Z Jižní Koreje odešlo do Ruska přes 176 tisíc tun paliva, zjistil Guardian. Soul to popírá

Proč je to důležité

Zjištění ukazují, že se jihokorejské přístavy staly významným zdrojem paliva pro Rusko — v srpnu se na Jižní Koreu vztahovala zhruba třetina ruského dovozu ropných produktů po moři, hned za Indií. Tři ze sedmi tankerů přitom byly pod sankcemi Británie a EU, což vyvolává otázku, jak mohou sankcionované lodě nakládat náklad v přístavech země G7. Dodávky přicházejí v době, kdy jsou po ukrajinských úderech dronů vážně poškozeny ruské rafinérie, a Ukrajina tyto dodávky zveřejněním potvrdila, čímž zvyšuje diplomatický tlak na Soul. Soul zároveň obvinění odmítl a vyzval Kyjev, aby se zdržel prohlášení poškozujících mezinárodní důvěru v Koreu.

Co se stalo

Investigace listu The Guardian na základě přístavních záznamů a sledování plavidel zjistila, že v červenci a srpnu bylo v jihokorejských přístavech naloženo přes 176 tisíc tun paliva, převážně nafty, na sedm tankerů. Plavidla uskutečnila 14 plaveb do ruského Dálného východu, hlavně do Vladivostoku. Tři ze sedmi tankerů byly pod sankcemi Británie a EU: tanker Layla (dvě plavby Ulsan–Vladivostok 19. července a 10. srpna, asi 57 tisíc tun nafty), tanker Astoria pod ruskou vlajkou (rovněž pod australskými sankcemi, asi 11 tisíc tun naloženo v Ulsanu 1. srpna, deklarovaný cíl Japonsko) a tanker Chongchon, který nezajel do přístavu a převzal asi 26 tisíc tun od nesankcionovaného tankeru Celeste I překládkou u Yeosu. Majitele ani prodejce paliva se nepodařilo identifikovat — jihokorejské přístavní záznamy tyto údaje neobsahují. Podle společnosti Kpler patřili mezi odběratele Rosněfť (sankce UK, USA, EU, Austrálie) a skupina NNK. V srpnu Rusko dovezlo po moři přes 368 tisíc tun ropných produktů, což je více než sedminásobek červencového objemu a nejvyšší měsíční objem od začátku plné invaze; na Jižní Koreu připadlo asi 31 % z tohoto dovozu. Objem nakládek v jihokorejských přístavech prudce vzrostl v červenci — tedy krátce poté, co jihokorejský prezident Li Če-mjong na summitu NATO v Turecku přislíbil 100 milionů dolarů na obnovu Ukrajiny. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj potvrdil, že v rámci uzavřené diplomatické komunikace korejská strana přiznala využívání sankcionovaných tankerů, a Ukrajina podala Soulu žádost o vysvětlení. Komisař pro sankční politiku Vladyslav Vlasjuk uvedl, že dodávky fakticky pomáhaly Rusku kompenzovat ztrátu vlastních rafinérských kapacit po úderech Ukrajiny. Analytik CREA Isaac Levi označil situaci za šokující a podkopávající jak sankční režim, tak jihokorejskou podporu Ukrajiny. Dne 7. října jihokorejská prezidentská kancelář zprávu odmítla a vyzvala Ukrajinu, aby se zdržela prohlášení poškozujících mezinárodní důvěru v Koreu.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská strana prezentuje zjištění jako potvrzený fakt a jádro příběhu. Hlavními mluvčími jsou mluvčí ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj, komisař pro sankční politiku Vladyslav Vlasjuk a Hlavní zpravodajská správa ministerstva obrany, kteří obchod charakterizují jako obcházení sankcí a jako faktor pomáhající Rusku kompenzovat škody po úderech Ukrajiny na ruské rafinérie. Několik ukrajinských titulků přímo hlásá, že Ukrajina „oficiálně potvrdila“ jihokorejské dodávky paliva do Ruska. Ukrajinská média zároveň informují o zpětném tahu Soulu a o paralelním sporu o předání severokorejských zajatců, přičemž prezentují postoj Kyjeva, že žádná dohoda o mlčenlivosti s Soulem neexistovala.

Jak to popisují zahraniční zdroje

V dostupných zdrojích není uveden zvláštní mezinárodní rámec odděleně od ukrajinského a ze strany Soulu; hlavní mezinárodní ohlas přichází od analytika CREA Isaac Leviho, který charakterizuje nakládání tankerů pod sankcemi EU v jihokorejských přístavech jako šokující a jako podkopávání sankčního režimu. Mezinárodní agentura pro energii poskytla údaje o propadu ruských rafinérských kapacit (nejnižší objem zpracování za více než 20 let, produkce nafty meziročně nižší o téměř 30 %).

V čem se zpravodajství liší

Jednak se rozcházejí zprávy o samotné skutečnosti dodávek: Ukrajina, Guardian a západní analytici dodávky potvrzují, zatímco jihokorejská prezidentská kancelář tvrdí, že obchodní statistika od srpna 2025 do srpna 2026 nevykazuje žádný vývoz nafty, benzinu ani leteckého petroleje do Ruska, a označuje obvinění za neopodstatněná a neověřená.

Za druhé, spor o dohodu o mlčenlivosti kolem předání dvou severokorejských zajatců Soulu: Soul tvrdí, že Ukrajina dohodu porušila a že sám Kyjev na mlčenlivosti trval, zatímco ukrajinská média s odvoláním na zdroj v Kanceláři prezidenta existenci takové dohody popírají.

Za třetí, většina zdrojů uvádí objem přes 176 tisíc tun paliva za červenec–srpen, ale jeden článek udává pro stejné období „přes 150 tisíc tun“.

Souvislosti

Jižní Korea je podporovatelem Ukrajiny — v roce 2023 přislíbila 2,3 miliardy dolarů, převážně formou půjček, a poskytuje humanitární pomoc a neletální vybavení (přilby, neprůstřelné vesty, vozidla pro odminování), ale odmítá dodávky smrtící zbraně. V červnu podle Mezinárodní energetické agentury kleslo zpracování na ruských rafinériích na nejnižší úroveň za více než 20 let a výroba nafty se meziročně snížila o téměř 30 %, což ukrajinská rozvědka spojuje s údery ukrajinských dronů. V srpnu Rusko po moři dovezlo přes 368 tisíc tun ropných produktů — více než sedminásobek července a nejvyšší měsíční objem od začátku plné invaze. Obchod s palivem přes sankcionované tankery zřejmě neporušuje jihokorejské zákony, protože současné sankce Soulu vůči Rusku se týkají exportních kontrol průmyslového vybavení, elektroniky a vozidel, nikoli paliv.