Jižní Korea odvolala velvyslance na Ukrajině kvůli odhalení přesunu severokorejských zajatců

Proč je to důležité

Odvolání velvyslance je v korejské diplomatické praxi mimořádně vzácný protestní krok – naposledy Soul takto postupoval v roce 2008 kvůli sporu o ostrovy Tokdo/Takešima. Spor se týká politicky citlivého předání severokorejských zajatců – prvních severokorejských vojáků zajatých od vstupu Pchjongjangu do války po boku Ruska v roce 2024. Obě strany si navíc veřejně protiřečí ohledně toho, zda existovala dohoda o mlčenlivosti. Ukrajinští analytici rozpad vztahů spojují s vnitropolitickým tlakem na prezidenta Lee Jae-myunga a s údajným přeorientováním jihokorejské zahraniční politiky od USA směrem k Pekingu.

Co se stalo

Jižní Korea si předvolala zpět svého velvyslance na Ukrajině Park Ki-changa. MZV oznámilo odvolání ve čtvrtek 8. října s tím, že se tak děje v souvislosti se zářijovým vystoupením Volodymyra Zelenského na Valném shromáždění OSN v New Yorku, kde ukrajinský prezident zveřejnil informaci o přesunu dvou zajatých severokorejských vojáků do Soulu. Velvyslanec se vrátil do Koreje v sobotu ráno, tedy dva dny po oznámení odvolání. Soul zároveň předvolal ukrajinského velvyslance a pohrozil dalšími opatřeními; jihokorejský prezident Lee Jae-myung požaduje formální omluvu.

Podle Soulu Zelenskyj zveřejněním porušil dohodu o mlčenlivosti, jejímž účelem byla ochrana severokorejských vojáků a jejich rodin v Severní Koreji. Ukrajinští představitelé tvrzení o existenci takové dohody popřeli a zároveň – podle jednoho zdroje – vydali oficiální omluvu, která však podle jihokorejské strany a osobně prezidenta Leeho nesplnila očekávání. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhiy Tykhyi ve čtvrtek uvedl, že Kyjev si přeje konstruktivní dialog a že diplomacie by měla převážit nad emocemi.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média staví do popředí expertní analýzy, především koreanistu Mykolu Polishčuka, podle něhož je konflikt důsledkem vnitřní politické situace v Jižní Koreji a údajného přeorientování její zahraniční politiky od Washingtonu k Pekingu, v němž se Ukrajina ocitla jako náhodný účastník. Ukrajinské zdroje zasazují roztržku do širšího kontextu obchodu mezi Soulem a Moskvou (v吸引力 reportovaných dodávek nafty z Jižní Koreje do Ruska) a vykreslují Kyjev jako stranu volající po diplomacii, zatímco Soul eskaluje. Část ukrajinské žurnalistiky spojuje chování prezidenta Lee Jae-myunga s jeho dlouholetými politickými skandály.

Jak to popisují zahraniční zdroje

Dostupná mezinárodní média se soustředí užší optikou na odvolání velvyslance jako bilaterální krizi vyvolanou Zelenskyjovým odhalením přesunu severokorejských zajatců na půdě OSN; širší geopolitický a vnitropolitický kontext, na který upozorňují ukrajinští analytici, ponechávají spíše stranou.

V čem se zpravodajství liší

Strany se neshodnou v tom, zda mezi Kyjevem a Soulem existovala dohoda o mlčenlivosti o přesunu zajatců – Jižní Korea tvrdí, že ano, Ukrajina to popírá. Jeden zdroj uvádí, že Ukrajina vydala oficiální omluvu, která však očekávání Soulu a prezidenta Lee Jae-myunga nesplnila; jiná ukrajinská vyjádření se omezují na výzvu k dialogu. Ukrajinské zdroje interpretují roztržku jako důsledek vnitřní politiky a změny zahraničně-politického kurzu Jižní Koreje, kde Ukrajina figuruje jako vedlejší účastník; mezinárodní pokrytí podává spor užší – jako bilaterální krizi kolem přesunu severokorejských zajatců.

Souvislosti

Dva severokorejští vojáci byli zajati Ukrajinou v Kurské oblasti v lednu 2025 poté, co bojovali po boku ruských sil jakožto severokorejští kontingenti vyslaní Pchjongjangem. Šlo o první severokorejské vojáky zajaté od chvíle, kdy Severní Korea vstoupila do rusko-ukrajinské války v roce 2024. Podle jihokorejské ústavy jsou všichni Korejci včetně obyvatel Severní Koreje považováni za občany Jižní Koreje. Zelenskyj o přesunu informoval během zářijového vystoupení na Valném shromáždění OSN v New Yorku. Podle listu The Guardian bylo v červenci a srpnu z Jižní Koreje do Ruska odesláno 176 000 tun produktů, především nafty – což je další bod tření mezi Kyjevem a Soulem. Naposledy si Soul předvolal velvyslance jako formu protestu v roce 2008, kdy stáhl svého vyslance z Japonska kvůli sporu o ostrovy Tokdo/Takešima.