Jižní Korea odvolala svého velvyslance z Ukrajiny kvůli sporu o převzetí severokorejských zajatců
Jižní Korea 8. října oznámila odvolání svého velvyslance na Ukrajině Park Hi-čchanga na pozadí diplomatické roztržky vyvolané tím, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil na Valném shromáždění OSN převzetí dvou severokorejských válečných zajatců Soulem. Soul obviňuje Kyjev z porušení dohody o mlčenlivosti, Ukrajina existenci takové dohody popírá. Současně se obě strany přou o údajné dodávky jihokorejského paliva do Ruska v rozporu se sankcemi.
Hlavní body
- 8. října jihokorejské MZV oznámilo odvolání velvyslance Park Hi-čchanga z Ukrajiny.
- 23. září Zelenskyj na Valném shromáždění OSN oznámil předání dvou severokorejských zajatců Jižní Koreji.
- Soul tvrdí, že Kyjev porušil dohodu o mlčenlivosti; Ukrajina jakoukoli takovou dohodu popírá.
- 6. října jihokorejský ministr Cho Hjŏn uvedl, že dostal od ukrajinského ministra Andrije Sybihy omluvu, ale nesplnila očekávání; ukrajinské MZD to popřelo.
- Ukrajinský poradce Vladyslav Vlasjuk s odvoláním na The Guardian uvedl, že v červenci a srpnu bylo z Jižní Koreje do Ruska přepraveno přes 176 000 tun paliva tankery pod sankcemi.
- Jihokorejská prezidentská kancelář to odmítla jako nepřijatelné a nepravdivé; úřad národní bezpečnosti uvedl, že statistiky obchodu za srpen 2025–srpen 2026 neevidují žádný vývoz nafty, benzinu ani leteckého petroleje do Ruska.
- Velvyslanectví Jižní Koreje v Kyjevě zůstává otevřené; odvolání velvyslance je formou diplomatického protestu.
Proč je to důležité
Roztržka představuje vážné zhoršení vztahů mezi Ukrajinou a Jižní Koreou – klíčovým asijským partnerem, který od roku 2022 poskytl 445 milionů dolarů humanitární pomoci a v červenci přislíbil dalších 100 milionů dolarů. Spor se prolíná s otázkou severokorejského zapojení do ruské invaze a současně otevírá separátní kauzu údajných dodávek jihokorejského paliva do Ruska, což rozšiřuje diplomatickou řehr o rovinu sankcí.
Co se stalo
Dne 8. října oznámilo jihokorejské ministerstvo zahraničních věcí odvolání velvyslance Park Hi-čchanga z Ukrajiny jako formu diplomatického protestu. Rozhodnutí přišlo šest dní poté, co jihokorejský prezident I Če-mjung pohrozil dalšími opatřeními, pokud Ukrajina neuzná porušení dohody o mlčenlivosti týkající se převzetí dvou severokorejských zajatců a veřejně se neomluví. Ti byli zajati ukrajinskými silami v Kurské oblasti v lednu 2025, po písemném souhlasu obou jihokorejské straně předáni v polovině září; o transferu 23. září informoval Zelenskyj na Valném shromáždění OSN. Soul tvrdí, že Kyjev porušil dohodu o mlčenlivosti nutnou k ochraně zajatců a jejich rodin v KLDR; Ukrajina existenci dohody popírá. Jihokorejský ministr zahraničí Cho Hjŏn 6. října uvedl, že dostal od svého ukrajinského protějšku Andrije Sybihy omluvu, která však nesplnila očekávání Soulu; ukrajinské MZD to popřelo s tím, že Sybiha pouze vyjádřil lítost. Souběžně ukrajinský poradce pro sankční politiku Vladyslav Vlasjuk s odvoláním na článek v The Guardian obvinil Soul, že v červenci a srpnu bylo do Ruska přepraveno přes 176 000 tun paliva tankery pod sankcemi; jihokorejská prezidentská kancelář to označila za nepřijatelné a nepravdivé a úřad národní bezpečnosti uvedl, že statistiky obchodu za srpen 2025–srpen 2026 neevidují žádný vývoz nafty, benzinu ani leteckého petroleje. Ukrajinská strana zdůraznila, že zůstává otevřená dialogu, a Seoul oznámil, že bude v konzultacích pokračovat.