Macron nařídil vládě připravit plán na ochranu kritické infrastruktury Francie před ruskými hybridními hrozbami
Francouzský prezident Emmanuel Macron 18. září nařídil vládě vypracovat plán na ochranu kritické infrastruktury a nejcennějších zařízení obranně-průmyslového a technologického komplexu Francie před útoky dronů a kybernetickými útoky. Macron oznámil rozhodnutí po setkání v Elysejském paláci se šéfy parlamentních stran, premiérem Sébastienem Lecornuem a zpravodajskými službami. Uvedl, že ruská hybridní hrozba vůči Evropě v posledních týdnech zesílila, a slíbil, že Francie na ruské útoky odpoví.
Hlavní body
- Macron 18. září nařídil vládě připravit plán ochrany kritické infrastruktury a obranně-průmyslových zařízení před drony a kybernetickými útoky.
- Setkání v Elysejském paláci se zúčastnili lídři parlamentních stran, premiér Sébastien Lecornu, šéfové zpravodajských služeb a generální ředitel pro energetiku.
- Macron uvedl, že ruská hybridní hrozba vůči Evropě a Francii v posledních týdnech zesílila.
- Mezi příklady Macron uvedl útok dronem na osobní vlak mezi Kyjevem a Varšavou, nález dronu s výbušninou na letišti v Lipsku, signální raketu vypálenou u dánské fregaty a porušení vzdušného prostoru evropských zemí.
- Macron slíbil odpověď Francie na ruské hybridní útoky, aniž upřesnil její podobu.
- Minister vnitra svolal regionální prefekty ke zvýšení pohotovosti vůči ruským hybridním útokům.
- Macron prohlásil, že podpora Ukrajiny je nyní více než kdy jindy podmínkou bezpečnosti Francie a spravedlivého a trvalého míru.
Proč je to důležité
Macron tímto krokem povýšil ochranu před ruskými hybridními hrozbami na celovládní prioritu a přizval k tomu zpravodajské služby, ministerstvo obrany, ministerstvo vnitra i regionální prefekty. Přímo spojil obranu infrastruktury s pokračující podporou Ukrajiny a ruské snahy o zastrašování spojenců a podrývání této podpory označil za bezprostřední hrozbu pro Francii a Evropu.
Co se stalo
Francouzský prezident Emmanuel Macron 18. září po setkání v nové krizové místnosti Elysejského paláce se šéfy parlamentních stran (včetně kandidátů na prezidenta 2027), premiérem Sébastienem Lecornuem, šéfy francouzských zpravodajských a bezpečnostních služeb a generálním ředitelem pro energetiku oznámil, že vládě ukládá přípravu zvláštního plánu na ochranu kritické infrastruktury a nejcennějších zařízení obranně-průmyslového a technologického komplexu Francie. Plán má pokrývat obranu proti kybernetickým útokům a nepřátelským dronům. Macron po jednání Rady obrany a národní bezpečnosti dále uvedl, že premiér vydal příslušné pokyny ministrům a službám, zatímco ministr vnitra svolal prefekty obranných a bezpečnostních zón, kteří mají do týdne zřídit ve svých departmentech bezpečnostní a obranná velitelství. Macron rovněž připomněl, že Francie společně s Velkou Británií vede Koalici ochotných a že v příštích týdnech se v Evropě uskuteční cvičení na její posílení.
Souvislosti
Macron při setkání citoval několik nedávných případů ruské hybridní aktivity: útok dronem na osobní vlak mezi Kyjevem a Varšavou (13. září, nález dronu s výbušninou na letišti v Lipsku, který německé zpravodajské služby spojily s ruskou GRU), vypálení signální rakety u dánské fregaty (14. září) a vícenásobná porušení vzdušného prostoru evropských zemí. Další incidenty zachycené v pokrytí zahrnují nálezy ruských dronů v Moldavsku, Rumunsku, Lotyšsku, Estonsku, Polsku a Litvě, podezření ze sabotáží v Německu a zprávu dánské kontrarozvědky o plánované sabotáži dánských obranných podniků. Macron rovněž připomněl, že Francie patřila k prvním evropským zemím, které zřídily službu Viginum pro odhalování zahraničního digitálního vměšování. Polský premiér Donald Tusk uvedl, že zpravodajské informace svědčí o ruských plánech hybridních úderů proti zemím podporujícím Ukrajinu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že EU plánuje předložit novou bezpečnostní strategii, která doplní článek 4 smlouvy NATO. Podle důvěrné zprávy, kterou získala France Télévisions, francouzské zpravodajské služby připravují scénáře rozsáhlých ruských útoků již na podzim 2027 s výhledem do roku 2030; mezi potenciální cíle patří elektrárny a rozvodné sítě, železnice, telekomunikační sítě a systémy distribuce pitné vody.