Rinkēvičs: většina zemí NATO by nezvládla ruský raketový útok, Evropa nestačí dronové technologii Ukrajiny
Lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs v rozhovoru pro The Guardian ve Washingtonu prohlásil, že většina zemí NATO by v případě rozšíření konfliktu nedokázala odrazit ruský raketový útok a že Evropa nestačí tempu vývoje dronových a leteckých technologií na Ukrajině. Jeho slova zazněla poté, co Varšava i Vilnius varovaly před možnými ruskými údery na území NATO, a krátce před očekávaným setkáním Donalda Trumpa s evropskými lídry na Valném shromáždění OSN.
Hlavní body
- Lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs řekl v rozhovoru s The Guardian ve Washingtonu, že většina zemí NATO by nedokázala odrazit ruský raketový útok, pokud by se konflikt rozšířil.
- Rinkēvičs uvedl, že Evropa nestačí tempu vývoje dronových technologií a vzdušné války na Ukrajině, která podle něj postupuje „bleskovou" rychlostí.
- Polský premiér Donald Tusk varoval, že Rusko může v příštích měsících udeřit drony či raketami na země NATO podporující Ukrajinu.
- Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys uvedl, že i Litva má údaje o přípravě ruských hybridních útoků proti spojencům Ukrajiny.
- Ukrajina a evropští spojenci čelí zpožděním v dodávkách kritických raket pro systémy Patriot a další protivzdušnou obranu.
- USA zvažovaly přenos licencí na výrobu Patriotů Ukrajině a Evropě, ale dosud nebyla dosažena žádná dohoda.
- Setkání Donalda Trumpa s evropskými lídry se očekává na Valném shromáždění OSN v New Yorku 22.–28. září.
Proč je to důležité
Varování hlavy členského státu NATO, že by aliance nezvládla ruský raketový útok, vyvolává otázky o důvěryhodnosti článku 5. Zároveň staví ukrajinské bojiště – zvláště dronovou válku – jako technologický standard, který NATO nedokáže držet krok. Kombinace varování z Lotyšska, Polska a Litvy a reakce USA ukazuje na zvýšenou obavu spojenců z eskalace na území NATO. Zpoždění v dodávkách raket Patriot a úvahy o přenosu výrobních licencí poukazují na dlouhodobější problémy s kapacitou protivzdušné obrany Ukrajiny i Evropy.
Co se stalo
Lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs poskytl rozhovor listu The Guardian ve Washingtonu, ve kterém prohlásil, že většina zemí NATO by nedokázala odrazit ruský raketový útok, pokud by se konflikt rozšířil. Uvedl, že Evropa nestačí tempu vývoje dronových a leteckých technologií na Ukrajině, které postupuje „bleskovou" rychlostí, a dodal, že pokud by se Rusko rozhodlo odpálit na evropské území několik raket, bylo by to pro mnoho zemí vážnou výzvou, se kterou by se těžko vyrovnaly. Rinkēvičs rovněž varoval, že Rusko po místních volbách zintenzivní mobilizaci, využije zimu k postupu na Ukrajině a pokusí se odradit země podporující Ukrajinu od další podpory.
Ke stejným obavám se připojil polský premiér Donald Tusk, který prohlásil, že Rusko může v příštích měsících udeřit drony nebo raketami na země NATO podporující Ukrajinu, a že zpravodajské informace ukazují na ruské plány hybridních úderů. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys uvedl, že Litva rovněž disponuje údaji o přípravě ruských hybridních útoků proti spojencům Ukrajiny. V reakci na tyto hrozby se připravují německé nemocnice, Litva aktualizovala evakuační plány a jednotky NATO cvičí v Pobaltí.
Ukrajina a evropští spojenci čelí zpožděním v dodávkách kritických raket pro systémy Patriot a další protivzdušnou obranu. USA zvažovaly přenos výrobních licencí na Patriot Ukrajině a Evropě, ale dosud nebyla dosažena žádná dohoda; podle Rinkēvičse přetrvávají technické problémy s licencováním. Analýza amerického Kongresového rozpočtového úřadu odhaduje, že USA během války s Íránem spotřebovaly téměř dvě třetiny zásob kritických interceptorů a obnova těchto zásob může trvat nejméně pět let. Donald Trump na Tuskova varování reagoval slovy, že Rusové podle něj „už asi pět let útočí na spojence Ukrajiny". Setkání Trumpa s evropskými lídry se očekává na Valném shromáždění OSN v New Yorku 22.–28. září.
V čem se zpravodajství liší
Lotyšský prezident Rinkēvičs podle jedné verze uvedl, že současná evropská příprava na vzdušnou válku může zastarat do poloviny roku 2027, podle jiných zdrojů do poloviny příštího roku (tj. poloviny roku 2026). Rozdíl se týká LIGA.net a ZN.UA na jedné straně a Evropské pravdy na straně druhé.
Souvislosti
Podle analýzy amerického Kongresového rozpočtového úřadu USA během války s Íránem spotřebovaly téměř dvě třetiny zásob kritických interceptorů a obnova těchto zásob může trvat nejméně pět let. USA zvažovaly přenos licencí na výrobu systémů Patriot Ukrajině a Evropě, ale dosud nebyla dosažena žádná dohoda; Rinkēvičs uvádí, že přetrvávají technické potíže s licencováním. Setkání Donalda Trumpa s evropskými lídry se očekává na Valném shromáždění OSN v New Yorku 22.–28. září. Běloruské ozbrojené síly v blízkosti Litvy podle zpráv uskutečnily rozsáhlá cvičení.