Soul obvinil Kyjeventy z porušení dohody o mlčenlivosti u převodu severokorejských zajatců

Proč je to důležité

Spory se týkají otázky, zda mezi Kyjevem a Soulem existovala dohoda o mlčenlivosti ohledně předání zajatců – jihokorejský prezident a jedna ukrajinská představitelka tvrdí, že ano, zatímco kancelář prezidenta Ukrajiny to popírá. I Če-mjong označil zveřejnění za lehkomyslné a nezodpovědné s ohledem na rizika pro zajatce, jejich rodiny v Severní Koreji, diplomacii a situaci na Korejském poloostrově. Jde o první veřejný třecí bod v dialogu Kyjev–Soul o severokorejských zajatcích a zároveň o první potvrzený případ zajetí severokorejských vojáků ve válce a jejich předání Jižní Koreji.

Co se stalo

Jihokorejský prezident I Če-mjong zveřejnil 24. září na síti X prohlášení, ve kterém obvinil Ukrajinu z porušení dohody o mlčenlivosti poté, co Volodymyr Zelenskyj oznámil při svém projevu na Valném shromáždění OSN 23. září, že Ukrajina předala dva severokorejské zajatce Jižní Koreji. I Če-mjong vyjádřil hlubokou lítost a uvedl, že mlčení by bylo vhodnější vzhledem k citlivosti záležitosti pro diplomacii, národní bezpečnost a situaci na Korejském poloostrově. Zveřejnění označil za „kruté a nezodpovědné“.

Ukrajinská prezidentská kancelář reagovala prostřednictvím agentury Yonhap prohlášením, že žádná dohoda o mlčenlivosti neexistovala a že Ukrajina zveřejnila pouze fakt předání bez procesních detailů. Poradce prezidenta Dmytro Lytvyn uvedl, že Ukrajina je „otevřenou zemí“ a že by bylo divné předávat zajatce tajně. Naproti tomu Oksana Torop, mediální poradkyně velvyslance Valerije Zalužného, uvedla, že dohoda o mlčenlivosti existovala a že šlo o součást širšího vyjednávání o spolupráci s Jižní Koreou.

Dva severokorejští vojáci – 21letý Pek a 26letý Ri – byli zajati ukrajinskými Silami zvláštních operací a výsadkáři v Kurské oblasti v lednu 2025, což je první známý případ zajetí severokorejských vojáků ve válce. Oba písemně vyjádřili přání přesídlit do Jižní Koreje; jejich žádosti byly zveřejněny již v prosinci 2025. Podle jihokorejské ústavy jsou obyvatelé Severu občany Koreje a Soul je povinen je přijmout, pokud si to přejí.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média zdůrazňují popření dohody o mlčenlivosti ze strany prezidentské kanceláře a vyjádření Dmytra Lytvyna, že je „otevřenou zemí“ a zveřejnila pouze holý fakt předání. Ukrajinské zpravodajství rovněž vyzdvihuje kritiku Severní Koreje ze strany Zelenskyje za zapojení do války a jeho slova, že Kim Čong-un využívá své vojáky jako „měnu“. Ukrajinský rámec rovněž akcentuje vlastní písemná přání obou zajatců odejít na jih, která podle Kyjeva ospravedlňují zveřejnění.

Jak to popisují zahraniční zdroje

Mezinárodní zpravodajství prezentuje příběh především jako diplomatický třecí bod mezi Soulem a Kyjevem a jako politický problém pro administrativu I Če-mjonga. Mezinárodní zdroje kladou důraz na I Če-mjongovo označení zveřejnění za „kruté a nezodpovědné“ a na vnitřní jihokorejskou kritiku opozice (včetně An Če-sua z People Power Party), že o příjezdu zajatců musela veřejnost slyšet od zahraničního prezidenta. Mezinárodní média rovněž věnují větší prostor vnitřní ukrajinské neshodě o tom, zda dohoda existovala – tedy sporu Lytvyn versus Torop.

V čem se zpravodajství liší

Rozpor panuje v otázce, zda mezi Kyjevem a Soulem vůbec existovala dohoda o mlčenlivosti ohledně předání zajatců: jihokorejský prezident I Če-mjong a Oksana Torop tvrdí, že ano, zatímco poradce Dmytro Lytvyn a kancelář prezidenta Ukrajiny to popírají. Dalším sporným bodem je, zda Soul dostatečně věděl o plánovaném zveřejnění ze strany Zelenského: anonymní představitel jihokorejské prezidentské administrativy agentuře Yonhap sdělil, že Soul o Zelenského záměru věděl, ale nebyl informován o formě zveřejnění, kdežto I Če-mjongovo širší stanovisko charakterizuje veřejné oznámení jako nesjednané porušení dohody.

Souvislosti

Dva severokorejští vojáci – 21letý Pek a 26letý Ri – byli zajati ukrajinskými Silami zvláštních operací a výsadkáři v Kurské oblasti v lednu 2025. Oba písemně vyjádřili přání odejít do Jižní Koreje; jejich žádosti se objevily již v prosinci 2025. Podle jihokorejské ústavy jsou obyvatelé Severu občany Koreje a Soul je povinen je přijmout, pokud si to přejí. Na konci května 2025 Soul požádal, aby severokorejští zajatci nebyli zahrnuti do seznamů pro výměnu zajatců ve formátu „1000 za 1000“, a v červnu 2026 jihokorejské ministerstvo zahraničí uvedlo, že je připraveno přijmout všechny severokorejské vojáky zajaté Ukrajinou, pokud si to budou přát, a je proti jejich nucenému návratu do Ruska či Severní Koreje. Odhady Ukrajiny a Jižní Koreje uvádějí, že Severní Korea od roku 2024 vyslala na podporu Ruska přibližně 15 000 vojáků, soustředěných v Kurské oblasti; Zelenskyj 8. srpna uvedl, že Rusko plánuje rozmístit 30 000–50 000 severokorejského personálu, a Vadym Skibickyj koncem odkladu oznámil příchod nového kontingentu 8 500 osob.