Lukoil
Lukoil je jednou z největších soukromých ropných společností v Rusku, která se zabývá průzkumem, těžbou, rafinací a prodejem ropy a ropných produktů. Její sídlo se nachází v Moskvě. Společnost provozuje rovněž těžební a rafinérská aktiva v zahraničí, mimo jiné v několika evropských a středoasijských zemích.
-
Ukrajina bude pokračovat v úderech na ruské rafinérie, oznámil Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 6. listopadu oznámil, že Ukrajina bude pokračovat v operacích proti ruskému naftovařenskému průmyslu. Podle něj jde o odpověď na ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Zelenskyj také uvedl, že vojenská komanda předložila přehled cílů pro další hluboké údery a případných odpovědí na ruské útoky.
-
USA a Rusko jednají o poválečných obchodních dohodách, konečná dohoda však není
Spojené státy a Rusko projednávajі možné poválečné dohody v oblasti ropy, plynu, letectví, titanu a hnojiv. Projekty by měly být podmíněny ukončením války a zatím o nich není konečná dohoda. Moskva přitom podle dostupných zpráv usiluje o normalizaci vztahů se Spojenými státy ještě před skončením bojů.
-
Trump pozastavil sankce proti Rusku podle „Grahamova zákona" dva dny před vstupem v platnost
Prezident USA Donald Trump podepsal 16. října 2026 exekutivní nařízení, kterým pozastavil uplatňování sankcí, omezení a cel předpokládaných takzvaným „Grahamovým zákonem" proti Rusku. Nařízení vstoupilo do platnosti dva dny před 30denní lhůtou, po které měl prezident povinnost tyto sankce zavést. Trump se při rozhodnutí odvolal na ustanovení zákona umožňující prezidentovi odmítnout uplatnění sankcí, pokud to odpovídá národním zájmům USA, a oznámil, že o tom informoval Kongres.
-
USA prodloužily výjimky ze sankcí vůči Lukoilu do dubna 2027
Ministerstvo financí USA prodloužilo do 24. dubna 2027 platnost generálních licencí, které umožňují určité operace se sankcionovanou ruskou ropnou společností Lukoil. Výjimky se týkají sítě čerpacích stanic Lukoil mimo Rusko a jmenovitých bulharských entit skupiny. Samotné sankce vůči Lukoilu zůstávají v platnosti a licence zachovává zákaz převodu prostředků na území Ruské federace. Rozhodnutí přišlo zhruba týden poté, co prezident Donald Trump oznámil dohodu s Ruskem o dodávkách nafty.
-
USA navrhly převod zmrazených ruských aktiv pod svou kontrolu, Evropa to odmítla
Spojené státy navrhly evropským spojencům částečně rozmrazit ruská státní aktiva a převést je do finanční struktury pod kontrolou Washingtonu s cílem oživit mírová jednání. Návrh, který na setkání v Miami prezentovali vyslanci prezidenta Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner, evropští vyjednavači odmítli. Německý kancléř Friedrich Merz před summitem Evropské rady v Bruselu prohlásil, že zmrazená aktiva musí zůstat zmrazena v Evropě a že o jejich osudu rozhodnou Evropané.
-
Bulharsko volí prezidenta: Yotovová vede, hlasování 25. října
První kolo bulharských prezidentských voleb se koná 25. října. Úřadující hlava státu Iliana Yotovová, bývalá zástupkyně premiéra Rumena Radeva, je považována za favoritku. Jejím hlavním soupeřem je někdejší proukrajinský premiér Andrej Gyurov. Výsledek ovlivní postoj Sofie k sankcím EU, obraně a podpoře Ukrajiny.
-
Trump oznámil „energetické příměří“ mezi Ukrajinou a Ruskem; Kyjev tvrdí, že se o něm dozvěděl z médií
Americký prezident Donald Trump oznámil 11. října v síti Truth Social „energetické příměří“ mezi Ruskem a Ukrajinou s okamžitou platností a tvrdil, že obě strany souhlasily. Bílý dům později upřesnil, že jde o vzájemné zastavení úderů na ropné rafinerie (dohoda „rafinerie za rafinerii“), která je podle Ukrajiny zásadně nerovnovážná. Zelenskyj v projevu na Varšavském bezpečnostním fóru 12. října uvedl, že oznámení pro něj bylo novinkou, Rusko příměří podle něj porušuje údery na ukrajinskou energetiku včetně elektrárny TEC-5 v Charkově, a pohrozil odvetou, pokud Moskva příměří nedodrží. Kreml dohodu nepotvrdil a označil situaci jako probíhající kontakty.
