Zelensky jednal s Macronem a Stubbem během ruského útoku na Kyjev, žádal posílení protivzdušné obrany a tlak na Rusko
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky uskutečnil během sobotního ruského balistického útoku na Kyjev telefonické rozhovory s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a finským prezidentem Alexandrem Stubbem. Tématem byla potřeba dalších dodávek protivzdušné obrany pro Ukrajinu a výzvy plynoucí z oslabení amerických sankcí na ruské ropné produkty. Zelensky rovněž navrhl vzájemné zastavení úderů na energetickou infrastrukturu.
Hlavní body
- Zelensky telefonoval s Macronem a Stubbem během sobotního ruského balistického útoku na Kyjev.
- Podle Zelenského hrozí v příštích dnech další raketové údery.
- Tématem rozhovorů bylo oslabení amerických sankcí na ruské ropné produkty.
- Zelensky prohlásil, že potřeba dalších balíčků protivzdušné obrany pro Ukrajinu je zřejmá.
- Zelensky vyzval ke zvýšení tlaku na Rusko prostřednictvím společných odvážných kroků.
- Trump oznámil dohodu s Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh, která by mohla umožnit vývoz až 1,8 milionu tun.
- Zelensky navrhl vzájemné zastavení úderů na energetickou infrastrukturu výměnou za to, že Rusko přestane ostřelovat ukrajinské energetické objekty.
Proč je to důležité
Rozhovor se odehrál během aktivního ruského balistického útoku na Kyjev, což zdůrazňuje naléhavost potřeby protivzdušné obrany Ukrajiny. Zelensky se rovněž snažil koordinovat společnou evropskou reakci na údajné uvolnění amerických sankcí na ruské ropné produkty, které by mohly zvýšit ruské válečné příjmy. Evropští lídři veřejně kritizovali údajnou dohodu mezi USA a Ruskem o dodávkách nafty, což signalizuje transatlantickou neshodu v přístupu k sankční politice vůči Rusku.
Co se stalo
Během sobotního ruského balistického útoku na Kyjev uskutečnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky telefonické rozhovory s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a finským prezidentem Alexandrem Stubbem. Zelensky informoval o probíhajícím útoku a upozornil, že v příštích dnech hrozí další raketové údery. S Macronem hovořil o výzvách vyplývajících z oslabení amerických sankcí na ruské ropné produkty a o nutnosti posílit protivzdušnou obranu Ukrajiny. Zelensky rovněž prohlásil, že je třeba zvýšit tlak na Rusko prostřednictvím společných odvážných kroků, a že Ruští musí cítit, že jim nezbývá potenciál protahovat válku. Ve zvláštním rozhovoru se Stubbem probíral i možnost, že dodatečné ruské příjmy z vývozu ropných produktů mohou financovat další ruskou agresi. Součástí pozadí je oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že hovořil s Vladimirem Putinem a dosáhl dohody o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh, která by mohla umožnit vývoz až 1,8 milionu tun. Zelensky v reakci na toto americké rozhodnutí navrhl princip vzájemného zastavení úderů na energetickou infrastrukturu.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média prezentují rozhovory Zelenského s Macronem a Stubbem jako naléhavou koordinaci probíhající během ruského balistického útoku na Kyjev. Zdůrazňují, že jde o oslabení sankcí ze strany USA, a opakovaně vyzdvihují Zelenského výzvu ke společnému tlaku na Rusko a k dodání dalších balíčků protivzdušné obrany.
V čem se zpravodajství liší
Některé zdroje titulují finského protějška v Zelenského rozhovorech jako předsedu vlády Finska, zatímco jiné ho identifikují jako finského prezidenta Alexandra Stubba. Konkrétně zdroje jako Інтерфакс-Україна a ZN.UA hovoří o „finském premiérovi", kdežto Українська правда a Європейська правда označují stejnou osobu za finského prezidenta Alexandra Stubba.
Souvislosti
Americký prezident Donald Trump oznámil, že hovořil s ruským vůdcem Vladimirem Putinem a dosáhl dohody o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh, přičemž dohoda by mohla umožnit vývoz až 1,8 milionu tun ruské nafty. Trump spojil dohodu se snížením cen pohonných hmot a zmiňoval kontrolu USA nad Hormuzským průlivem. V USA bylo rozhodnutí kritizováno a odborníci zpochybňovali, že povede ke snížení cen, a upozorňovali na možný rozpor s Lindsey Grahamovým zákonem. Ukrajinské úřady a mezinárodní organizace kvalifikují ruské údery na ukrajinskou civilní infrastrukturu jako válečné zločiny; ruské vedení toto tvrzení odmítá.