Kristen Michal
-
Ukrajinské drony útokovaly ruské nákladní loď ve Finském zálivu
Finská pohraniční stráž dne 21. listopadu zaznamenala útok dronu na ruské obchodní plavidlo západně od Suursaari ve východní části Finského zálivu, v mezinárodních vodách. Podle finského velitele útok provedly ukrajinské drony. Estonsko a Finsko při incidentu poskytoly vzájemnou pomoc a vedly diplomatické porady, aniž by podle nich vznikla bezprostřední vojenská hrozba.
-
Evropští diplomaté odmítli ruské požadavky na přeměnu bezpečnostní architektury a žádají o příměří
Evropští diplomaté na zasedání Rady EU 16. listopadu v Bruselu odmítli ruské požadavky na stažení sil NATO do pozic z roku 1997 a na omezení dalšího rozšiřování aliance. Vyzvali nejprve k příměří v Ukrajině, uzavření mírové dohody a teprve poté k jednání o širší evropské bezpečnosti. Evropští lídři zároveň vytvořili koordinovanou převorovou delegaci pro budoucí mírová jednání.
-
Estonské úřady zadržely osm podezřelých z pokusu zapálit zbrojovku Threod
Neznámí útočníci se v noci na 14. listopadu pokusili podpálit a vyvolat výbuch v budově estonského výrobce zbraní Threod Systems ve Viimsi. Podniková bezpečnost útok zmařila, nikdo nebyl zraněn a výrobní ani dodavatelské kapacity firmy zůstaly zachovány. Estonské úřady zadržely osm občanů Lotyšska, z nichž pět nechaly zatknout.
-
Estonsko odmítlo povolit Ukrajině průlet drony, některé krátce narušily jeho vzdušný prostor
Během ukrajinského úderu na ruské cíle v noci na 11. listopadu 2025 krátce narušily estonský vzdušný prostor některé drony. Estonsko uvedlo, že Ukrajině ani jiné zahraniční zemi nepovolilo využití svého vzdušného prostoru для průletu dronů. Incident způsobil bezpečnostní poradu, diplomatická oznámení a vzlet stíhaček NATO.
-
Británie chce obnovit přímé komunikační kanály s Ruskem, tvrdí Wes Streeting
Britský ministr obrany Wes Streeting uvedl, že Spojené království chce mít další přímé komunikační kanály s Ruskem, včetně mezi vojenskými resorty, aby snížilo riziko chybného розрахунку. Заявление se objevuje v době замороженных отношений между Москвой и большинством европейских столиц.
-
Finský prezident a norský premiér telefonovali Putinovi o míru v Ukrajině
Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili 27. října přibližně 90minutový telefonát s Vladimirem Putinem. Po konzultaci s Volodymyrem Zelenským sjednotili tematiku rozhovoru a podle svých sdělení předali Putinovi ukrajinský postoj k budoucím jednáním. Støre přesto uvedl, že hovor nepřesvědčil ho o Putinově připravenosti uzavřít mírovou dohodu.
-
Ukrajina a Estonsko vyzvaly partnery na konferenci o obnově Ukrajiny v Tallinnu
Vlády Ukrajiny a Estonska vyzvaly mezinárodní partnery, aby se 28.–29. ledna 2027 zúčastnily Konference o obnově Ukrajiny v Tallinnu. Конференція має допомoci získat konkrétní rozhodnutí, jasné finanční závazky a mechanismy pomoci pro Ukrajinu, zejména v oblasti energetiky, dopravy a kritické infrastruktury.
-
Zelensky a Starmer se dohodli na bilaterálním setkání, Británie posílí sankce vůči Rusku
Britský premiér Keir Starmer a ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky se během telefonátu dohodli na bilaterálním setkání v nejbližších dnech. Starmer vyjádřil plnou solidaritu s Ukrajinou, slíbil další sankce vůči Rusku a podpořil okamžité příměří v energetice. Hovor se uskutečnil poté, co americký prezident Donald Trump vyzval ke změně ukrajinského vedení a oznámil dohodu s Ruskem o dodávkách ruské nafty.
