slova a činnosti nezávislých médií a občanské společnosti a nedostatek nezávislého mezinárodního i vnitřního dohledu. Mezi dokumentem uvedené okolnosti patří vyloučení strany „Jablko“ z federálních voleb v Rusku.

Do textu zprávy o události je zahrnuta rovněž návaznost na mezinárodní reakce: Parlamentní shromáždění Rady Evropy prohlásilo volby za fiktivní a nelegitimní, německá vláda je označila za inscenovanou událost a estonský ministr zahraničí za politickou podívanou. Podle hlášení o pozorovatelích ruské úřady využily hlasování jako nástroj mobilizace veřejné podpory válce proti Ukrajině. Hlasování v ruských regionech podle zpráv narušily útoky ukrajinských bezpilotních letounů, а в Краснодарському краї через пошкоджені вікна одну виборчу дільницю довелося перенести.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinské zpravodajství stojí především u samotného parlamentního usnesení, jeho schválení 250 hlasy a šíře mezinárodní výzvy. Právní a politický argument se soustředí na ruské hlasování na okupovaném ukrajinském území, jeho dopad na suverenitu a územní celistvost a na absenci zákonného základu pro rozšíření ruské jurisdikce. Výrazně jsou připomínány demokratické nedostatky ruských voleb, včetně represe opozice, omezení nezávislých médií a občanské společnosti, vyloučení strany „Jablko“ a slabého mezinárodního i domácího dozoru. Představitelé ukrajinského ministerstva zahraničních věcí volby označili za frašku a zdůraznili, že ruské hlasování nemůže vytvořit právní práva nad ukrajinským územím.

Jak to popisují zahraniční zdroje

Zahraniční hodnocení se v zásadě shoduje s kritikou obsaženou v ukrajinském usnesení. Parlamentní shromáždění Rady Evropy označilo volby za fiktivní a nelegitimní mimo jiné kvůli potlačení politické opozice. Německá vláda a estonský ministr zahraničí je označili za inscenovanou událost a politickou podívanou. Evropská rada přijala opatření v podobě rozšíření sankčního seznamu v souvislosti s volbami na okupovaných ukrajinských územích. Mezinárodní pozornost se zaměřuje také na narušení hlasování v ruských regionech, зокрема на перенесення однієї виборчої дільниці в Краснодарському краї після пошкодження вікон безпілотником.

V čem se zpravodajství liší

Ukrajinské джерела розходяться щодо кількості осіб, доданих Радою ЄС до санкційного списку у зв’язку з виборами: деякі повідомляють про 67 осіб, інші — про 77.

Souvislosti

Вибори до Державної думи Російської Федерації дев’ятого скликання відбулися 18–20 вересня 2026 року. Проєкт постанови № 16091 зареєстрували 21 вересня, а комітет Верховної Ради з питань зовнішньої політики та міжпарламентського співробітництва схвалив його 26 жовтня. Росія включила підконтрольні українські міста Слов’янськ, Краматорськ і Святогірськ до свого виборчого округу для голосування місцевого населення. На момент ухвалення постанови Парламентська асамблея Ради Європи вже назвала вибори фіктивними й нелегітимними, а Рада ЄС запровадила санкції у зв’язку з голосуванням на окупованих українських територіях. За повідомленням The Wall Street Journal, партія Володимира Путіна «Єдина Росія» отримала 355 із 450 місць у Державній думі.