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média se soustředí na prohlášení MZD, podle kterého se Andrij Sybiha neomluvil, nýbrž jen vyjádřil lítost nad tím, že se situace vyhrotila do veřejné diplomatické pře. Mluvčí Heorhij Tychyj celou roztržku označil za „diplomatické nedorozumění“ způsobené rozdílným výkladem dohod o důvěrnosti a zdůraznil, že Ukrajina zůstává otevřená obnovení dialogu, i kdyby to trvalo déle. Ukrajinský tisk zároveň zdůrazňuje, že předání severokorejských zajatců bylo „gestem dobré vůle a přátelským krokem“ a že Ukrajina o něj Soulu usilovala již od roku 2025. Více ukrajinských médií rovněž přineslo tvrzení poradce Vlasjuka, založené na zprávě The Guardian, že z Jižní Koreje bylo do Ruska přepraveno přes 176 000 tun paliva na tankerech pod sankcemi, čímž tuto kauzu prezentují jako samostatný problém sankční shody.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Zahraniční zpravodajství (německá, hongkongská a anglosaská média, francouzský Le Monde) zpravidla vede zprávy odvoláním velvyslance a širší diplomatickou roztržkou a prezentuje obě verze – jak jihokorejské obvinění z porušení dohody o mlčenlivosti, tak ukrajinské popření – aniž by se přiklonila na jednu stranu. Některé zahraniční texty zmiňují i jihokorejskou verzi, podle níž ukrajinská strana o záměru zveřejnit informace předem diplomaticky informovala. Německý a francouzský tisk rámí roztržku jako znepokojivé zhoršení vztahů, které může zkomplikovat spolupráci; anglosaská média často přebírají soulskou formulaci „omluvy, která nenaplnila očekávání“. Zahraniční zpravodajství rovněž věnuje více prostoru jihokorejskému vládnímu popření obvinění z dodávek paliva do Ruska a statistikám obchodu, které údajně žádný vývoz neevidují.
V čem se zpravodajství liší
Mezi oběma stranami panují čtyři hlavní rozpory. Zaprvé, Soul obviňuje Kyjev z porušení dohody o mlčenlivosti ohledně převzetí zajatců, zatímco ukrajinský Prezidentský úřad i MZD existenci takové dohody popírají. Zadruhé, jihokorejský ministr Cho Hjŏn tvrdí, že od Andrije Sybihy obdržel omluvu, která však nenaplnila očekávání; ukrajinská strana to popírá a hovoří jen o vyjádření lítosti. Zatřetí, podle vysokého představitele jihokorejské prezidentské administrativy Ukrajina o plánovaném zveřejnění předem diplomaticky informovala a žádala o porozumění, zatímco ukrajinský Prezidentský úřad uvádí, že pouze zveřejnil samotný fakt převzetí bez detailů procesu. Začtvrté, ukrajinský poradce Vlasjuk s odvoláním na The Guardian uvádí, že v červenci a srpnu bylo z Jižní Koreje do Ruska přepraveno přes 176 000 tun paliva tankery pod sankcemi; jihokorejská prezidentská kancelář to označuje za nepřijatelné a nepravdivé a představitel Úřadu národní bezpečnosti poukazuje na oficiální obchodní statistiky, které podle něj žádný vývoz pohonných hmot do Ruska neevidují.
Souvislosti
Dva severokorejští vojáci byli zajati ukrajinskými silami v Kurské oblasti v lednu 2025, kdy bojovali na straně Ruska. Jižní Korea od roku 2025 žádala o jejich předání s odůvodněním, že je podle ústavy považuje za své občany. V červenci 2025 jihokorejský prezident I Če-mjung při setkání se Zelenským přislíbil Ukrajině pomoc ve výši 100 milionů dolarů; od roku 2022 poskytla Jižní Korea Ukrajině 445 milionů dolarů humanitární pomoci, ale dlouhodobě odmítá dodávat zbraně do zemí zapojených do aktivního konfliktu. Ukrajina oba zajatce po jejich písemném souhlasu a po dohodě hlav států předala Soulu v polovině září 2025; ruské MZV již dříve varovalo, že bude „nuceno podniknout odvetné kroky“, pokud by Jižní Korea Ukrajině dodala zbraně.