Diplomatická roztržka Kyjeva a Soulu kvůli převodu dvou severokorejských zajatců
Diplomatická roztržka mezi Ukrajinou a Jižní Koreou vypukla poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 23. září na Valném shromáždění OSN oznámil, že Ukrajina předala Jižní Koreji dva severokorejské zajatce zachycené v Kurské oblasti. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung obvinil Kyjev z porušení dohody o mlčenlivosti a pohrozil „dalšími opatřeními“, pokud se Ukrajina neomluví. Ukrajinská kancelář prezidenta existenci jakékoli dohody o mlčenlivosti popírá a celou záležitost označuje za „diplomatický nedorozumění“.
Hlavní body
- 23. září Zelenskyj na Valném shromáždění OSN oznámil převod dvou severokorejských zajatců do Jižní Koreje.
- Dva severokorejští vojáci byli zajati ukrajinskými silami v Kurské oblasti (podle jednoho zdroje v lednu 2025); v polovině září dorazili do Jižní Koreje bez vážnějších zdravotních problémů.
- 24. září prezident Lee Jae-myung obvinil Ukrajinu z porušení dohody o mlčenlivosti; Kyjev existenci takové dohody popírá.
- 28. září jihokorejské ministerstvo zahraničí předvolalo ukrajinského chargé d'affaires Andrije Veshkina a vyzvalo k oficiálnímu vysvětlení a omluvě.
- 2. října Lee pohrozil na síti X „dalšími opatřeními“, pokud Ukrajina neuzná fakta a veřejně se neomluví; neuvedl, o jaká opatření jde.
- 1. října ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že je v každodenním kontaktu se svým jihokorejským protějškem a že spor očekává brzy vyřešit.
- Jižní Korea poskytuje Ukrajině humanitární a finanční pomoc (v červenci přislíbila dalších 100 milionů USD), ale zbraně jí v souladu se svou politikou neposílá.
Proč je to důležité
Jde o vzácný veřejný rozpor mezi Ukrajinou a demokratickým asijským partnerem kvůli otázce spojené se severokorejskými zajatci z bojů v Rusku. Spor může ovlivnit rozsah a formu jihokorejské pomoci Ukrajině i další diplomatické kontakty.
Co se stalo
Dva severokorejští vojáci, zajati ukrajinskými silami v Kurské oblasti, byli převezeni do Jižní Koreje, kam dorazili v polovině září. Podle jihokorejské zpravodajské služby (NIS) při příjezdu neměli vážnější zdravotní problémy a během pobytu na Ukrajině údajně vyjádřili přání usadit se v Jižní Koreji. 23. září prezident Zelenskyj na Valném shromáždění OSN oznámil, že k převodu „nedávno“ došlo. O den později jihokorejský prezident Lee Jae-myung obvinil Ukrajinu z porušení dohody o mlčenlivosti. Ukrajinská prezidentská kancelář existenci jakékoli takové dohody popřela. 28. září jihokorejské ministerstvo zahraničí předvolalo ukrajinského chargé d'affaires Andrije Veshkina a vyzvalo k oficiálnímu vysvětlení a omluvě. Jihokorejský úřad uvedl, že ukrajinské popření „vážně narušuje“ vzájemnou důvěru a poškozuje přátelské vztahy. Lee Jae-myung poté pohrozil „dalšími opatřeními“ bez upřesnění. 1. října ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha situaci popsal jako „diplomatické nedorozumění“ a uvedl, že očekává brzké urovnání. Podle NIS Zelenskyj převod zveřejnil zřejmě s cílem získat jihokorejskou veřejnou podporu pro dodávky zbraní Ukrajině.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média prezentují celou záležitost jako „diplomatické nedorozumění“, které se řeší v přímém každodenním kontaktu obou ministrů zahraničí, a zdůrazňují, že Soul zůstává pro Ukrajinu důležitým partnerem. Prezidentská kancelář i poradce Dmytro Lytvyn opakovaně popřeli existenci dohody o mlčenlivosti s odůvodněním, že by bylo špatné zatajovat, kam zajatci zamířili. Ukrajinský komentátor Mykola Polishčuk zpochybnil jihokorejské motivace a naznačil, že Lee Jae-myung mohl záměrně plánovat předání zajatců Kim Čong-unovi pro propagandistické účely. Ukrajinský velvyslanec Valerij Čalyj situaci využil k upozornění na slabiny v komunikaci uvnitř ukrajinské zahraniční politiky.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Zdroje z Jižní Koreje (reprodukované i v amerických a německých médiích) rámují Zelenskyjovo zveřejnění jako porušení vzájemné dohody a zdůrazňují požadavky Soulu na oficiální vysvětlení a omluvu. Jako klíčový bod se opakuje hodnocení jihokorejské NIS, že cílem zveřejnění bylo získat jihokorejskou veřejnou podporu pro dodávky zbraní Ukrajině. Tato média citují jihokorejské představitele, kteří varují, že zveřejnění může ohrozit bezpečnost zajatců a jejich rodin v Severní Koreji a zkomplikovat mezikorejskou a americko-severokorejskou diplomacii. Vyzdvihována je rovněž hrozba „dalších opatření“ ze strany prezidenta Leeho a jeho „hluboké politování“ nad ukrajinskými výroky o možném vojenském střetu na Korejském poloostrově.
V čem se zpravodajství liší
Hlavní rozpor se týká otázky, zda mezi Ukrajinou a Jižní Koreou existovala dohoda o mlčenlivosti o převodu zajatců: Soul tvrdí, že ano, a že o mlčenlivost původně požádala ukrajinská strana s odkazem na obavy z dopadu na budoucí vyjednávání o výměně zajatců; ukrajinská prezidentská kancelář jakoukoli dohodu popírá. Další rozpor panuje ohledně toho, zda Ukrajina předem diplomatickou cestou informovala Soul, že Zelenskyj zajatce zmíní na OSN – jihokorejský zdroj to potvrzuje, ukrajinské popření dohody implikuje opak. Rozdílné jsou i výroky o případné omluvě: NIS uvádí, že Ukrajina se žádným kanálem neomluvila ani nevyjádřila lítost, zatímco ukrajinští představitelé hovoří o „diplomatickém nedorozumění“ a touze po urovnání, byť bez formální omluvy. Konečně, povaha Leeho hrozby „dalších opatření“ zůstává neupřesněna; analytik Cho Han-bum z Institutu pro národní sjednocení spekuluje, že by se mohla týkat humanitární, finanční a rekonstrukční pomoci, sám Lee to ale nespecifikoval.
Souvislosti
Severní Korea vyslala do Ruska v rámci bojů proti ukrajinské ofenzivě v Kurské oblasti značný počet vojáků; jihokorejská NIS odhaduje, že v regionu působilo přibližně 9 000 severokorejských vojáků. Dva zajatci byli zajati v Kurské oblasti (jeden zdroj uvádí leden 2025) a převezeni na Ukrajinu, poté do Jižní Koreje, kam dorazili v polovině září. Soul od počátku ruské plnohodnotné invaze poskytuje Ukrajině humanitární a finanční pomoc, ale v souladu se svou politikou nedodává zbraně zemím v aktivním konfliktu; v červenci na summitu NATO přislíbil dalších 100 milionů USD nevojenské pomoci. Severní Korea se k převodu zajatců veřejně nevyjádřila, v minulosti ale případy velkých útěků svých občanů rámuje jako únosy či lákání ze strany Soulu.