Trump na Truth Social připsal růst cen benzinu v USA ukrajinským úderům na ruské rafinerie

Proč je to důležité

Trump veřejně spojuje růst cen pohonných hmot v USA s ukrajinskými vojenskými údery, čímž zvyšuje politický tlak na Kyjev ohledně jeho zásahů proti ruské energetické infrastruktuře. Spor se vede paralelně s jeho dřívějšími výzvami, aby Ukrajina takové údery omezila či zastavila, a zároveň se prolíná s tlakem na Bílý dům kvůli cenám energií spojeným s válkou v Íránu. Představitelé americké administrativy včetně ministrů financí a energetiky veřejně spojili ukrajinské údery s energetickou krizí, čímž se přidali na Trumpovu stranu argumentace.

Co se stalo

Americký prezident Donald Trump v pondělí 5. října zveřejnil na síti Truth Social příspěvek, ve kterém obvinil ukrajinské údery na ruské ropné rafinerie ze zvyšování cen benzinu ve Spojených státech. Uvedl, že růst cen již nelze spojovat s Hormuzským průlivem, protože na trh podle něj proudí rekordní objemy ropy, a klíčovým slovem jsou nyní „rafinerie" – tedy ruské rafinerie, které podle něj „vyhazují do povětří Ukrajinci". Současně za uzavírání amerických rafinerií v takzvaných „modrých státech", tedy státech tradičně volících Demokratickou stranu, kritizoval Demokratickou stranu a jako příklad uvedl Kalifornii.

Agentura Reuters v té době již dříve informovala, že Trump čelí politickému tlaku kvůli růstu cen energií spojenému s válkou v Íránu, přičemž prudké zdražení nastalo poté, co Teherán zablokoval přístup k Hormuzskému průlivu. Reuters rovněž uvedl, že ukrajinské údery na ruskou energetickou infrastrukturu rovněž přispívají k růstu cen, a to zejména cen nafty. Ministr financí USA Scott Bessent prohlásil, že ukrajinské údery způsobují energetickou krizi, přičemž druhou příčinou je podle něj válka s Íránem; ministr energetiky Chris Wright konstatoval, že USA zaznamenávají rekordní ceny nafty, protože ruské rafinerie utrpěly značné škody a Rusko zastavilo vývoz paliv.

Od 22. září ukrajinské drony zasáhly nejméně pět ruských ropných rafinerií. Moskva kvůli domácímu nedostatku paliv prodloužila zákaz vývozu nafty pro producenty do konce října a omezila také vývoz benzinu a leteckého paliva. Administrativa Trumpa zvažuje několik opatření ke snížení cen, včetně omezení či zákazu vývozu nafty a dobrovolného snížení zahraničních dodávek americkými rafinériemi; Bílý dům rovněž vyzval země EU, aby částečně využily své strategické zásoby nafty.

Tento Trumpův příspěvek zapadá do série jeho dřívějších výzev. Už 13. září vyzval prezidenta Volodymyra Zelenského, aby zastavil údery na ruskou naftu s tvrzením, že způsobují její nedostatek. Na konci září Trump uvedl, že Zelenského požádal o zpomalení úderů na ruské rafinerie a že Zelensky údajně souhlasil. Zelensky však 22. září prohlásil, že na uzavřených rozhovorech s Trumpem nebyly vzneseny pokusy přinutit Kyjev jednostranně zastavit útoky na rafinerie a podobné cíle, a po newyorském setkání uvedl, že ho americký lídr o zastavení útoků nežádal.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média – Ukrajinská pravda, Jevropejska pravda, ZN.UA, hromadske a NV – podrobně sledují rozpor mezi Trumpovou a Zelenského verzí ohledně údajných žádostí o zastavení či omezení úderů na ruské rafinerie. Zatímco Trump tvrdí, že takový požadavak vznesl a Zelensky údajně odpověděl „pravděpodobně to uděláme", Zelensky jak 22. září, tak po newyorském setkání popřel, že by takový požadavek zazněl nebo že by sám přislíbil údery zastavit.

V čem se zpravodajství liší

Verze Trumpa a prezidenta Zelenského se rozcházejí v otázce, zda Trump žádal Kyjev o zastavení či omezení úderů na ruské rafinerie a zda Zelensky s takovým krokem souhlasil. Trump tvrdí, že o to požádal a že Zelensky údajně odpověděl slovy „pravděpodobně to uděláme". Zelensky naopak 22. září prohlásil, že na uzavřených rozhovorech s Trumpem nevznikly žádné pokusy přinutit Kyjev jednostranně údery zastavit, a po newyorském setkání doplnil, že americký lídr ho o zastavení útoků nežádal. Tyto rozpory zaznamenala Ukrajinská pravda, Jevropejska pravda, ZN.UA, hromadske i NV.

Souvislosti

Za běžných podmínek prochází Hormuzským průlivem přibližně pětina světových dodávek ropy. Trump již 13. září veřejně vyzval Zelenského, aby zastavil údery na ruskou naftu s tvrzením, že způsobují její nedostatek. Na konci září pak uvedl, že Zelenského požádal o zpomalení úderů na ruské rafinerie a že Zelensky údajně souhlasil; Zelensky 22. září naopak prohlásil, že na uzavřených jednáních žádný takový požadavek nezazněl. Po telefonátu 20. září se oba lídři dohodli na setkání na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku; po něm Zelensky řekl, že ho Trump o zastavení útoků nežádal. Od 22. září ukrajinské drony zasáhly nejméně pět ruských ropných rafinerií. Moskva kvůli domácímu nedostatku paliv prodloužila zákaz vývozu nafty pro producenty do konce října a omezila také vývoz benzinu a leteckého paliva. Administrativa Trumpa zvažuje opatření ke snížení cen, včetně omezení či zákazu vývozu nafty, dobrovolného snížení zahraničních dodávek americkými rafinériemi a výzvy Bílého domu směrem k zemím EU, aby využily část svých strategických zásob nafty.