Evropa hledá jednoho vyjednavače s Putinem. Zvažuje se Stubb, Costa, von der Leyenová i Kallasová
Evropské vlády jednají o tom, kdo by měl Evropu zastupovat v přímých rozhovorech s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o mírové dohodě pro Ukrajinu. Mezi zvažovanými kandidáty jsou finský prezident Alexander Stubb, předseda Evropské rady António Costa, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Diskuse se zintenzivnila po návštěvě zvláštního vyslance USA Steva Witkoffa v Moskvě, kde měl Putinovi navrhnout trojstranný summit Trump–Putin–Zelenskyj o příměří.
Hlavní body
- Mezi kandidáty na evropského vyjednavače s Putinem figurují Alexander Stubb, António Costa, Ursula von der Leyenová a Kaja Kallasová.
- Diskusi urychlila návštěva zvláštního vyslance USA Steva Witkoffa v Moskvě, kde měl navrhnout trojstranný summit Trump–Putin–Zelenskyj.
- Prezident Petr Pavel uvedl, že Putin odmítá jednat s von der Leyenovou, Kallasovou a dalšími evropskými lídry včetně Emmanuela Macrona.
- Pavel vyzval EU, aby jmenovala jednu osobu nebo skupinu pověřenou jednat jménem Evropy, ne nutně z institucí EU či NATO.
- Na podporu Stubba se uvádějí jeho údajně nejlepší vztahy s Donaldem Trumpem mezi lídry EU a finské zkušenosti se vztahy s Ruskem; Finsko a Rusko sdílejí zhruba 1 300 km hranice.
- Část diplomatů pokládá Costu za vhodnějšího než von der Leyenovou či Kallasovou, protože by mohl působit jako neutrálnější zprostředkovatel.
- Costa na nedávném summitu v Bruselu odpověděl lídrům, že v tuto chvíli neplánuje s Putinem hovořit.
Proč je to důležité
Volba evropského vyjednavače s Putinem rozhodne o tom, zda si Evropa udrží místo u jednacího stolu, nebo bude odsunuta na okraj rozhovorů mezi Washingtonem a Moskvou. Pavlovy výroky o Putinově odmítnutí jednat s klíčovými představiteli EU zároveň ukazují, jak úzký je manévrovací prostor pro evropskou diplomacii. Vnitřní debata mezi zastánci institucionálního zastoupení EU a zastánci vnějších kandidátů, jako je Stubb, odráží spor o legitimitu evropského hlasu. V sázce je i to, nakolik bude při případném urovnání zohledněna ukrajinská pozice.
Co se stalo
Evropské vlády a diplomaté vedou diskuse o tom, kdo by měl Evropu zastupovat v přímých rozhovorech s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o mírovém urovnání konfliktu na Ukrajině. Mezi zvažovanými kandidáty jsou finský prezident Alexander Stubb, předseda Evropské rady António Costa, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová. Diskuse se zintenzivnila po říjnové návštěvě zvláštního vyslance USA Steva Witkoffa v Moskvě, kde měl Putinovi navrhnout trojstranný summit za účasti Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského. Český prezident Petr Pavel prohlásil, že Putin odmítá komunikovat s von der Leyenovou, Kallasovou i dalšími evropskými lídry včetně Emmanuela Macrona, a vyzval EU, aby jmenovala jednu osobu nebo skupinu osob pověřených jednat jménem Evropy, ne nutně z institucí EU či NATO. Na summitu v Bruselu se evropští lídry ptali Costy, zda je čas hovořit s Putinem; Costa odpověděl, že v tuto chvíli takový kontakt neplánuje. Část diplomatů pokládá Stubba, který byl přítomen jednáním v Oslu, za jediného politika, který otevřeně projevil ochotu převzít vedoucí politickou roli. Evropská komise zdůraznila, že se EU již podílí na přípravě případných mírových rozhovorů, mimo jiné prostřednictvím náčelníka kabinetu von der Leyenové Björna Seiberta na jednáních v Oslu.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média referují o evropské diskusi na základě zprávy Politico a zdůrazňují, že Evropa naléhavě potřebuje jednoho důvěryhodného mluvčího, který bude jednat s Putinem, než bude odsunuta na okraj. Zprávy vyzdvihují Alexandra Stubba a jeho údajně blízké vztahy s Donaldem Trumpem, přičemž dlouhou finsko-ruskou hranici a historii prezentují jako jeho přednost. Zároveň upozorňují na rostoucí tlak ze strany Trumpa, který podle dostupných informací probírá parametry urovnání bez konzultace s evropskými partnery a stále častěji se přiklání na stranu Ruska. Pavlovy výroky o Putinově odmítání von der Leyenové, Kallasové a Macrona ukrajinská média interpretují jako přímou výzvu evropské diplomatické váze.
V čem se zpravodajství liší
Diplomaté se neshodnou na optimálním kandidátovi: část považuje za nejlepší volbu Antónia Costu, protože by mohl působit jako neutrálnější zprostředkovatel než von der Leyenová či Kallasová, které jsou podle některých diplomatů příliš spjaty s ukrajinskou pozicí. Jiní upřednostňují Alexandra Stubba pro jeho vztahy s Trumpem a finské zkušenosti s Ruskem. Petr Pavel mezitím tvrdí, že Putin odmítá jednat jak s von der Leyenovou a Kallasovou, tak s dalšími evropskými lídry, čímž fakticky vylučuje dvě hlavní kandidátky z evropských institucí. Rozpor se vede také o to, zda má být Evropa u jednacího stolu zastoupena institucemi EU, nebo osobnostmi mimo ně, případně zda vůbec nemá mít mandát jen úzká skupina vlivných států jako Německo, Francie a Británie. Jeden z diplomatů naopak trvá na tom, že za jednacím stolem musí být přítomen celý Evropský společenství, nejen několik mocností.
Souvislosti
Finsko a Rusko sdílejí zhruba 1 300 kilometrů společné hranice a v minulosti spolu vedly války, což je historický kontext, na který se odvolává kandidatura Alexandra Stubba. Otázka evropského vyjednavače se dostala do popředí po návštěvě zvláštního vyslance USA Steva Witkoffa v Moskvě, kam přijel s návrhem trojstranného summitu Trump–Putin–Zelenskyj o příměří. Dne 20. října se Zelenskyj setkal v Oslu s norským premiérem Jonasem Gahrem Støreem, finským prezidentem Alexanderem Stubbem a Witkoffem; jednání v Oslu se účastnil také náčelník kabinetu Evropské komise Björn Seibert. Na programu přípravných rozhovorů jsou územní otázky, bezpečnostní záruky a poválečná obnova Ukrajiny. Český prezident Petr Pavel opakovaně veřejně argumentoval, že Evropa musí pověřit jednu osobu nebo skupinu osob mandátem vyjednávat jejím jménem, a že tato osoba nemusí pocházet z institucí EU či NATO.