Schůzka Zelenského s Trumpem v New Yorku: energetické příměří, vliv Si Ťin-pchinga a možný trojstranný summit

Proč je to důležité

Schůzka se odehrává v jádru amerických snah zprostředkovat konec ruské války proti Ukrajině. Zelenskyj na ní přímo požádal Trumpa o uspořádání trojstranného summitu Ukrajina–USA–Rusko a o zapojení Si Ťin-pchinga při jeho nadcházející státní návštěvě USA. Byly diskutovány konkrétní kroky k deeskalaci: vzájemné energetické příměří, které má USA předat Moskvě, případné námořní/obilní příměří a Trumpova připravenost setkat se s Putinem na prosincovém summitu G20 v Miami. Trump naznačil vstřícný postoj k licencím na výrobu systémů Patriot na Ukrajině, ačkoli ohledně skutečných dodávek střel zatím nezazněl žádný konkrétní závazek.

Co se stalo

Dne 22. září 2025 se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americkou delegaci vedli ministr zahraničí Marco Rubio, ministr financí Scott Bessent, zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Jared Kushner; ukrajinskou stranu zastupovali šéf kanceláře prezidenta Kyrylo Budanov, šéf zahraniční rozvědky Rustem Umerov, ministr zahraničí Andrij Sybiha, předseda frakce Sluha lidu Davyd Arachamija a náměstek šéfa kanceláře prezidenta Pavlo Palisa. Jednání trvalo zhruba hodinu a Zelenskyj jej popsal jako „pozitivní a produktivní“.

Ukrajina nabídla, že přestane útočit na ruskou energetickou infrastrukturu, pokud Rusko recipročně přestane útočit na ukrajinskou energetickou a kritickou infrastrukturu. Zelenskyj uvedl, že Trump nepožadoval, aby Ukrajina jednostranně zastavila údery na ruské energetické objekty, a že USA návrh na energetické příměří předají ruské straně. Zelenskyj rovněž navrhl tři možné směry: energetické příměří, námořní/obilní příměří a trojstranný formát jednání.

Zelenskyj vyzval Trumpa, aby do úsilí o ukončení války zapojil čínského vůdce Si Ťin-pchinga, o kterém řekl, že „má vliv na Putina“. Trump podle Zelenského slíbil, že tuto zprávu Si Ťin-pchingovi předá – Si měl 23.–25. září přijet do USA na státní návštěvu, první takovou za více než deset let. Zelenskyj rovněž potvrdil ochotu kdykoli se zúčastnit trojstranného jednání s Trumpem a Putinem; Trump naopak uvedl, že Putin je „připraven se setkat“.

Ohledně systémů Patriot Zelenskyj oznámil, že Trump je „vstřícně naladěn“ k udělení licencí na výrobu raket a jejich střel na Ukrajině, ale žádný konkrétní závazek k dodávkám střel zatím nepřišel. Zelenskyj rovněž znovu otevřel otázku využití satelitní sítě Starlink k úderům na cíle v Rusku; Trump mu poradil, ať o tom jedná přímo s Elonem Muskem. Zelenskyj také varoval, že riziko ruského útoku – včetně pozemní operace – na další evropské země je „velmi vysoké“.

