Trump tvrdí, že Zelenskyj přislíbil zpomalit údery na ruské rafinerie; Kyjev to zpochybňuje
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského požádal o zpomalení úderů na ruské ropné rafinerie a že Zelenskyj údajně odpověděl, že „to pravděpodobně udělá". Zvyšování cen nafty připsal útokům Ukrajiny na ruské závody zpracovávající ropu a varoval, že by se situace mohla stát „světovým problémem". Zelenskyj po setkání s Trumpem v New Yorku 22. září uvedl, že na uzavřených jednáních žádný takový nátlak nebyl, a připomněl, že jakékoli příměří v úderech na energetickou infrastrukturu je podmíněno tím, že Rusko přestane útočit na ukrajinskou energetiku, a zárukami partnerů. Údery na ruské rafinerie pokračovaly i po newyorském summitu.
Hlavní body
- Trump prohlásil, že Zelenského požádal o zpomalení úderů na ruské rafinerie, a tvrdí, že Zelenskyj odpověděl, že „to pravděpodobně udělá".
- Trump označil růst cen nafty za „spíše ruský problém než problém Blízkého východu" a varoval, že údery na ruské rafinerie by se mohly stát „světovým problémem".
- Zelenskyj 21. září uvedl, že Ukrajina je připravena přestat útočit na ruské rafinerie, pokud Rusko přestane útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
- Zelenskyj a Trump se setkali v New Yorku 22. září; Zelenskyj potvrdil, že tématem byl energetický ceasefire mezi Ruskem a Ukrajinou.
- Podle agentury Axios Trump během telefonátu 20. září Zelenského opakovaně žádal, aby údery na ruské rafinerie zastavil.
- Údery na ruské rafinerie pokračovaly i po newyorském summitu: v noci na 25. září byly zasaženy rafinerie v Permu a Novoshakhtinsku, 26. září pak rafinerie Iljsky v Krasnodarském kraji.
Proč je to důležité
Trump veřejně tlačí na Zelenského, aby omezil klíčovou součást ukrajinské kampaně dálkových úderů proti ruské energetice, a růst cen nafty v USA přičítá právě ukrajinským úderům na ruské rafinerie – což je politicky citlivé téma pro jeho administrativu. Zelenskyj přesto jakýkoli jednostranný ústřed odmítá a podmiňuje jej vzájemností ze strany Ruska a zárukami partnerů. Operativně se přitom realita nijak nezměnila: údery na ruské rafinerie pokračovaly i po newyorském summitu.
Co se stalo
Donald Trump v rozhovoru pro Fox News a při setkání s novináři prohlásil, že ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského požádal, aby Ukrajina „přibrzdila" údery na ruské ropné rafinerie, a že Zelenskyj údajně odpověděl, že „to pravděpodobně udělá". Zvyšování cen nafty připsal útokům Ukrajiny na ruské rafinerie a prohlásil, že nejde „ani tak o problém Blízkého východu jako o problém Ruska". Dodal, že údery na ruské rafinerie by se mohly stát „světovým problémem", a naznačil, že Zelenskyj může „dělat i jiné věci". Tato slova zazněla po sérii předchozích kontaktů: Trump již 13. září veřejně spojoval globální nedostatek pohonných hmot s údery Ukrajiny na ruské rafinerie, 14. září tvrdil, že se Ukrajina a Rusko dohodly na vzájemném neútočení na energetickou infrastrukturu, a podle zději Axios během telefonátu 20. září Zelenského opakovaně žádal, aby údery zastavil. Zelenskyj 21. září uvedl, že Ukrajina je připravena přestat útočit na ruské rafinerie, pokud Rusko přestane útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, a 22. září se s Trumpem setkal v New Yorku na summitu OSN. Zelenskyj potvrdil, že jedním z témat byl energetický ceasefire mezi Ruskem a Ukrajinou. Navzdory Trumpovu veřejnému tvrzení o dohodě Zelenskyj po setkání uvedl, že na uzavřených jednáních žádné snahy přimět Kyjev k zastavení úderů na rafinerie nebyly. Údery na ruské rafinerie pokračovaly i po summitu – v noci na 25. září byly zasaženy rafinerie v Permu a Novoshakhtinsku a 26. září rafinerie Iljsky v Krasnodarském kraji. Den po summitu americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dosažení energetického příměří je obtížný úkol, ale Washington se o to pokusí.