Trumpova administrativa zvažuje ekonomické dohody s Ruskem ještě před koncem války na Ukrajině

Proč je to důležité

Tento krok by znamenal možný obrat v americké politice – od dřívějšího Trumpova slibu, že obchodní dohody s Ruskem neuzavře, dokud válka neskončí. Může přehodnotit dynamiku pákových sil při jednáních, protože část amerických představitelů varuje, že ekonomické pobídky mohou oslabit tlak Washingtonu na Moskvu. Zároveň Kongres postupuje směrem k tvrdším sankcím, což vytváří napětí mezi „cukrkandlovým a bičovým“ přístupem. Ústřední překážkou zůstává územní otázka: Putin požaduje kontrolu nad ukrajinskými územími, která Kyjev odmítá postoupit, což na zářijové moskevské schůzce vyostřilo propast mezi americkou a ukrajinskou pozicí.

Co se stalo

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zvažuje uzavření samostatných ekonomických a obchodních dohod s Ruskem ještě před koncem války na Ukrajině. Informaci zveřejnil The New York Times s odvoláním na zdroje obeznámené s diskusemi v Bílém domě. Podle listu by tyto dohody mohly zahrnovat energetiku, investice, vzácné kovy, hliník, arktické projekty a zapojení amerických firem do prodeje ruského zemního plynu do Evropy. Uvnitř administrativy nepanuje jednotný názor – někteří představitelé se obávají, že ekonomické pobídky mohou oslabit americký vliv na Kreml.

Vedle toho Sněmovna reprezentantů USA schválila rozsáhlý sankční zákon proti Rusku, který by mu umožnil uvalit cla až 100 % na země nakupující ruskou ropu či plyn a sankce na ruské představitele, podnikatele a finanční instituce. Trump uvedl, že zákon podepíše.

Diplomatické úsilí pokračovalo: 5. září se američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner setkali v Kremlu s Vladimirem Putinem. Putin na schůzce prohlásil, že ruské síly během několika měsíců dobudou celý Donbas a že Rusko připravuje údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, které mají vytvořit podmínky pro velmi těžkou zimu. Kushner na to reagoval slovy, že Putin říkal totéž před rokem, a navrhl, aby se další rok neplýtval na opakování téhož. Poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurij Ušakov po setkání uvedl, že ekonomické otázky a potenciální rusko-americké projekty byly projednány podrobně. 6. září Witkoff a Kushner odcestovali do Kyjeva na jednání s Volodymyrem Zelenským.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média důsledně vykreslují tento obrat jako významný odklon od Trumpova dřívějšího příslibu neuzavírat s Ruskem obchodní dohody, dokud válka neskončí, a některé jej přímo charakterizují jako „appeasémnění“ Moskvy. Zdůrazňují Putinovu územní podmínku – kontrolu nad částmi Ukrajiny, které Kyjev odmítá postoupit – a citují bývalého ukrajinského velvyslance ve Washingtonu Valerije Čalyje, podle něhož je třístranné setkání na úrovni lídrů nereálné, protože Moskva chce jen ukrajinskou kapitulaci. Ukrajinské pokrytí rovněž akcentuje potřebu zajistit konkrétní ochranné výstupy – zastavení úderů na energetickou infrastrukturu a námořní dopravu – z případné schůzky Zelenského s Trumpem u příležitosti Valného shromáždění OSN v New Yorku. Hlasy Ukrajiny (Zelenskyj, ministr zahraničí Sybiha, Čalyj) zůstávají ve středu výkladu a financování DFC pro Vodafone Ukraine a energetické zásobníky je prezentováno jako samostatná, podpůrná americká linie vedle sporné ruské stopy.

Jak to popisují zahraniční zdroje

Mezinárodní pokrytí (zprostředkované ukrajinskými médii s odkazem na The New York Times) soustředí pozornost na deliberaci uvnitř Trumpovy administrativy a na strategickou logiku kombinace ekonomických pobídek se sankčním tlakem. Citovaní američtí představitelé hovoří o přístupu „cukrkandl a bič“ a o přesvědčování ruských elit. Zdroje zdůrazňují vnitřní neshodu v administrativě – část varuje, že pobídky mohou oslabit americký vliv na Kreml. Důraz je kladen na diplomatickou linku vyslance Witkoffa a Kushnera (setkání s Putinem v Moskvě a se Zelenským v Kyjevě) a na rámování navrhovaných dohod jako možného otevření cesty k resetu vztahů USA–Rusko, nikoli jako appeasementu. Schválení „pekelných sankcí“ Sněmovnou reprezentantů a Trumpův záměr zákon podepsat jsou prezentovány jako paralelní tlaková linie.

Souvislosti

Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner se 5. září setkali v Kremlu s Putinem a 6. září odcestovali do Kyjeva za Zelenským; jejich jednání byla rámována jako hledání alternativních cest k posunu rozhovorů o příměří. Na moskevské schůzce Putin prohlásil, že ruské síly během měsíců dobudou celý Donbas a že Rusko připravuje údery na ukrajinskou energetiku před těžkou zimou; Kushner kontroval s odkazem na Putinovo loňské vyjádření. Trump 8. září po návratu vyslanců hovořil s Putinem, ale Zelenskému nezavolal; 9. září po „báječném rozhovoru“ uvedl, že Putin je připraven k mírové dohodě, a vyjádřil naději, že Zelenskyj rovněž přistoupí.

Před loňským summitem s Putinem na Aljašce Trump veřejně prohlásil, že USA neuzavřou obchodní dohody s Ruskem, „dokud válku nevyřešíme“; nynější úvahy o dohodách před koncem války jsou vnímány jako odklon od tohoto postoje. Mezi potenciální oblasti spolupráce patří energetika, investice, vzácné kovy, hliník, arktické projekty a zapojení amerických firem do prodeje ruského plynu do Evropy; konkrétní dohody nebyly zveřejněny.

Ukrajinský ministr zahraničí naznačil, že zastavení úderů na energetiku a námořní dopravu by mohlo být hlavním výstupem případné schůzky Zelenského s Trumpem při Valném shromáždění OSN v New Yorku ve třetím zářijovém týdnu. Ukrajinští představitelé připouštějí, že by se třístranné rozhovory USA–Ukrajina–Rusko mohly obnovit již v říjnu.

Paralelně s diskusemi o ruských dohodách americká International Development Finance Corporation (DFC) financuje modernizaci telekomunikační infrastruktury Vodafone Ukraine a portfolio zásobníků energie o celkové kapacitě 200 MW / 400 MWh na šesti místech na Ukrajině; ukrajinské ministerstvo hospodářství odhaduje, že by to mohlo zajistit elektřinu pro 600 000 domácností na dvě hodiny.