Zelensky podepsal sankce proti 44 lidem zapojeným do ruských „voleb" na okupovaných územích
Prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal 26. září dekret, kterým uvedl v platnost rozhodnutí Rady národní bezpečnosti a obrany o sankcích vůči 44 osobám spjatým s pořádáním ruských „voleb" do Státní dumy na dočasně okupovaných územích Ukrajiny. 38 ze sankcionovaných má dvojí ukrajinské a ruské občanství. Kyjev plánuje předat informace o sankcionovaných mezinárodním partnerům kvůli synchronizaci sankcí.
Hlavní body
- Dekret prezidenta Zelenského ze 26. září zavádí sankce vůči 44 osobám spojeným s organizací ruských „voleb" do Státní dumy na okupovaných územích.
- 38 ze 44 sankcionovaných osob je zároveň občany Ukrajiny i Ruské federace.
- Mezi sankcionovanými jsou například ruská propagandistka Iryna Kuksenkova a bývalý ukrajinský poslanec Jurij Onyščuk, který po okupaci Melitopolu začal spolupracovat s Rusy.
- Sankce cílí na osoby jednající v zájmu Ruska a přispívající k okupaci Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, jakož i Krymu a Sevastopolu.
- Kyjev „volby" označil za „frašku okupačního státu" a jejich výsledky za právně neplatné.
- EU, Spojené království, Švýcarsko, Norsko, Austrálie, Kanada a Nový Zéland odsoudily konání hlasování na okupovaných územích.
- Ukrajina chce předat informace o sankcionovaných osobách mezinárodním partnerům pro synchronizaci sankcí v jejich jurisdikcích.
Proč je to důležité
Jde o konkrétní právní odezvu Ukrajiny na to, že Rusko rozšířilo své parlamentní hlasování na okupovaná ukrajinská území. Postihuje osoby včetně propagandistů a bývalých ukrajinských politiků, kteří okupaci legitimizují či usnadňují. Dekret navazuje na deklarovaný záměr Kyjeva synchronizovat sankce s partnery v EU, Spojeném království, Švýcarsku, Norsku, Austrálii, Kanadě a na Novém Zélandu a potvrzuje, že výsledky hlasování jsou podle Ukrajiny právně neplatné.
Co se stalo
Prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal 26. září dekret, kterým uvedl v platnost rozhodnutí Rady národní bezpečnosti a obrany o uvalení sankcí na 44 osob spojených s organizací a konáním ruských „voleb" do Státní dumy na dočasně okupovaných územích Ukrajiny – v Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti, jakož i na Krymu a v Sevastopolu, kde Rusko protiprávně vytvořilo 11 jednomandátových volebních obvodů. 38 ze 44 sankcionovaných osob je zároveň občany Ukrajiny i Ruské federace. Na seznamu figurují například ruská propagandistka Iryna Kuksenkova a bývalý poslanec Jurij Onyščuk, jenž po okupaci Melitopolu začal spolupracovat s Ruskem. Některé sankcionované osoby byly dříve „zvoleny" do poslaneckých funkcí v protiprávně vytvořených místních radách na okupovaných územích. Ukrajinská strana "volby" označila za provázené masivními falzifikacemi, nuceným hlasováním a předem připravenými čísly o účasti a prohlásila, že výsledky ani dokumenty z tohoto procesu nemají právní sílu. Kyjev plánuje předat informace o sankcionovaných osobách mezinárodním partnerům pro synchronizaci sankcí v jejich jurisdikcích.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média hlasování důsledně popisují jako nelegální „volby" (v uvozovkách) na dočasně okupovaných územích a zdůrazňují roli Zelenského dekretu a Rady národní bezpečnosti a obrany, dvojí občanství 38 ze 44 sankcionovaných i konkrétní jména na seznamu (Kuksenkova, Onyščuk). Právní argumentace vychází z Haagského řádu a Ženevských úmluv a z rezolucí Valného shromáždění OSN z roku 2014 (Krym) a 2022 (143 států odsuzujících pokus o anexi čtyř oblastí). Zároveň je kladen důraz na mezinárodní podporu – odsouzení hlasování ze strany EU, Spojeného království, Švýcarska, Norska, Austrálie, Kanady a Nového Zélandu – a na záměr Kyjeva synchronizovat sankce s partnery.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Materiál přímo neuvádí rámec mimo ukrajinská média; z klíčových faktů a pozadí vyplývá, že hlasování odsoudila EU, Spojené království, Švýcarsko, Norsko, Austrálie, Kanada a Nový Zéland a že Ukrajina hodlá s těmito partnery synchronizovat sankce.
Souvislosti
Rusko uspořádalo volby do Státní dumy 18.–20. září – první ruské parlamentní volby od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Na okupovaných územích Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti, Krymu a Sevastopolu Rusko protiprávně vytvořilo 11 jednomandátových volebních obvodů; takzvané „předčasné" hlasování na okupovaných územích začalo 29. srpna. 25. září ruská Ústřední volební komise oznámila oficiální výsledky, v nichž strana Jednotné Rusko získala 349 ze 450 mandátů (předběžný výsledek přes 57 % byl oznámen 21. září). Za okupovaná území se do Dumy dostali politický technolog a bývalý „vůdce DPR" Oleksandr Borodaj a proválečná novinářka Iryna Kuksenkova. Ukrajinské ministerstvo zahraničí hlasování označilo za „frašku okupačního státu"; EU, Spojené království, Švýcarsko, Norsko, Austrálie, Kanada a Nový Zéland konání hlasování na okupovaných územích odsoudily. Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci o Krymu v roce 2014 a v roce 2022 rezoluci, v níž 143 států odsoudilo pokus o nezákonnou anexi čtyř ukrajinských oblastí a prohlásilo ji za neplatnou.