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média Trumpovo tvrzení, že Zelenskyj souhlasil se zpomalením úderů, reprodukují s výrazným odstupem – používají slova jako „údajně souhlasil" či „přibrzdit". Do popředí staví Zelenského podmínku, že jakékoli zastavení úderů na ruské rafinerie je možné jen výměnou za to, že Rusko přestane útočit na ukrajinskou energetiku, a jen se zárukami partnerů, že Rusko dohodu dodrží. Zdůrazňují také Zelenského vyjádření, že na uzavřených jednáních v New Yorku žádný nátlak na zastavení úderů na rafinerie nebyl, a upozorňují na analýzu analytiků Forbes Ukrajina, podle níž má na globální ceny nafty, ropy a plynu výrazně větší vliv válka USA s Íránem než ukrajinské údery na ruské rafinerie. Ukrajinská zpravodajství rovněž opakovaně zmiňují, že údery pokračovaly i po newyorském summitu, a dokládají to konkrétními zásahy rafinerií v Permu, Novoshakhtinsku a Iljském.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Mezi mezinárodním zpravodajstvím je v přehledu zastoupen jediný anglicky psaný zdroj, ázerbájdžánská agentura APA. Ten přistupuje k Trumpovu vyjádření vstřícně a tituluje příběh tak, že Zelenskyj na Trumpovu žádost „pozitivně reagoval", čímž reprodukuje Trumpovo podání bez odstupu, který používají ukrajinská média. Celkově mezinárodní rámec zdůrazňuje Trumpovo připsání růstu cen nafty ukrajinským úderům na ruské rafinerie a jeho varování, že by se situace mohla stát „světovým problémem".
V čem se zpravodajství liší
Mezi zdroji se objevují tři hlavní rozpory. Zaprvé Zelenskyj po newyorském summitu uvedl, že na uzavřených jednáních žádné snahy přimět Kyjev k zastavení úderů na rafinerie a podobné objekty nebyly – což je v přímém rozporu s Trumpovým veřejným tvrzením, že Zelenského požádal o zpomalení úderů a že Zelenskyj s tím „pravděpodobně" souhlasil. Zadruhé analytický tým Forbes Ukrajina odhaduje, že na globální dodávky nafty, ropy a plynu má výrazně větší vliv konflikt USA–Írán než ukrajinské údery na ruské rafinerie, čímž se staví proti Trumpovu výkladu, že za růstem cen nafty stojí primárně ukrajinské údery. Zatřetí se zdroje liší v dataci newyorského summitu: popis fotografie v jednom článku ho datuje na 22. září 2026, zatímco ostatní zdroje uvádějí 22. září bez specifikace roku.
Souvislosti
Trump 13. září poprvé veřejně spojil globální nedostatek pohonných hmot s ukrajinskými údery na ruské rafinerie a vyzval Zelenského, aby je zastavil. O den později tvrdil, že se Ukrajina a Rusko dohodly na vzájemném neútočení na energetickou infrastrukturu; Zelenskyj to upřesnil s tím, že Ukrajina je připravena k takovému vzájemnému kroku jen se zárukami partnerů, že Rusko dohodu dodrží. Telefonát Trump–Zelenskyj 20. září, během nějž Trump podle Axios opakovaně žádal zastavení úderů na ruské rafinerie, se uskutečnil několik hodin po rozsáhlém ukrajinském útoku na moskevskou rafinerii. 21. září Zelenskyj uvedl, že Ukrajina je připravena přestat útočit na ruské rafinerie, pokud Rusko přestane útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, a Trump téhož dne prohlásil, že Rusko ztratilo kontrolu nad svým dieselovým průmyslem a že válku „je třeba zastavit". Analytici Forbes Ukrajina odhadli, že na globální dodávky nafty, ropy a plynu má výrazně větší vliv konflikt USA–Írán než ukrajinské údery na ruské rafinerie, což je v rozporu s Trumpovým podáním. Ministr zahraničí USA Marco Rubio 23. září uvedl, že dosažení energetického příměří mezi Ruskem a Ukrajinou je obtížný úkol, ale Washington se o to pokusí.