Američtí a ruští představitelé jednali o návratu Nord Streamu, Bílý dům to popírá
Podle zpráv Reuters jednali američtí a ruští představitelé, včetně vyslance Jareda Kushnera a poradce Kirilla Dmitrijeva, o zapojení amerického investora do obnovy plynovodů Nord Stream. Bílý dům popřel, že by o Nord Streamu v poslední době konkrétně jednal, a Německo uvedlo, že jakékoli obnovení provozu by vyžadovalo souhlas spolkové vlády, který Berlín nechce dát. Plynovody jsou poškozené ze září 2022 a pod sankcemi USA i EU, takže jejich opětovné spuštění je za současného stavu nezákonné.
Hlavní body
- Do jednání o obnově Nord Streamu byli zapojeni zvláštní vyslanec USA Jared Kushner a blízký poradce Vladimira Putina Kirill Dmitrijev; oba se v uplynulých týdnech setkali v Moskvě a New Yorku.
- Bílý dům popřel, že by v poslední době probíhala konkrétní jednání o Nord Streamu, a zároveň uvedl, že případné dohody s Ruskem musí koordinovat DFC a ministerstvo financí a musí sloužit americkým daňovým poplatníkům a firmám.
- Plynovody Nord Stream jsou pod sankcemi USA i EU, takže obnovení dodávek je v současnosti nezákonné; v září 2022 je poškodila série podvodních výbuchů.
- Mluvčí německého ministerstva hospodářství a energetiky uvedl, že Nord Stream i ruský plyn jsou pod evropskými sankcemi, Berlín si našel alternativní zdroje a obnovení by vyžadovalo souhlas spolkové vlády, který dát nechce.
- Prezident Trump by teoreticky mohl americké sankce zrušit či zmírnit, podle zpráv Reuters to ale bude obtížnější, pokud demokraté získají v listopadových volbách kontrolu nad Kongresem.
- Před únorem 2022 nakupovalo Německo přes Nord Stream více než polovinu svého plynu; Gazprom drží 51 % provozní společnosti, 31 % dvě německé firmy, zbytek francouzský a nizozemský akcionář.
- Kushner a Dmitrijev podle zdrojů Reuters zároveň probírali i prodej aktiv ruského Lukoilu konsorciu s DFC a investory z Kataru a SAE výměnou za zrušení sankcí.
Proč je to důležité
Pokud by se obnovení Nord Streamu uskutečnilo, znamenalo by to zvrat v evropském energetickém odklonu od Ruska po vpádu z roku 2022. Plynovody jsou však poškozeny ze září 2022 a pod sankcemi USA i EU, takže jakékoli spuštění je nyní protiprávní. Samotné případné zmírnění amerických sankcí by navíc nestačilo, protože Německo a další evropské země avizují jasný odpor proti oživení trasy. Jednání jsou navíc součástí širšího rusko-amerického sbližování spojeného s hledáním cest k ukončení války na Ukrajině a provázaná se zvažovaným prodejem aktiv ruského Lukoilu v Evropě konsorciu s účastí americké DFC a investorů z Kataru a SAE. Komplikací zůstává americký politický kalendář: pokud by v listopadových volbách získali demokraté kontrolu nad Kongresem, bylo by zrušení či zmírnění sankcí podstatně obtížnější.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média prezentují zprávu jako možný obrat západní energetické politiky vůči Rusku a zdůrazňují, že Německo a další evropské země se staví proti oživení Nord Streamu. Ukrajinské zdroje rámují jednání jako součást širšího rusko-amerického sbližování, které podle nich může zahrnovat i uvolnění sankcí vůči ruským aktivům v Evropě, například majetku Lukoilu. Zároveň upozorňují na citlivost toho, že američtí představitelé vyjednávají o strategické energetické infrastruktuře s Dmitrijevem, který je napojený na Kreml.
V čem se zpravodajství liší
Hlavní rozpor se týká samotné existence konkrétních jednání o Nord Streamu: Bílý dům popřel, že by o plynovodech v poslední době konkrétně jednal, zatímco zdroje Reuters popsaly probíhající rozhovory Kushnera s Dmitrijevem, v nichž téma Nord Streamu zůstává na agendě. Druhá rozporuplná linie se týká hloubky diskusí při moskevských a newyorských setkáních – některé zprávy je líčí jako aktivní vyjednávání, jiné připouštějí, že není jasné, zda a nakolik se Nord Stream při každém z těchto setkání probíral.
Souvislosti
Před únorovou invazí z roku 2022 odebíralo Německo přes obě větve Nord Streamu více než polovinu svého plynu. Plynovody byly odstaveny poté, co Moskva omezila dodávky do Evropy, a v září 2022 je poškodila série podvodních výbuchů. Provozní společnost vlastní z 51 % Gazprom, 31 % drží dvě německé firmy a zbylý podíl francouzský a nizozemský akcionář; němečtí spoluvlastníci chtějí podle Reuters svůj podíl zachovat, pokud by Gazprom svůj prodával. Dmitrijev, který otevřeně prosazuje obnovu ruských dodávek do Německa, se minulý měsíc sešel se zástupci amerického ministerstva energetiky a ministerstva financí a 24. září v New Yorku jednal s americkými zvláštními vyslanci Stevem Witkoffem a Kushnerem.