Trump podpisem nařízení pozastavil sankce a cla z „Grahamova zákona" proti Rusku
Prezident USA Donald Trump podepsal 16. října 2026 výkonný příkaz, kterým pozastavil uplatňování sankcí, omezení a cel stanovených takzvaným „Grahamovým zákonem" (H.R. 5334) vůči Rusku. Využil výjimky v § 115 zákona a Kongresu zaslal písemné potvrzení, že vynětí je v zájmu národní bezpečnosti USA. Příkaz formálně cla zavádí, ale jejich uplatnění okamžitě pozastavuje, takže je Trump může kdykoli znovu aktivovat. Kroku předcházela dvoustranická kritika v Kongresu i tlak Bílého domu na Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské rafinerie.
Hlavní body
- Výkonný příkaz je datován 16. října 2026 a byl zveřejněn na webu Bílého domu.
- Trump využil výjimku (§ 115) „Grahamova zákona" a zaslal Kongresu potvrzení, že vynětí odpovídá národním zájmům USA.
- Příkaz formálně zavádí cla stanovená zákonem, ale jejich uplatnění pozastavuje; Trump je může později znovu aktivovat.
- Zákon počítal s 100% cly na zboží z pěti největších dovozců ruské ropy či plynu a s 500% cly na dovoz ruských energií do USA.
- Původní 30denní lhůta pro zavedení opatření měla vypršet 18. října 2026.
- Krok čelil dvoustranické kritice 12 senátorů a 22 členů Sněmovny reprezentantů, kteří požadovali plné uplatnění zákona a zrušení licence OFAC č. 135.
- Podle agentury Bloomberg Trump cla zrušil mimo jiné kvůli rekordním cenám nafty v USA před listopadovými volbami do Kongresu (3. listopadu 2026).
Proč je to důležité
Trump pozastavil rozsáhlý balík sankcí a cel zaměřených na Rusko a největší kupce jeho energií pouhé dva dny předtím, než měl opatření ze zákona automaticky vstoupit v platnost. Zároveň cla formálně zavedl, ale jejich aktivaci ponechal ve své moci – může je kdykoli znovu spustit. Jako důvod uvedl vnitropolitické důvody: rekordně vysoké ceny nafty a listopadové volby do Kongresu. Krok vyvolal dvoustranickou kritiku 12 senátorů a 22 členů Sněhovny reprezentantů, kteří požadovali plné uplatnění zákona. Rozhodnutí padlo v době, kdy se zhoršily vztahy Bílého domu s Kyjevem a administrativa zároveň tlačila na Ukrajinu, aby zastavila útoky na ruská ropná zařízení.
Co se stalo
Prezident USA Donald Trump podepsal 16. října 2026 výkonný příkaz, kterým pozastavil uplatňování sankcí, omezení a cel stanovených „Grahamovým zákonem" (H.R. 5334, Lindsey O. Graham Sanctioning Russia and Iran Act of 2026). Využil výjimku v § 115 zákona a Kongresu zaslal písemné potvrzení, že vyhnutí se opatřením je v národním zájmu USA, doprovázené zprávou s odůvodněním. Příkaz formálně zavádí cla, která zákon stanovuje – tedy 100% cla na zboží z pěti největších dovozců ruské ropy či plynu a 500% cla na dovoz ruských energetických surovin do USA – ale jejich uplatnění okamžitě pozastavuje, takže je Trump může později znovu aktivovat. Původní třicetidenní lhůta pro zavedení těchto opatření měla vypršet 18. října 2026. Rozhodnutí zůstane v platnosti, dokud Trump nebo ministr zahraničí nerozhodne jinak. Pozastavení se nedotýká sankcí zavedených proti Rusku dříve jinými americkými výkonnými příkazy. Podle agentury Bloomberg Trump cla zrušil mimo jiné proto, že komplikovala jeho snahu snížit ceny nafty v USA před volbami do Kongresu 3. listopadu 2026; rozhodnutí se rovněž vyhýbá konfliktu s největšími kupci ruských energií – Čínou, Indií a Tureckem.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média rámovala Trumpův výkonný příkaz jako politicky významný ústup od sankční legislativy pouhé čtyři týdny poté, co zákon sám podepsal. Zdůrazňovala, že krok přichází dva dny před vypršením zákonné lhůty pro zavedení opatření a že Trump využil výjimku obsaženou přímo v zákoně. Do popředí stavěla dvoustranický odpor v Kongresu, včetně dopisu 12 senátorů, kteří předchozí dohodu o ruské naftě označili za „zradu ukrajinského lidu", a výzvy 22 členů Sněmovny reprezentantů z obou stran. Ukrajinské zdroje zároveň upozorňovaly, že rozhodnutí provázel americký tlak na Kyjev, aby zastavil údery na ruská ropná zařízení, a že zapadá do širšího obratu – zhoršování vztahů Trumpa s prezidentem Volodymyrem Zelenskym a kritiky ukrajinského vedení.
