Lotyšský prezident: Lotyšsko je připraveno hostit jaderné zbraně, pokud se tak NATO rozhodne
Lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs prohlásil, že Lotyšsko je připraveno hostit na svém území jaderné zbraně, pokud by se k takovému kroku rozhodla Severoatlantická aliance kolektivně. Zároveň uvedl, že v současnosti neprobíhají žádné konkrétní rozhovory o rozmístění jaderných zbraní v Lotyšsku a že lotyšské právo takovému kroku nebrání. Vyjádření zaznělo na tiskové konferenci po setkání s premiérem Andrisem Kulbergsem v souvislosti s britskou nabídkou jaderné ochrany členským státům společné expediční síly JEF.
Hlavní body
- Lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs uvedl, že by Lotyšsko hostilo jaderné zbraně, pokud by se tak NATO kolektivně rozhodlo.
- Rinkēvičs zdůraznil, že v současnosti neprobíhají žádné konkrétní rozhovory o rozmístění jaderných zbraní v Lotyšsku.
- Podle prezidenta lotyšské právo neobsahuje právní překážky pro rozmístění jaderných zbraní na území země.
- Rinkēvičs připomněl, že v roce 2003 každá země připravující se na vstup do NATO zaručila, že nebude mít žádná omezení při plném zapojení do mechanismu kolektivní bezpečnosti včetně jaderného odstrašování.
- Prezident zmínil britskou nabídku rozšířit jadernou ochranu na členské státy společné expediční síly JEF.
- Rinkēvičs konstatoval, že Lotyšsko se již nachází pod jaderným deštníkem NATO, který zajišťují USA a Velká Británie.
Proč je to důležité
Prohlášení lotyšského prezidenta signalizuje ochotu pobaltského státu přijmout jaderné zbraně NATO na svém území v případě kolektivního rozhodnutí aliance. Odráží probíhající posun v postoji pobaltských a severských zemí k jadernému odstrašování v reakci na vnímané bezpečnostní hrozby a zapadá do širší debaty v NATO o rozšíření jaderné ochrany na státy formátu JEF nad rámec stávajících mechanismů.
Co se stalo
Lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs na tiskové konferenci po setkání s premiérem Andrisem Kulbergsem uvedl, že Lotyšsko je připraveno hostit jaderné zbraně, pokud by se k takovému kroku rozhodlo NATO kolektivně. Současně ale zdůraznil, že žádné konkrétní rozhovory o rozmístění jaderných zbraní v Lotyšsku v současnosti neprobíhají. Lotyšské právo podle něj takovému kroku neklade žádné právní překážky. Rinkēvičs rovněž připomněl, že již v roce 2003 každá tehdejší kandidátská země do NATO zaručila, že nebude mít omezení pro plné zapojení do mechanismu kolektivní bezpečnosti aliance včetně účasti na jaderném odstrašování. Prezident v této souvislosti zmínil britskou nabídku rozšířit jadernou ochranu na členské státy společné expediční síly JEF a konstatoval, že Velká Británie je již součástí systému jaderného odstrašování NATO a že Lotyšsko se již nachází pod jaderným deštníkem aliance zajišťovaným USA a Británií.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média podávají případ v kontextu připravenosti pobaltského státu na hranici NATO hostit jaderné zbraně. Zdůrazňují bezpečnostní situaci v Pobaltí a rozhodovací procesy aliance jako celku.
Souvislosti
Lotyšská ústava neobsahuje zákaz rozmístění jaderných zbraní, na rozdíl od Litvy, která takový zákaz nyní ze své ústavy odstraňuje. V roce 2003 kandidátské země NATO přislíbily plnou účast na mechanismu kolektivní bezpečnosti včetně jaderného odstrašování. Lotyšsko se již nachází pod jaderným deštníkem NATO poskytovaným USA a Velkou Británií. Do společné expediční síly JEF patří Velká Británie, Dánsko, Estonsko, Finsko, Island, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Norsko a Švédsko. Dne 30. září Moskva oficiálně varovala NATO před možným použitím jaderných zbraní v případě, že by kroky aliance vedly k izolaci Kaliningradské oblasti; NATO ruská obvinění odmítlo a jaderné hrozby odsoudilo. Estonsko vede rozhovory s Francií o možné účasti na francouzské iniciativě na posílení jaderného odstrašování v Evropě.