Sporádka a veřejné vyzrazení: Ukrajina oznámila předání dvou severokorejských zajatců Jižní Koreji, Soul mluví o porušení dohody

Proč je to důležité

Jde o vzácný veřejný spor mezi Ukrajinou a jedním z jejích významných dárců nevojenské pomoci o zacházení s citlivými informacemi o zajatcích. Zpochybňuje diplomatické normy mlčenlivosti v situaci, kdy jedna strana učiní vysoce profilované prohlášení na mezinárodním fóru. Incident může ovlivnit šíři jihokorejské humanitární a nevojenské podpory Ukrajině a odehrává se na pozadí rostoucí účasti Severní Koreje ve válce proti Ukrajině, kam Pchjongjang vyslal desítky tisíc vojáků.

Co se stalo

Dne 23. září 2026 oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého vystoupení na Valném shromáždění OSN v New Yorku, že Ukrajina nedávno předala Jižní Koreji dva severokorejské vojenské zajatce, kteří byli zajati v Kurské oblasti Ruska v roce 2025. Zelenskyj uvedl, že severokorejské vojáky je obtížné zajmout živé a že se jeden z nich při zajetí pokusil o sebevraždu.

O den později, 24. září, jihokorejský prezident I Če-mjun na síti X obvinil Ukrajinu z porušení dohody o mlčenlivosti a vyjádřil "hluboké politování". Otázku repatriace popsal jako "mimořádně citlivou" s významnými dopady na diplomacii, národní bezpečnost a situaci na Korejském poloostrově.

Ukrajinský úřad prezidenta následně existenci jakékoli závazné dohody o mlčenlivosti popřel a uvedl, že ani jihokorejská strana takové utajení nepožadovala. Poradce prezidenta pro komunikaci Dmytro Lytvyn dodal, že by bylo špatné tajit, kam zajatci míří.

Jihokorejský úřad prezidenta prostřednictvím staršího tajemníka pro komunikaci Song Ki-hona vyjádřil "hluboké politování" a požadoval oficiální vysvětlení a omluvu. Soul rovněž uvedl, že Ukrajina o plánované zmínce předem varovala diplomatickou cestou, ale Song Ki-hon zároveň hovořil o nedostatečných předchozích konzultacích.

Dne 28. září 2026 předvolalo jihokorejské ministerstvo zahraničních věcí ukrajinského chargé d'affaires Andrije Věškina. První náměstek ministra Pak Jun-džu tlumočil "pevný postoj" Soulu a vyzval Ukrajinu k oficiálnímu vysvětlení a omluvě; Věškin uvedl, že postoj Soulu předá Kyjevu. Soul dal najevo, že zvažuje další opatření, pokud to bude nutné, a zároveň oddělil probíhající jednání ministra zahraničí Čo Hjuna s Kyjevem o podpoře Ukrajiny od tohoto sporu.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média (ZN.UA, Suspilne, NV, Ukrinform, LIGA.net, Ukrajinska pravda, hromadske, Baběl) se soustředí na Zelenského oznámení na OSN a prezentují Ukrajinu jako stranu, která neměla žádný závazek mlčenlivosti, přičemž se odvolávají na úřad prezidenta a na poradce Dmytra Lytvyna. Některé ukrajinské zdroje rámcují spor jako diplomatickou eskalaci vyvolanou Soulem a zdůrazňují jak předchozí ukrajinské varování diplomatickou cestou, tak následné předvolání ukrajinského chargé d'affaires Andrije Věškina. Podle LIGA.net a dalších ukrajinských zdrojů se Ukrajina snaží spor urovnat za zavřenými dveřmi a zveřejnění nepřikládat větší váhu.

Jak to popisují zahraniční zdroje

Zahraniční zpravodajství (South China Morning Post, APA, Al Jazeera Arabic, BBC News) akcentuje jihokorejské podání příběhu, tedy že Ukrajina jednostranně porušila dohodu o mlčenlivosti, a zdůrazňuje požadavek omluvy a zvažování dalších opatření. Mezinárodní zdroje upozorňují na geopolitickou citlivost pro Soul včetně domácí politické kritiky prezidenta I Če-mjuna ze strany opozice a na pozadí jeho smířlivého postoje vůči Pchjongjangu. Zahraniční zpravodajství zároveň zmiňuje paralelní jihokorejskou pomoc Ukrajině (červencový balík 100 milionů USD, nevojenský materiál) a rámuje spor jako možný test dvoustranných vazeb oddělený od otázky zajatců.

V čem se zpravodajství liší

Panuje zásadní rozpor o tom, zda mezi Kyjevem a Soulem existovala závazná dohoda o mlčenlivosti: Jižní Korea tvrdí, že ano a že ji Ukrajina porušila; ukrajinský úřad prezidenta a Dmytro Lytvyn to popírají s tím, že jihokorejská strana utajení ani nepožadovala. Rozdílné výpovědi panují i ohledně rozsahu předchozích konzultací – jeden vysoce postavený jihokorejský představitel uvedl, že Ukrajina Soulu předem diplomatickou cestou oznámila, že Zelenskyj zajatce zmíní, zatímco Song Ki-hon hovořil o tom, že zveřejnění bylo provedeno "bez dostatečných předchozích konzultací". FT s odvoláním na nejmenovaného ukrajinského vysoce postaveného představitele navíc uvádí, že na prezidentské úrovni žádná dohoda o nezveřejnění údajně nebyla a že Ukrajina považuje očekávání mlčenlivosti za podivné, protože se o tématu hovořilo celé léto.

Souvislosti

Severokorejští vojáci zajatí v Kurské oblasti v roce 2025 se stali jedním z mála podstatných témat dialogu mezi Ukrajinou a Jižní Koreou. Jižní Korea již na konci května 2025 požádala, aby severokorejští zajatci nebyli zařazeni do seznamů pro výměnu zajatců ve formátu "1000 za 1000", a v červnu 2026 Soul uvedl, že je připraven přijmout všechny severokorejské vojáky zajaté Ukrajinou, pokud si to budou přát, a je proti jejich nucenému návratu do Ruska či Severní Koreje. V červenci 2026 Soul oznámil balík pomoci Ukrajině ve výši 100 milionů USD, rozšíření dřívější nevojenské pomoci (přilby, neprůstřelné vesty, zdravotnický materiál), přičemž si zachoval dlouhodobou politiku neposkytovat smrtící zbraně státům vedeným v aktivní válce. Podle jihokorejské ústavy jsou všichni Korejci, včetně obyvatel Severní Koreje, považováni za občany Jižní Koreje. Dne 17. září 2026 Zelenskyj uvedl, že Severní Korea vyslala do Ruska 30 000 až 50 000 vojáků, kteří získali reálnou bojovou zkušenost a výcvik.