Von der Leyenová navrhla Evropskou bezpečnostní radu a protokol analogický článku 4 NATO

Proč je to důležité

Návrh představuje významný institucionální posun v bezpečnostní politice EU směrem ke strukturovanému fóru na úrovni lídrů a mechanismu rychlých konzultací mimo rámec NATO. Von der Leyenová zároveň explicitně popsala Evropu jako cílenou ruskými hybridními útoky a jako reakci na kolísavou americkou bezpečnostní spolehlivost za Donalda Trumpa. Začlenění Ukrajiny mezi navrhované partnery a konkrétní sliby dodávek Patriotů a společné protivzdušné obrany mají přímý dopad na průběh ruské války proti Ukrajině.

Co se stalo

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednesla 16. září ve Štrasburku svůj výroční projev o stavu Evropské unie. Představila novou evropskou bezpečnostní strategii, kterou připravuje společně s vysokou představitelkou pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kajou Kallasovou a která má doplňovat článek 4 Severoatlantické smlouvy. Součástí strategie je takzvaný Protokol pro nouzovou bezpečnost, evropský ekvivalent článku 4 NATO: pokud jej aktivuje jeden členský stát, sejdou se všichni členové, aby koordinovali evropskou odpověď, odradili další eskalaci a minimalizovali její důsledky.

Von der Leyenová rovněž navrhla vytvoření Evropské bezpečnostní rady jako lídrovského formátu zaměřeného na bezpečnost kontinentu, jehož součástí by kromě členských států EU byli i partneři jako Ukrajina, Velká Británie, Norsko a Kanada. Za důvod označila každodenně sílící hybridní hrozby včetně kybernetických útoků, sabotáží, žhářství a průniků dronů a konkrétně zmínila incidenty z předchozího týdne v Dánsku, Litvě a Polsku. Zároveň upozornila na to, že NATO váhá s rozhodnějším postupem kvůli obavám z vyprovokování války s Ruskem, a že americký prezident Donald Trump letos pohrozil anexí Grónska a přehodnocuje počet a rozmístění amerických vojsk v Evropě.

Pro Ukrajinu von der Leyenová přislíbila nákup amerických protiraketových střel Patriot a vytvoření společného systému protivzdušné obrany EU a Ukrajiny na základě projektu Freya. Oznámila také nový Evropský nástroj strategických schopností plně sladěný s NATO, který má budovat evropské schopnosti jako tankování za letu a protivzdušnou obranu. S podporou vystoupil předseda frakce Evropské lidové strany v Evropském parlamentu Manfred Weber, který výsledek současných evropských obranných výdajů označil za 27 bonsajových armád a vyzval k jednotnému evropskému trhu se zbraněmi a společným velitelským strukturám.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média, která jsou jedinými dodanými zdroji, kladou do popředí očekávané začlenění Ukrajiny do navrhované Evropské bezpečnostní rady a ukrajinské konkrétní výstupy, tedy nákup raket Patriot a společnou protivzdušnou obranu na základě projektu Freya. Von der Leyenové oznámení je prezentováno v rámci narativu odpovědi na Putina i Trumpa a přímo relevantního pro ruskou válku proti Ukrajině. Zvláštní pozornost je věnována podpoře Manfreda Webera a jeho kritice roztříštěného evropského obranného utrácení, která je vnímána jako apel k integrovanější obraně zahrnující Ukrajinu.

V čem se zpravodajství liší

Dodané zdroje se neshodují v tom, kdo označil pád ruského dronu na obytnou budovu v Galați za splnění kritérií pro konzultace podle článku 4 NATO. Většina zdrojů připisuje toto prohlášení rumunské ministryni zahraničí Oaně Țoiuové, jeden zdroj jej připisuje ukrajinskému ministru zahraničí Sybihovi.

Souvislosti

Článek 4 Severoatlantické smlouvy umožňuje kterémukoli členskému státu požádat o konzultace se spojenci, pokud vnímá ohrožení své územní celistvosti, a je považován za přípravný krok před případnou aktivací článku 5. Návrhy na vytvoření Evropské bezpečnostní rady se objevují od 80. let, znovu se vynořily po roztržce v EU kolem války v Iráku v roce 2003 a v roce 2017 je oživili tehdejší předseda Komise Jean-Claude Juncker a francouzský prezident Emmanuel Macron; kvůli britskému odporu ale neuspěly. Mezi konkrétními incidenty z posledních dnů byl 3. září zjištěn dánskými zpravodajskými službami plán ruské sabotáže proti dánskému obrannému průmyslu, 14. září byl na dánský vojenský vrtulník vypálen signální světlici z ruské fregaty a 15. září spadl v Litvě ruský dron poté, co ho sestřelily italské stíhačky dislokované v Šiauliai. Strana německého kancléře Friedricha Merze a rumunská ministryně zahraničí Țoiuová samostatně vyzvaly k aktivaci článku 4 NATO kvůli nedávným dronovým incidentům. Von der Leyenová rovněž navrhla přidružení Kanady k EU a oznámila nový Evropský nástroj strategických schopností sladěný s NATO.