-
Trump se dohodl s Putinem na dodávkách ruské nafty a vyzval Ukrajinu, aby si zvolila nového prezidenta
Americký prezident Donald Trump oznámil 9. října po telefonátu s Vladimirem Putinem dohodu o dodávkách 300 000 až 3 milionů tun ruského naftového paliva na americký a světový trh. Kreml kvůli tomu předčasně zrušil zákaz vývozu nafty zavedený v červenci 2026, americké ministerstvo financí vydalo příslušnou všeobecnou licenci. Trump následně ostře zaútočil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, prohlásil, že „je čas, aby si Ukrajina zvolila nového prezidenta", a obvinil Zelenského, že válku mohl ukončit, ale nechce. Zelensky rozhodnutí označil za „slabost“ a „dar Putinovi“, ujistil, že Ukrajina zastaví údery na ruské rafinerie, pokud Rusko přestane útočit na ukrajinskou energetiku, a zdůraznil, že o vůdci Ukrajiny rozhoduje ukrajinský lid. Paralelní jednání USA, Ukrajiny, evropských zemí a NATO v Miami skončila předčasně. Proti dohodě se postavili republikánský kongresman Brian Fitzpatrick, který 10. října oznámil přípravu dvoustranického zákona „Ronald Reagan Peace Through Strength Act“ blokujícího nákup ruské ropy, estonský premiér Kristen Michal, finský premiér, šéfka evropské diplomacie Kaja Kallas a bývalý britský premiér Boris Johnson.
-
Miami rozhovory o Ukrajině skončily po jednom dni; Kyjev ostře kritizoval Trumpovu dohodu o ruském naftě
Zatímco se 9. října v Miami setkali zástupci USA, Ukrajiny, evropských zemí a NATO, aby jednali o ukončení války před zimou, americký prezident Donald Trump oznámil telefonickou dohodu s Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh. Ukrajinská delegace zkrátila pobyt a odcestovala domů; rozhovory trvaly místo plánovaných dvou dnů pouze jeden. Prezident Zelenskyj Trumpovo rozhodnutí ostře napadl a označil ho za slabé a za „dar k narozeninám pro Putina".
-
Američtí a ruští představitelé jednali o návratu Nord Streamu, Bílý dům to popírá
Podle zpráv Reuters jednali američtí a ruští představitelé, včetně vyslance Jareda Kushnera a poradce Kirilla Dmitrijeva, o zapojení amerického investora do obnovy plynovodů Nord Stream. Bílý dům popřel, že by o Nord Streamu v poslední době konkrétně jednal, a Německo uvedlo, že jakékoli obnovení provozu by vyžadovalo souhlas spolkové vlády, který Berlín nechce dát. Plynovody jsou poškozené ze září 2022 a pod sankcemi USA i EU, takže jejich opětovné spuštění je za současného stavu nezákonné.
-
Jednání USA–Rusko o Ukrajině zahrnují mnohamiliardový obchod s mezinárodními aktivy Lukoilu
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa a Rusko rozšířily mírová jednání o válce na Ukrajině o mnohamiliardový obchod týkající se mezinárodních aktiv ruské ropné společnosti Lukoil. Vladimir Putin nastolil toto téma při setkání s vyslanci USA Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu 5. září. Rozhodnutí o dohodě nakonec závisí na Putinovi a Trumpovi.
-
Ukrajinské drony zasáhly ropná zařízení ve Volgogradu a u Samary
V noci na 2. října provedly ukrajinské ozbrojené síly údery dronů na ropnou infrastrukturu ve Volgogradské a Samarské oblasti. Generální štáb potvrdil zásah volgogradské rafinerie Lukoil a lineární výrobni-dispčerské stanice (LVDS) Samara, která je součástí systému Transněft. Na území obou objektů byly zaznamenány výbuchy a požáry. Prezident Zelenskyj uvedl, že Ukrajina „spravedlivě reaguje“ na ruskou eskalaci.