-
Trump se dohodl s Putinem na dodávkách ruské nafty a vyzval Ukrajinu, aby si zvolila nového prezidenta
Americký prezident Donald Trump oznámil 9. října po telefonátu s Vladimirem Putinem dohodu o dodávkách 300 000 až 3 milionů tun ruského naftového paliva na americký a světový trh. Kreml kvůli tomu předčasně zrušil zákaz vývozu nafty zavedený v červenci 2026, americké ministerstvo financí vydalo příslušnou všeobecnou licenci. Trump následně ostře zaútočil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, prohlásil, že „je čas, aby si Ukrajina zvolila nového prezidenta", a obvinil Zelenského, že válku mohl ukončit, ale nechce. Zelensky rozhodnutí označil za „slabost“ a „dar Putinovi“, ujistil, že Ukrajina zastaví údery na ruské rafinerie, pokud Rusko přestane útočit na ukrajinskou energetiku, a zdůraznil, že o vůdci Ukrajiny rozhoduje ukrajinský lid. Paralelní jednání USA, Ukrajiny, evropských zemí a NATO v Miami skončila předčasně. Proti dohodě se postavili republikánský kongresman Brian Fitzpatrick, který 10. října oznámil přípravu dvoustranického zákona „Ronald Reagan Peace Through Strength Act“ blokujícího nákup ruské ropy, estonský premiér Kristen Michal, finský premiér, šéfka evropské diplomacie Kaja Kallas a bývalý britský premiér Boris Johnson.
-
Estonsko navrhne na summitu EU zvýšení pomoci Ukrajině, aby mohla ničit ruské rafinerie
Estonský premiér Kristen Michal oznámil, že Estonsko navrhne na nadcházejícím zasedání Evropské rady zvýšení pomoci Ukrajině, jejímž cílem má být schopnost Ukrajiny ničit ruská ropná zařízení. Návrh přichází v reakci na dohodu mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem o dodávkách 4,8 milionu tun ruského dieselu, kterou estonští představitelé označili za velkou chybu a za prostředek financování ruské války proti Ukrajině.
-
Trump se dohodl s Putinem na obnovení dodávek ruského dieslu; Ukrajina a Evropa kritizují
Donald Trump oznámil 9. října telefonickou dohodu s Vladimirem Putinem, podle níž USA dočasně povolí dovoz ruské nafty na světový trh – s celkovým objemem přesahujícím 4,8 milionu tun. Minist financí USA vydal generální licenci, platnou do 7. dubna 2027. Ukrajinský prezident Zelenskyj dohodu označil za „nespravedlivou a nečestnou“ a „dar k narozeninám pro Putina". Šéfka evropské diplomacie Kallasová oznámila, že ministři zahraničí EU 12. října schválí „největší sankční balík proti ruské válečné mašinérii od začátku války“. Představitelé Německa, Británie, Estonska, Finska, Švédska a Austrálie uvedli, že podpora Ukrajiny a sankce vůči Rusku zůstávají nezměněny.
-
Pobaltské stavy navrhují EU zákaz tranzitu ruského obilí přes své území
Litevský premiér Mindaugas Sinkevičius oznámil, že Litva navrhne Evropské unii zákaz tranzitu ruského obilí přes území EU a zařazení ruských agrooligarchů na sankční seznam. Premiéři Estonska a Lotyšska spolu s litevským prezidentem podepsali společný dopis předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi a předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové s výzvou k tomuto zákazu. Estonsko od 1. října zakázalo tranzit ruského a běloruského obilí, Lotyšsko zavedlo hraniční kontroly a oznámilo 300% cla.
-
Estonsko označilo podpálení budovy Milrem Robotics v Tallinnu za sabotáž objednanou Ruskem
Estonská Bezpečnostní policie (Kapo) dospěla k závěru, že požár budovy obranné společnosti Milrem Robotics v tallinnské čtvrti Lasnamäe v noci z 14. na 15. srpna 2025 byl cílenou sabotáží objednanou ruskými speciálními službami. Estonsko 29. září předvolalo ruského chargé d'affaires. Tři podezřelí, občané Lotyšska, byli zadrženi v Lotyšsku a předáni Estonsku. Společnost Milrem Robotics dodává Ukrajině bezpilotní pozemní vozidla THeMIS.
-
Estonský premiér: Pokud Rusko vyhlásí mobilizaci, jsme připraveni ihned uzavřít hranici
Estonský premiér Kristen Michal na tiskové konferenci vlády prohlásil, že pokud se změní bezpečnostní hodnocení, například vyhlášením všeobecné mobilizace v Rusku, jsou estonské úřady připraveny okamžitě uzavřít hranici s Ruskem. Ministr zahraničních věcí Margus Tsahkna potvrdil, že kabinet pracuje se scénářem ruské mobilizace. Estonsko již dříve zkrátilo provozní dobu hraničních přechodů a zavedlo plnou celní kontrolu.