Trump znovu obvinil Ukrajinu z drahého dieselu a vyzval Zelenského, aby zastavil údery na ruské rafinerie
Americký prezident Donald Trump 30. září v Bílém domu prohlásil, že hlavní příčinou rekordních cen dieselu v USA nejsou události na Blízkém východě, ale ukrajinské údery na ruské rafinerie, které vyřazují z provozu velké zpracovatelské kapacity „znepokojivou rychlostí". Zopakoval výzvu Zelenskému, aby útoky zastavil, a připustil možnost zákazu exportu dieselu z USA. Analytici a další činitelé jeho vlády uvádějí jako hlavní příčinu spíše americkou válku proti Íránu a ztenčující se světové zásoby pohonných hmot.
Hlavní body
- Trump 30. září v Bílém domu prohlásil, že ukrajinské údery na ruské rafinerie jsou „největším problémem" pro trh s naftou, nikoli situace na Blízkém východě.
- Ceny dieselu v USA podle Reuters za rok vzrostly o 40 % na 6,53 dolaru za galon.
- Trump připustil možnost zákazu exportu amerického dieselu; o opatření jedná s ministrem energetiky Chrisem Wrightem.
- Bílý dům rovněž vyzval země EU, aby využily část svých strategických zásob nafty; vláda zvažuje i dobrovolné omezení vývozu americkými rafinériemi.
- Zelenskyj 22. září uvedl, že na uzavřených jednáních s Trumpem nepadl požadavek, aby Kyjev jednostranně zastavil útoky na rafinerie; údery pokračovaly – 25. září byly zasaženy rafinerie v Permu a Novoroshakhtinsku, 26. září rafinerie Ilský v Krasnodarském kraji.
- Rusko prodloužilo zákaz exportu dieselu pro výrobce do konce října a dříve omezilo vývoz benzinu a leteckého paliva.
- Trump 28. září tvrdil, že Zelenskyj souhlasil se snížením intenzity úderů; Zelenskyj to 22. září popřel.
- Analytici a činitelé Trumpovy administrativy (ministr financí Scott Bessent, ministr energetiky Chris Wright) i Volodymyr Omelčenko z centra Razumkov uvádějí jako hlavní příčinu americkou válku proti Íránu, údery na ruské rafinerie podle nich pouze prohlubují deficit.
Proč je to důležité
Trump poprvé výslovně přesunul vinu za drahý diesel v USA z Blízkého východu na Ukrajinu a otevřeně tlačí na Zelenského, aby ukončil údery na ruskou energetickou infrastrukturu – klíčový prvek ukrajinské válečné strategie. Zároveň připustil možnost zákazu vývozu amerického dieselu, což by mělo důsledky pro globální trh. Jeho slova prohlubují viditelné tření mezi Washingtonem a Kyjevem v době, kdy se vedou energetická a mírová jednání.
Co se stalo
Americký prezident Donald Trump 30. září 2026 při setkání s novináři v Bílém domu prohlásil, že krizi s naftou v USA nezpůsobuje situace na Blízkém východě, ale ukrajinské údery na ruské rafinerie, které podle něj vyřazují výrobní kapacity „znepokojivou rychlostí". Prohlásil o tom, co se děje mezi Ruskem a Ukrajinou, že je to „největší problém" pro trh s naftou, a bez těchto úderů by prý USA problémy s naftou neměly. Zopakoval svůj dřívější apel z 13. září na prezidenta Zelenského, aby údery na ruskou energetickou infrastrukturu zastavil, a připustil možnost zákazu exportu amerického dieselu, o kterém jedná s ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Bílý dům rovněž vyzval země EU, aby využily část svých strategických zásob nafty, a vláda zvažuje omezení vývozu a dobrovolné krácení dodávek americkými rafinériemi. Ceny nafty za rok vzrostly podle Reuters o 40 % na 6,53 dolaru za galon.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média v češtině zprostředkovaně referovaná v ukrajinském podání kladou do centra příběhu opakované Trumpovo veřejné svalování viny za drahou naftu v USA na Ukrajinu a jeho tlak na Zelenského, aby zastavil údery na ruskou energetickou infrastrukturu. Zdůrazňují Trumpovo tvrzení, že bez ukrajinských úderů by USA naftou problémy neměly, i jeho připuštění možnosti zákazu vývozu amerického dieselu. Do popředí staví postoj ukrajinského analytika Volodymyra Omelčenka z centra Razumkov, podle kterého ceny vyhnala na rekordních šest dolarů válka proti Íránu, nikoli údery Ukrajiny, i když údery podle něj deficit zhoršují. Připomínají Zelenského vyjádření z 22. září, že na uzavřených rozhovorech s Trumpem nepadl požadavek na jednostranné zastavení úderů, i pokračující útoky na rafinerie v Permu, Novoroshakhtinsku a Krasnodarském kraji 25.–26. září.
V čem se zpravodajství liší
Hlavní rozpor se týká příčiny americké krize s naftou. Trump ji připisuje primárně ukrajinským úderům na ruské rafinerie, zatímco analytici a další činitelé jeho administrativy – ministr financí Scott Bessent, ministr energetiky Chris Wright – i Volodymyr Omelčenko z centra Razumkov uvádějí jako hlavní či rovnocennou příčinu americkou válku proti Íránu a ztenčující se světové zásoby pohonných hmot; údery na ruské rafinerie podle nich pouze prohlubují již existující deficit. Druhá rozpor spočívá v tom, že Trump 28. září tvrdil, že Zelenskyj souhlasil se snížením intenzity úderů na ruské rafinerie, ale Zelenskyj 22. září uvedl, že na uzavřených jednáních s Trumpem nezazněl požadavek na jednostranné zastavení takových útoků; údery přitom pokračovaly i po těchto výměnách – 25. září byly zasaženy rafinerie v Permu a Novoroshakhtinsku, 26. září rafinerie Ilský v Krasnodarském kraji.
Souvislosti
Ceny nafty v USA podle Reuters za rok vzrostly o 40 % na 6,53 dolaru za galon. Rusko prodloužilo zákaz exportu nafty pro výrobce do konce října a dříve omezilo vývoz benzinu a leteckého paliva, aby stabilizovalo svůj vnitřní trh po ukrajinských úderech. Trump 13. září veřejně vyzval Zelenského, aby zastavil údery na ruskou energetickou infrastrukturu; Zelenskyj 22. září řekl, že na uzavřených jednáních Trump Kyjev k jednostrannému zastavení úderů nenutil; 28. září Trump prohlásil, že Zelenskyj údajně souhlasil se snížením intenzity úderů. Údery pokračovaly: 25. září byly zasaženy rafinerie v Permu a Novoroshakhtinsku, 26. září rafinerie Ilský v Krasnodarském kraji. Další činitelé Trumpovy administrativy (ministr financí Bessent, ministr energetiky Wright) i analytici připisují deficit více příčinám, včetně americké války proti Íránu a ztenčujících se světových zásob pohonných hmot. Na začátku července Trump při veřejné části setkání se Zelenským prohlásil, že údery na ruské rafinerie jsou eskalací, jež módcí přivést válku ke konci; v týdnu před 30. zářím rovněž řekl, že měl „báječný" rozhovor s Vladimirem Putinem, který údajně chce dohodu o ukončení války na Ukrajině.