Sněmovna USA schválila sankční balík proti Rusku a Íránu, čeká se na podpis Trumpa
Americká Sněmovna reprezentantů schválila 16. září (v noci na 17. září středoevropského času) zákon Lindsey O. Graham Sanctioning Russia and Iran Act of 2026, který zavádí rozsáhlé sankce vůči ruskému vedení, oligarchům, bankám, energetickým společnostem a stínové flotní tahole a rozšiřuje sankce proti Íránu. Zákon dává prezidentu Donaldu Trumpovi pravomoc uvalit cla až 100 % na zboží ze států, které patří mezi pět největších odběratelů ruské ropy či plynu a tyto nákupy nezastaví. Bílý dům potvrdil, že Trump zákon v nejbližších dnech podepíše. Na schválení zareagovaly Ukrajina, Rusko, Čína, Indie, Německo a Maďarsko.
Hlavní body
- Sněmovna reprezentantů schválila zákon Lindsey O. Graham Sanctioning Russia and Iran Act of 2026 poměrem 262 ku 159.
- Senát zákon schválil již 7. srpna (86 ku 11).
- Název nese po zesnulém republikánském senátorovi Lindsey Grahamovi, který jej spoluautorství levidem se spolkným senátorem Richardem Blumenthalem.
- Zákon opravňuje prezidenta uvalit cla až 100 % na státy z pětice největších odběratelů ruské ropy či plynu.
- Mezi postižené mohou patřit Čína, Indie, Turecko, Japonsko, Slovensko a Maďarsko.
- Bílý dům potvrdil, že Trump zákon podepíše; podle médií se tak může stát v nejbližších dnech.
Proč je to důležité
Zákon zavádí rozsáhlé sankce vůči ruskému vedení včetně prezidenta Vladimira Putina, oligarchům, bankám, energetickým společnostem a stínové flotní tahole a současně rozšiřuje sankce proti Íránu. Nejcitlivější částí je zmocnění prezidenta k clu až 100 % na zboží z pětice největších odběratelů ruské energie, což může zasáhnout Čínu, Indii, Turecko, Japonsko, Slovensko i Maďarsko. Schválení ukončilo zhruba dvouletou paušku v Kongresu v podstatných krocích na podporu Ukrajiny, která trvala od nouzového balíku v roce 2024. Bílý dům potvrdil, že Trump zákon podepíše, takže jde o reálný, nikoliv jen deklaratorní krok.
Co se stalo
Sněmovna reprezentantů USA 16. září (v noci na 17. září SEČ) schválila zákon Lindsey O. Graham Sanctioning Russia and Iran Act of 2026 poměrem hlasů 262 ku 159. Senát jej schválil již 7. srpna, a to 86 hlasy ku 11. Návrh nesoucí jméno zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama, jejž spolupředložil demokratický senátor Richard Blumenthal, byl poté předložen prezidentovi Donaldu Trumpovi, jenž jej podle Bílého domu a Wall Street Journal v nejbližších dnech podepíše. Zákon ukládá sankce ruskému nejvyššímu vedení, oligarchům a členům jejich rodin, firmám v bankovním a energetickém sektoru a ruské stínové flotní tahole; rozšiřuje rovněž sankce proti Íránu. Sekce 113 opravňuje uvalitkula cla až 100 % na dovozy ze států mezi pěti největšími odběrateli ruské ropy či plynu, kteří tyto nákupy nezastaví; sazby lze upravit, pokud stát dovozy sníží nebo ukončí, a vztahují se na státy, které nenakoupí méně než 15 % ruského vývozu plynu a současně podnikly významné kroky k jeho omezení.