Ukrajinské drony zasáhly dvě ruské rafinerie a závod Iskra; Zelenskyj potvrdil útoky

Proč je to důležité

Útoky zasáhly dvě velké ropné rafinerie – permkou (jednu z největších v Rusku, přes 13 milionů tun ročně) a novošaachtinskou (jedinou v Rostovské oblasti, která je hlavním dodavatelem paliv na jih Ruska a pro export) – a současně provozy obranného průmyslu (Iskra, Voroněžsintezzkaukuk, Jefremovský závod syntetického kaučuku), čímž se kampaň proti ruské energetické a vojensko-průmyslové infrastruktuře rozšířila hluboko do Ruska. Ruské úřady škody potvrdily, takže událost nelze snadno popřít. Zároveň útoky přicházejí v době, kdy se diskutuje o možném energetickém příměří a kdy americký prezident Donald Trump údajně vyzval Kyjev, aby údery na ruské rafinerie zastavil.

Co se stalo

V noci na 25. září 2026 provedly ukrajinské síly rozsáhlý útok dronů na několik ruských regionů. V Permu byl zasažen závod Lukoil-Permněftěorgsintez (PNOS), jeden z největších ruských rafinérů s kapacitou přes 13 milionů tun ropy ročně; po úderu vypukl požár a podle předběžných zpráv shořela pravděpodobně jednotka AVT-5. Podle jiných zdrojů byly poškozeny potrubí, nádrže a technologické instalace a jeden muž utrpěl smrtelná střepinová zranění. Gubernátor Permského kraje Dmitrij Machonin útok na průmyslový objekt potvrdil.

V Rostovské oblasti drony zasáhly novošaachtinskou rafinerii – jediný rafinérský závod v regionu s uváděnou kapacitou 5–7,5 milionu tun ropy ročně a hlavního dodavatele paliv na jih Ruska. Gubernátor Jurij Sljusr potvrdil poškození a dočasné zastavení provozu a uvedl, že ruská PVO údajně sestřelila asi 50 dronů. Ukrajinský Generální štáb potvrdil rovněž zničení dvou radiolokačních stanic ruské PVO (64L6 Gamma-S1 a 39N6 Kasta-2E2) v oblasti.

V Uljanovsku byl zasažen závod Iskra, součást protiletadlového koncernu Almaz-Antej, vyrábějící polovodičové součástky a mikroelektroniku využívanou mj. v řízených raketách Ch-59M2/M2A a v bojových modulech 72V6 systému Pancir-S1. Gubernátor Alexej Rusských ohlásil poškození průmyslové i civilní infrastruktury a osm zraněných. Ve Voroněžské oblasti podle ukrajinské strany utrpěl zásah podnik Voroněžsintezzkaukuk (výrobce syntetických kaučuků a termoplastů, od roku 2012 stoprocentně vlastněný společností Sibur), zapojený podle Generálního štábu do výroby tuhých raketových paliv včetně paliv pro systém Iskander; gubernátor Alexandr Gusev uvedl, že bylo sestřeleno 88 dronů a že byli zraněni lidé (čtyři, podle pozdější zprávy 13 včetně šestiletého dítěte). Ukrajinská obranná společnost Fire Point uvedla, že Voroněž zasáhly její drony FP-1.

Prezident Zelenskyj útoky na permkou rafinerii a radarovou stanici v Rostovské oblasti veřejně potvrdil. Generální štáb označil údery za opatření v rámci práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN, zaměřená na snížení vojensko-ekonomického potenciálu Ruska.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média událost prezentují jako součást cílené asymetrické kampaně proti ruské energetické a vojensko-průmyslové infrastruktuře. Vyzdvihují potvrzení Generálního štábu, vyjádření prezidenta Zelenského i prohlášení ukrajinské zbrojní firmy Fire Point o zásahu podniku Voroněžsintezzkaukuk jejími drony FP-1. Zdůrazňují, že údery mají prokazatelný dopad – podle EA Analytics klesla ruská rafinérská výroba na nejnižší úroveň od roku 2002 a Reuters odhaduje snížení zhruba o třetinu na asi 4 miliony barelů denně. Ukrajinská strana zároveň zdůrazňuje diplomatický kontext: Zelenskyj otevřeně hovoří o připravenosti na vzájemné zastavení úderů na energetiku, pokud stejný krok učiní Rusko, a varuje, že bez dohody budou údery pokračovat.

Jak to popisují zahraniční zdroje

Jediný mezinárodní zdroj v dodaném souboru – ázerbájdžánská agentura APA – referuje o zásahu permké rafinerie úzce a fakticky, bez širšího kontextu kampaně proti rafineriím, vojensko-průmyslového rozměru nebo diplomatického pozadí jednání s Washingtonem. Ve srovnání s ukrajinským pokrytím tak mezinárodní rámec této události zůstává úzký a popisný.

V čem se zpravodajství liší

Dostupné zdroje se neshodují na uváděné roční kapacitě novošaachtinské rafinerie: Forbes Ukraine a další média uvádějí asi 5 milionů tun ročně (přibližně 100 000 barelů denně), НВ a Бабель asi 5,6 milionu tun, zatímco dřívější odhady (ЛІГА.net LB.ua, Радіо Свобода, APA) hovoří až o 7,5 milionu tun ročně. Rozpory panují i v počtu zraněných ve Voroněžské oblasti, kde gubernátor Gusev původně uváděl čtyři zraněné, později 13 včetně šestiletého dítěte. Telegramový kanál Supernova+ pak zpochybňuje identifikaci cíle v Uljanovsku a tvrdí, že šlo o logistické centrum OZON, zatímco ASTRA a Exilenova+ identifikují jako cíl závod Iskra.

Souvislosti

Permská i novošaachtinská rafinerie byly zasaženy už dříve v srpnu při předchozích úderech ukrajinských dronů. Od začátku roku 2026 provedly ukrajinské síly podle dodaných informací přes 70 útoků na ruské rafinerie a vyřadily z provozu několik desítek z nich. Dne 20. září měl americký prezident Donald Trump během telefonátu vyzvat prezidenta Zelenského, aby zastavil údery na ruské rafinerie – rozhovor následoval jen hodiny po rozsáhlém útoku Ukrajiny na moskevskou rafinerii. Mezi další nedávné odstávky ruských rafinerií patří moskevský závod Gazprom Neft (20. září), Jaroslavněftěorgsintez (17. září), Syzraň a Saratov (11. a 15. září) a Rjazaň (6. září).