Trump zrušil sankce proti ruské naftě a ohlásil energetické příměří; ceny ropy klesly
Americký prezident Donald Trump podepsal 16. října exekutivní příkaz, kterým zrušil posílené sankce vůči Rusku podle takzvaného Grahamova zákona a uvolnil dovoz ruské nafty. Ceny ropy 19. října prudce klesly: Brent se propadl o 1,98 dolaru na 107,88 dolaru za barel, WTI o 1,16 dolaru na 100,25 dolaru. Trump zároveň oznámil energetické příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, které se vztahuje na údery na rafinérie. Ministr energetiky USA Chris Wright tvrdí, že krok zvýší tlak na Kreml; ukrajinský prezident Zelenskyj a sedm amerických senátorů rozhodnutí kritizují.
Hlavní body
- Brent klesl 19. října o 1,98 dolaru (1,80 %) na 107,88 dolaru za barel, WTI o 1,16 dolaru (1,14 %) na 100,25 dolaru za barel.
- Trump 16. října podepsal exekutivní příkaz, jímž zrušil zesílené sankce vůči Rusku vyplývající z Grahamova zákona; tento zákon sám podepsal o měsíc dříve.
- Sedm amerických senátorů z republikánské i demokratické strany uvedlo, že povolení dovozu ruské nafty porušuje americký zákon, a vyzvalo prezidenta ke zvrácení rozhodnutí.
- Zelenskyj uvedl, že se jedná o 300 000–500 000 tun měsíčně, tedy zlomek 120 milionů tun celosvětové spotřeby, a navrhl, aby USA místo toho odebíraly naftu z Ukrajiny výměnou za ochranu její energetiky.
- Trump oznámil energetické příměří „od tohoto okamžiku“ mezi Ukrajinou a Ruskem, které se týká pouze úderů na ropné rafinérie v obou zemích.
- Americká administrativa pohrozila zastavením systému dodávek zbraní a sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, pokud Kyjev nepřestane útočit na ruské energetické objekty.
- Rusko je připraveno zvýšit dodávky nafty do USA ze 500 000 na 3,5 milionu tun měsíčně, pokud budou jeho rafinérie funkční.
Proč je to důležité
Zrušení sankcí podle Grahamova zákona a uvolnění dovozu ruské nafty představují zásadní obrat americké politiky vůči Rusku uprostřed války. Ropný trh zareagoval okamžitým propadem cen, zatímco nově ohlášené energetické příměří otevírá úzce vymezenou cestu k deeskalaci — tu ale doprovázejí hrozby zastavením dodávek zbraní a zpravodajských informací Ukrajině. Stejné rozhodnutí je přitom vnímáno zásadně odlišně: americká administrativa jej prezentuje jako páku na Kreml, ukrajinský prezident a část Kongresu jako posílení Putinovy válečné mašinerie.
Co se stalo
Americký prezident Donald Trump podepsal 16. října exekutivní příkaz, jímž zrušil zpřísněné sankce vůči Rusku podle takzvaného Grahamova zákona — zákona, který sám podepsal o měsíc dříve pod tlakem zákonodárců usilujících o zvýšení tlaku na Moskvu kvůli válce proti Ukrajině. Současně administrativa na šest měsíců uvolnila sankce proti dovozu ruské nafty; OFAC vydala 9. října v návaznosti na telefonát Trumpa s Putinem dočasnou generální licenci platnou do dubna 2027. Dopady na trh se dostavily 19. října: Brent klesl o 1,98 dolaru (1,80 %) na 107,88 dolaru za barel, WTI o 1,16 dolaru (1,14 %) na 100,25 dolaru. Podle dostupných údajů se ruská nafta dostane na americký trh do 15–20 dní od podpisu obchodních kontraktů; Rusko je podle ruského místopředsedy vlády Alexandra Novaka připraveno zvýšit dodávky do USA ze současných 500 000 na 3,5 milionu tun měsíčně, pokud budou jeho rafinerie funkční. Trump 19. října oznámil energetické příměří „od tohoto okamžiku“ mezi Ukrajinou a Ruskem, které se vztahuje výhradně na údery na ropné rafinerie v obou zemích, s tím, že obě strany souhlasily. Ministr energetiky USA Chris Wright v rozhovoru pro CNN „State of the Union“ uvedl, že Rusko nemá žádnou naftu na vývoz a že získání dalších objemů vyžaduje zmírnění konfliktu — buď formou energetického příměří, ukončení války, nebo omezením bojů. Proti kroku se postavilo sedm amerických senátorů z obou stran, kteří jej označili za porušení amerického zákona z roku 2022 zakazujícího dovoz ruských energií, a vyzvali prezidenta k jeho okamžitému zvrácení.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinský prezident Zelenskyj označil rozhodnutí za „slabé“ a později zopakoval, že uvolnění sankcí vůči Rusku je „zřejmou slabinou“, která hraje do rukou Moskvy. Po Trumpově ohlášení energetického příměří Zelenskyj uvedl, že jej Ukrajina vítá, ale současně zdůraznil, že Rusko pokračuje v úderech na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Zpochybnil rovněž objem dovozu — 300 000 až 500 000 tun měsíčně oproti 120 milionům tun celosvětové měsíční spotřeby — a nabídl, že by se USA místo toho mohly dohodnout na dodávkách nafty z Ukrajiny výměnou za záruky ochrany ukrajinské energetické sítě před ruskými útoky. Zelenskyj rovněž obvinil Trumpa, že během jednání Kyjeva s USA v Miami současně vyjednával s Putinem.
V čem se zpravodajství liší
Zdroje se rozcházejí v hodnocení důsledků uvolnění sankcí na ruskou naftu. Americký ministr energetiky Chris Wright tvrdí, že krok zvyšuje tlak na Kreml tím, že vytváří motivaci pro Moskvu omezit intenzitu bojů, aby ochránila vlastní energetickou infrastrukturu a získala objemy na vývoz. Zelenskyj a další kritici naopak tvrdí, že uvolnění sankcí posílí Vladimira Putina, protože do jeho „válečné mašinérie“ poputuje více peněz. Liší se rovněž rámec samotného cenového efektu: analytička Priyanka Sachdevaová z Phillip Nova označila Trumpův krok jako „zoufalý pokus“ udržet ceny ropy pod kontrolou před americkými midtermovými volbami, zatímco Wright jej prezentoval jako nástroj k nátlaku na Moskvu, nikoli jako opatření k řízení trhu.
Souvislosti
Americký Kongres zakázal v roce 2022 dovoz ruských energetických surovin s cílem zabránit tomu, aby americké finance financovaly ruskou válku proti Ukrajině. Samotný Grahamův zákon podepsal Trump pod tlakem zákonodárců teprve o měsíc dříve. Dřívější růst cen přitom analytici připisovali íránským úderům na ropná zařízení v zemích Perského zálivu a pokračujícím útokům na tankerové lodě v Hormuzském průlivu. Ukrajina má přitom jedinou ropnou rafinerii, která opakovaně čelí ruským útokům a nepracuje na plnou kapacitu, zatímco Rusko disponuje rozsáhlou sítí rafinérií. Ještě v pátek 16. října se futures na Brent uzavřely na nejvyšší úrovni od 19. května. Podle dostupných údajů povolila americká OFAC 9. října rovněž dopravu a pojištění ruské nafty a obnovení vývozu se stalo možným díky přebytku, který se vytvořil na ruském domácím trhu.