Zveřejněno · Aktualizováno

Ministři EU schválili největší rozšíření sankcí vůči Rusku od začátku války – téměř 1 600 nových záznamů

Ministři zahraničních věcí EU na zasedání 12. října v Lucemburku schválili rozšíření unijního sankčního seznamu vůči Rusku o téměř 1 600 nových položek zaměřených na ruský vojensko-průmyslový komplex. Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové jde o největší jednorázové rozšíření seznamu od začátku plnohodnotné války; více než polovina nových záznamů souvisí s výrobou balistických raket. Současně bylo kvůli zářijovým ruským „volbám" do Státní dumy na okupovaných ukrajinských územích sankcionováno 77 osob.

Hlavní body

  • Ministři zahraničních věcí EU 12. října v Lucemburku schválili přibližně 1 600 nových sankčních záznamů proti Rusku.
  • Balíček je označován za největší jednorázové rozšíření unijního sankčního seznamu od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu.
  • Více než polovina nových záznamů souvisí s výrobním řetězcem balistických raket.
  • Seznam zahrnuje 743 fyzických osob a 826 organizací obviněných z podpory ruské invaze.
  • Kvůli zářijovým nelegálním „volbám" do Státní dumy na okupovaných ukrajinských územích přibylo 77 sankcionovaných osob (74 kandidátů a 3 členové ruské Ústřední volební komise).
  • Sankce na tyto 77 osob zahrnují zákaz vstupu a tranzitu přes EU, zmrazení aktiv a zákaz poskytovat jim finanční prostředky či ekonomické zdroje.
  • Novými opatřeními se celkový počet záznamů v unijních sankčních seznamech od začátku války zvýší z přibližně 3 000 na 4 600.

Proč je to důležité

Rozšíření unijního sankčního seznamu o zhruba 1 600 nových položek je největší od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Posouvá celkový počet záznamů v sankčních seznamech EU z přibližně 3 000 na 4 600 a poprvé tak výrazně rozšiřuje tlak na celý vojensko-průmyslový komplex, včetně výrobců balistických raket a dronů. Balíček zároveň obsahuje 77 sankcí za zářijové ruské „volby" do Státní dumy na okupovaných ukrajinských územích, čímž EU jasně spojuje otázku sankcí s porušováním svrchovanosti Ukrajiny. Evropští ministři jej prezentují jako signál, že tlak na Moskvu neskončí navzdory paralelnímu americkému uvolnění sankcí na ruskou naftu.

Co se stalo

Na zasedání Rady EU pro zahraniční věci 12. října v Lucemburku ministři zahraničních věcí členských států formálně schválili rozšíření unijního sankčního seznamu vůči Rusku o přibližně 1 600 nových záznamů. Seznam, na němž se 7. října shodli velvyslanci EU, zahrnuje 743 fyzických osob a 826 organizací, které jsou obviňovány z podpory ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Více než polovina nových položek souvisí s výrobním řetězcem balistických raket; mezi sankcionovanými jsou rovněž výrobci dronů. Jde o 22. sankční balíček EU vůči Rusku a o největší jednorázové rozšíření seznamu od roku 2022. Schválení přichází jen tři dny poté, co americký prezident Donald Trump oznámil po telefonátu s Vladimirem Putinem dohodu o dodávkách ruské nafty a dočasném uvolnění příslušných amerických sankcí; ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj toto uvolnění označil za projev slabosti. Soubor dále zahrnuje 74 kandidátů, kteří kandidovali v zářijových ruských „volbách" do Státní dumy na takzvaných „Doněcké lidové republice", „Luhanské lidové republice", Záporožské a Chersonské oblasti a v „Republice Krym a městě Sevastopol", a 3 členy ruské Ústřední volební komise. Tyto osoby mají zákaz vstupu a tranzitu přes EU, zmrazená aktiva a zákaz přijímat finanční prostředky či ekonomické zdroje od občanů a firem z EU.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Všechny zdroje v dodaném podkladu jsou ukrajinské. Téma je tak rámováno jednoznačně z ukrajinského pohledu: sankce jsou prezentovány jako přímý tlak na schopnost Ruska financovat a vést válku proti Ukrajině, se zvláštním důrazem na záznamy spojené s balistickými raketami a drony používanými proti Ukrajincům. Samostatnou pozornost ukrajinská média věnují sankcionování 77 osob spojených se „volbami" do Státní dumy na okupovaných ukrajinských územích, které EU výslovně odsoudila jako porušení ukrajinského a mezinárodního práva včetně Charty OSN. Ukrajinská média zároveň zdůrazňují kontrast mezi pokračujícím tlakem EU a americkým uvolněním sankcí vůči ruské naftě, které Zelenskyj kritizoval.

V čem se zpravodajství liší

Různé ukrajinské zdroje kladou důraz na různé aspekty Kallasové vyjádření: Forbes Ukrajina, Ukrinform a Radio Svoboda zdůrazňují zejména údaj o jednom bilionu eur a výzvu směrem k „Grahamovu zákoně" v USA, zatímco jiné texty více akcentují opatření vůči stínové flotile a připojení Spojeného království k sankcím. Číselně se tyto formulace vzájemně nerozporují.

Souvislosti

Balíček navazuje na 21. sankční balíček přijatý v červenci, který byl největším rozšířením za předchozí čtyři roky (48 fyzických osob a 170 společností). Dne 22. září Rada EU prodloužila rámec sankcí proti osobám ohrožujícím územní celistvost Ukrajiny o dalších 36 měsíců, do 22. září 2029; při stejném rozhodnutí však ze seznamu vyřadila ruské podnikatele Michaila Fridmana a Alishera Usmanova. Na zasedání 12. října ministři rovněž diskutovali o možnosti omezit pohyb ruských diplomatů mezi členskými státy EU až po úplný zákaz vycestování mimo zemi akreditace a pokračovali v jednáních o vízových omezeních pro osoby, které bojovaly na straně Ruska. Tři dny před schválením balíčku, 9. října, americký prezident Donald Trump oznámil po telefonátu s Vladimirem Putinem dohodu o dodávkách ruské nafty a americké ministerstvo financí vydalo generální licenci umožňující příslušné transakce do 7. dubna 2027.