Finsko a Norsko telefonovaly s Putinem po dohodě s Ukrajinou
Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre provedli 27. října telefonát s ruským diktátorem Vladimirem Putinem. Hovor byl předem odsouhlasen s Ukrajinou, jejíž pozici lídři předali Putinovi a později informovali Volodymyra Zelenského. Støre však řekl, že rozhovor ho nepřesvědčil o Putinově připravenosti uzavřít mírovou dohodu.
Hlavní body
- Alexander Stubb a Jonas Gahr Støre telefonovali s Vladimirem Putinem 27. října.
- Hovor trval 90 minut a strany střídavě přečítaly připravené výklady.
- Initiativa byla dohodnuta s Volodymyrem Zelenským, který її podpořil.
- Stubb a Støre předali Putinovi ukrajinskou pozici pro budoucí jednání.
- Po hovoru informovali Zelenského o jeho průběhu.
- Støre uvedl, že hovor ho nepřesvědčil o Putinově připravenosti přistoupit na mírovou dohodu.
- Estonský premiér Kristen Michal odmítl, aby se Evropa pokoušela zprostředkovat nebo vyjednávat s diktátorem.
Proč je to důležité
Hovor ukázal snahu Evropy přímo ovlivňovat jednání o ukončení války místo toho, aby zůstala pouze pozorovatelem. Zároveň prohloubil spor o to, kdo má Evropu zastupovat při jednáních s Moskvou і zda přímý kontakt s Putinem přispívá k míru. Ukrajinská pozice byla přitom koordinována s Kyjevem a přímo předána Putinovi.
Co se stalo
Prezident Finska Alexander Stubb a premiér Norska Jonas Gahr Støre několik měsíců tajně připravovali telefonát Putinovi. Po konzultacích se Zelenským se rozhodli uskutečnit jej a uzavřít s Kyjevem témata rozhovoru. Dne 27. října se po 90 minutách telefonovali s Putinem a následně informovali Zelenského o průběhu. Hovor navázal na setkání v Oslu 20. října, kde Støre přijal Zelenského a Trumpova vyslance Stephena Witkoffa. Podle Størea zůstal Putin při rozhovoru racionální a jeho argumenty byly jasně formulované, однако це не změнило jeho přesvědčení, že Putin není ochoten uzavřít mírovou dohodu.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinské zprávy zdůrazňují, že se skandinávští lídři před telefonátem poradili s Kyjevem, předali Putinovi ukrajinskou pozici a poté informovali Zelenského. Důraz je kladen na posílení evropského hlasu v jednáních, у яких Spojené státy a Rusія могly не zohlednit zájmy Ukrajiny ani evropských partnerů, а також na rozpor mezi evropskými státy ohledně jednání s Moskvou.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Mezinárodní kontext spojuje telefonát s přímými kontakty Donalda Trumpa s Putinem, ukončením americké finanční pomoci Kyjevi a účastí Witkoffa na jednáních s Moskvou. Støre оцінив поведение Путина как рациональное, одновременно поставив под сомнение его готовность к миру. Дзвінок также exposed the disagreement between European leaders seeking direct involvement and Kristen Michal’s opposition to European mediation.
V čem se zpravodajství liší
Evropské vlády se spory o to, kdo má zastupovat Evropu při budoucích jednáních a zda přímá komunikace s Putinem pomáhá dosáhnout míru. Oficiální představitelé zároveň popírali zprávy o Putinově historické „lekci“ skandinávským vůdcům, zatímco Støre tyto zprávy nepotvrdil.
Souvislosti
Stubb a Støore měsíce připravovali telefonát a později jej označili za pokračování říjnové schůzky v Oslu. Po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu se obnovily přímé kontakty s Putinem a Spojené státy přestaly poskytovat Kyjevi finanční pomoc. Європейські лідери побоювалися, що переговори США та Росії не врахуватимуть інтереси ЄС, України та інших європейських партнерів.