V čem se zpravodajství liší
Zdroje se různí v tom, co konkrétně výjimka z „Grahamova zákona" pokrývá. Většina je popisuje jako pozastavení sankcí, omezení i cel; některé titulky a shrnutí se soustředí úžeji jen na zrušení cel (konkrétně oddílů 112 a 113) a další je formulují jako pozastavení opatření mířících na kupce ruských energií spíše než na samotné Rusko. Liší se i výklad okruhu zemí, na něž měla dopadnout 100% cla: jedna verze uvádí pět největších kupců ruské ropy, jiná mluví o pěti největších dovozcích ruské ropy či plynu a dalších pěti zemích, které vědomě pomáhají obcházet sankce. Konečně se zdroje rozcházejí v datu vydání generální licence OFAC č. 135 – část faktů ji klade na 9. října 2026, další na 9. října 2025.
Souvislosti
„Grahamův zákon" (H.R. 5334, Lindsey O. Graham Sanctioning Russia and Iran Act of 2026) iniciovali senátoři Lindsey Graham a Richard Blumenthal; v Senátu byl poprvé zaregistrován v dubnu 2025. Kongres jej definitivně schválil 17. září 2026 a Trump jej podepsal 19. září 2026, přičemž první třicetidenní lhůta pro provedení připadla na 18. října 2026. Zákon zahrnoval 100% cla na zboží z pěti největších dovozců ruské ropy či plynu, 500% cla na dovoz ruských energií do USA a sankce proti ruským právnickým osobám, oligarchům, bankám, plavidlům „stínové flotily" a zahraničním osobám a firmám podporujícím ruskou válku proti Ukrajině. Senátor Lindsey Graham náhle zemřel 11. července 2026 krátce poté, co na tiskové konferenci v Kyjevě oznámil dohodu s Bílým domem o aktualizované verzi návrhu zákona; 14. července 2026 byla představena poněkud zmírněná verze. Dne 9. října 2026 vydalo ministerstvo financí USA prostřednictvím OFAC generální licenci č. 135 povolující transakce s ruskou naftou a Trump oznámil dohodu, podle níž bude ruská nafta dodávána na světové trhy. 14. října 2026 zaslalo Trumpovi dvoustranické sdružení 12 senátorů dopis, v němž dohodu o naftě označilo za „zradu ukrajinského lidu" a žádalo plné uplatnění „Grahamova zákona"; 22 členů Sněmovny reprezentantů z obou stran se na Trumpa obrátilo se stejnou výzvou. Pozadí rozhodnutí zahrnovalo zhoršování vztahů Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskym a tlak Bílého domu na Kyjev, aby zastavil údery na ruské rafinerie – Ukrajina krátce souhlasila, ale poté útoky obnovila, zatímco Rusko pokračovalo v úderech na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.