-
Trump podepsal zákon o „ďábelských sankcích" proti Rusku, jehož cílem jsou i Čína a Indie
Prezident Donald Trump podepsal zákon iniciovaný senátorem Lindsey Grahamem, který kodifikuje americké sankce proti Rusku v oblastech energetiky, stínové flotily, finančního sektoru, zásobování ruského vojensko-průmyslového komplexu a obcházení sankcí. Zákon zavádí cla až 500 % na ruské zboží a až 100 % na zboží ze třetích zemí, které nakupují významné objemy ruské ropy nebo zemního plynu. Ukrajina již Washingtonu předala konkrétní návrhy a seznamy traderů, tankerů a kapitánů a lobbuje v Kongresu za plné provedení zákona do 18. října.
-
„Dohoda před zimou“: Trump věří v dohodu, Zelenskyj tvrdí, že Putin válku ukončit neplánuje
Americký prezident Donald Trump 26. září uvedl, že se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský diktátor Vladimir Putin mohou dohodnout „před těžkou zimou“. Týž den Zelenskyj ve svém večerním projevu prohlásil, že Putin válku proti Ukrajině ukončit nehodlá a neustále hledá záminky, aby se vyhnul jednáním i trojstrannému formátu. Rozdílná hodnocení navazují na setkání obou prezidentů 22. září na okrajích 81. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
-
Ukrajinské drony zasáhly dvě ruské rafinerie a závod Iskra; Zelenskyj potvrdil útoky
V noci na 25. září 2026 zasáhly ukrajinské bezpilotní letouny několik ruských regionů. Generální štáb Ukrajiny a prezident Zelenskyj potvrdili údery na rafinerie Lukoil-Permněftěorgsintez v Permu a Novošaachtinské v Rostovské oblasti, závod Iskra v Uljanovsku patřící koncernu Almaz-Antej a další provozy spojené s obranným průmyslem. Gubernátoři Permu a Rostovské oblasti potvrdili poškození a dočasné zastavení provozu. Podle ukrajinské strany byly zasaženy také radarové stanice u Novošaachtinsku.
-
Drony znovu zaútočily na Perm, Zelenskyj hlásí zásahy rafinerií ve třech ruských regionech
V noci na 7. září zaútočily drony na ruský Perm, kde se nachází jedna z největších ruských rafinérií Lukoil-Permneftegorsintez. Ukrajinský prezident Zelenskyj uvedl, že ukrajinské síly zasáhly rafinerie v Permském kraji, Rjazaňské oblasti a Tatarsku, dále místo skladování a odpalování útočných dronů v Kurské oblasti a cíl v Černém moři. Při útoku na Perm zemřel jeden člověk a čtyři byli zraněni, záběry ukazují sloup černého dýmu nad areálem rafinérie.
-
Partyzáni ATESH tvrdí, že před úderem na ropnou rafinérii v Permu zničili místní komunikační věž
Partyzánské hnutí ATESH uvedlo, že jeho agenti krátce před úderem ukrajinských dronů na ropnou rafinérii LUKOIL-Permnefteorgsintez zničili komunikační věž v Permském kraji. Podle hnutí diverzi provedl ruský voják, který odešel ze své jednotky na vlastní žádost a připojil se ke straně ATESH po kontaktu s ním. Ztráta věže podle ATESH narušila přenos dat a koordinaci ochrany podniku těsně před zásahem komplexu.
-
Ukrajinský generální štáb potvrdil zastavení dvou velkých ruských rafinérií
Ukrajinský generální štáb oznámil 4. září, že po úderech ukrajinských sil přestaly pracovat dva velké ruské podniky na zpracování ropy – LUKOIL-Nižněgorodněfteorgsintez v Kstovu (Nížněgorodská oblast) a komplex NOVATEK-Ust-Luga ve Slobidce (Leningradská oblast). Kstovská rafinérie byla zasažena 26. srpna, komplex NOVATEK-Ust-Luga 1. září.
-
Úder ukrajinských dronů na Soči: požár u divize PVO a na naftozáložce, omezení na letišti
V noci na 4. září 2026 zasáhly ukrajinské drony ruskou protivzdušnou obranu poblíž osady Sirius u Soči a naftozáložku v Adlerově obvodu. Podle OSINT-analytiků (ASTRA) se v oblasti nachází systém S-300 či S-400. Úřady Krasnodarského kraje potvrdily požár na naftozáložce a uvedly, že nedošlo ke zraněním. V Soči se projevil nedostatek pohonných hmot a ruský Rosaviacija zavedl omezení pro letiště.