Den před schůzkou Trump podepsal takzvaný „Grahamův zákon“ a uvedl, že jej v případě potřeby uplatní. Před jednáním řekl, že existují dvě varianty mírové dohody – jedna „velni špatná“ a druhá, která může Ukrajinu dovést k „velikosti“. Kreml prostřednictvím mluvčího Dmitrije Peskova návrh energetického příměří odmítl s odůvodněním, že cílem je dosažení komplexního mírového urovnání.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média (Suspilne Novyny, Ukrajinska pravda, ZN.UA, LIGA.net, Jevropejska pravda, hromadske, NV, Ukrinform, Interfax-Ukrajina) prezentovala schůzku očima Zelenského jako „pozitivní a produktivní“ a zdůraznila tři jím identifikované vyjednávací linie: energetické příměří, námořní/obilní příměří a trojstranný formát. Vyzdvihla Zelenského návrhy (zapojit Si Ťin-pchinga, reciproční energetické příměří, trojstranný summit) i jeho varování před „velmi vysokým“ rizikem ruských útoků na další evropské země, včetně případné pozemní operace. Zároveň upozornila na Trumpovu opatrnost u dodávek střel Patriot („nikdo neřekl ne“, ale konkrétní odpověď nepřišla) a na jeho spojení ukrajinských úderů na ruské rafinerie s růstem cen nafty v USA, proti kterému postavila domácí analytiky jako Volodymyra Omelčenka z Centra Razumkov a Vladyslava Faraponova z Institutu amerických studií. Velký prostor dostala linie Starlink/Musk a Zelenského dřívější tvrzení, že ho Trump obvinil z „podvodu“ ohledně Muskovy údajné dohody o Starlinku nad Ruskem. Ukrajinská reflektovala i Zelenského vystoupení na Valném shromáždění, kde Putina označil za „pacienta nula“, a zmínila společné prohlášení 50 zemí a EU vyzývající Rusko k příměří, ke kterému se USA nepřipojily.

Jak to popisují zahraniční zdroje

Zahraniční zdroje v setu – německý Der Spiegel a katarské Al Jazeera Arabic – převážně přejímají hlavní americkou wirelinii: „omezené příměří v oblasti zbrojení“ a energetické příměří (Spiegel), rozhovor Trumpa se Zelenským o „energetickém příměří“ a možném trojstranném summitu (Al Džazíra). Chybí v nich analytický domácí pushback, který přinášejí ukrajinská média. Mezinárodní rámec se opírá především o Trumpova vlastní slova: dvě varianty mírové dohody (jedna „velmi špatná“, druhá může Ukrajinu dovést k „velikosti“), jeho tvrzení, že Putin je připraven se setkat, a připravenost setkat se s Putinem na prosincovém summitu G20 v Miami. Tyto zdroje rovněž akcentují Trumpovo tvrzení, že ukrajinské dronové údery poškodily ruskou rafinérskou kapacitu, a jeho přání ukončit válku ještě před zimou, přičemž reciproční podmínku energetického příměří nechávají spíše v pozadí. Divadelní diplomatické pozadí (Valné shromáždění OSN, návštěva Si Ťin-pchinga, možný trojstranný summit) u nich převládá nad podrobnostmi o Starlinku a Patriotech, které dominují ukrajinskému pokrytí.

V čem se zpravodajství liší

Zdroje se rozcházejí ve třech hlavních bodech. Za prvé, Trump svázal růst cen nafty v USA částečně s ukrajinskými dronovými údery na ruské rafinerie; Zelenského okolí a analytik Volodymyr Omelčenko z Centra Razumkov naopak tvrdí, že hlavním důvodem byla válka proti Íránu a že ukrajinské akce měly jen omezený vliv. Za druhé, Trump tvrdil, že dohoda s Ruskem o neútočení na energetické cíle platila; Zelenskyj uvedl, že příměří se rozpadlo, když Moskva následující den udeřila na čerpací stanice v Kyjevě a Ukrajina zasáhla ruskou rafinerii. Za třetí, v otázce Patriotů Zelenskyj řekl, že „nikdo neřekl ne“ na dodávky střel, ale žádný konkrétní závazek nepřišel; americké ministerstvo zahraničí přesto zveřejnilo oznámení o prodeji prostředků protivzdušné obrany a raket Ukrajině, zatímco analytik Vladyslav Faraponov konstatoval, že co se týče samotných licencí na výrobu Patriotů, není veřejně patrný žádný pokrok.

Souvislosti

Šlo o deváté plné setkání Trumpa se Zelenským od začátku Trumpova druhého funkčního období; trvalo zhruba hodinu. Americkou stranu vedli ministr zahraničí Marco Rubio, ministr financí Scott Bessent, zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Jared Kushner. Den před schůzkou Trump podepsal takzvaný „Grahamův zákon“ – sankční nástroj vůči Rusku – a prohlásil, že jej v případě potřeby uplatní. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov myšlenku energetického příměří odmítl s tím, že cílem je komplexní mírové urovnání. Státní návštěva Si Ťin-pchinga v USA 23.–25. září byla jeho první takovou cestou za více než deset let.