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média a představitelé zákon přivítali jako zásadní úspěch. Ministr zahraničí Andrij Sybiha jej označil za „správnou odpověď“ na ruský teror a za nástroj, který má připravit válečnou mašinérii o financování. Prezidentův zmocněnec pro sankční politiku Vladyslav Vlasiuk hovořil o „pekelných“ sankcích, které mají ztížit, prodražit a učinit méně výnosnými ruské energetické vývozy; zároveň však zdůraznil, že zákon neznamená okamžitý konec války, nýbrž postupné omezování ruské bojové intenzity. Součásti ukrajinského zpravodajství je i doplnění o úderecích Ukrajiny na ruskou rafinérskou infrastrukturu. Objevují se však i skeptické hlasy – ředitel Centra pro obranné strategie Oleksandr Chara upozornil, že Trump má k uvalování sankcí dostatečné exekutivní pravomoci a trápní přijetí nezaručuje, že zákon bude skutečně proti Rusku uplatněn.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Čína reakci označila za nepřijatelný zásah třetí strany; mluvčí čínského ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchun 17. září prohlásil, že bilaterální obchodní spolupráce s Ruskem není namířena proti žádné třetí straně a nesmí být narušována tlakem třetí strany, přičemž Peking odmítá extrateritoriální jurisdikci bez opory v mezinárodním právu či mandátu RB OSN. Indie uvedla, že o záležitosti s USA jednala již v posledních měsících, a varovala, že opatření mohou poškodit bilaterální vztahy i mezinárodní energetický trh; zdůraznila, že je odhodlána přijmout veškerá nezbytná opatření na ochranu svých obchodních a ekonomických zájmů. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul schválení přivítal jako jasný signál Moskvě, že každý zdroj příjmů financující ruskou válku může být předmětem amerických sankcí. Maďarský parlamentář Márton Hajdu požádal americké partnery o vynětí Maďarsku z tarifů s ohledem na jeho závislost na ruské energii. Ruský mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov schválení označil za „ne přátelský krok“ a uvedl, že další americké sankce by ztížily hledání mírového řešení války proti Ukrajině. Čínská reakce přišla v předvečer očekávaného summitu Si Ťin-pchinga a Trumpa ve Washingtonu.
V čem se zpravodajství liší
Vražbyná hodnocení se různí: ukrajinka porodní strana, bývalý americký diplomat Alexan Fried či Atlantic Council zákon líčí jako účinný nástroj, který může přimět Rusko k ukončení války, zatímco ruská strana (Peskov) jej rámuje jako překážku míru a ukrajinský expert Oleksandr Chara varuje, že přijetí samo o sobě nezaručuje, že Trump zákon skutečně proti Rusku uplatní. Uvnitř USA se projevil jasný stranický a vnitrostranický rozkol: lídr demokratické menšiny Sněmovny Hakeem Jeffries a člen Sněmovny Gregory Meeks zákon odmítli s argumenty o příliškém rozšíření prezidentských pravomocí k clu až 100 %, bez doprovodného bezpečnostního balíku či poskytování protivzdušné obrany; 58 demokratů se přesto od postupu Jeffriese odchýlilo a hlasovalo pro. Reakce třetích zemí se rovněž ostře liší: Čína hovoří o nepřijatelné extrateritorialitě, Indie varuje před poškozením bilaterálních vztahů, Maďarsko žádá o vynětí, zatímco Německo zákon vítá jako jasný signál Moskvě.
Souvislosti
Tarify podle Sekce 113 jsou vztaženy jen na pět největších dovozců ruské ropy a plynu, přičemž jejich sazbu lze upravit, pokud stát dovozy sníží či zastaví. Dřívější verze z dubna 2025 navrhovala cla až 500 %; konečné znění stanovilo strop na 100 %. Členské státy EU jsou již nyní zavázány zastavit nákupy ruské ropy a plynu do konce roku 2027. Dvoustranný obchod mezi Čínou a Ruskem v roce 2024 překročil 240 miliard dolarů, přičemž většina plateb probíhá v národních měnách; Peking pomáhá Moskvě zmírňovat dopady západních sankcí. Indie je třetím největším dovozcem ropy na světě a jedním z největších odběratelů ruské ropy.