Estonsko přesouvá svou hlavní brigádu k ruské hranici a přijímá strategii "aktivní obrany"
Estonsko trvale přemísťuje svou 1. brigádu z Tapy do Jõhvi, asi 50 km od ruské hranice, v rámci nové strategie "aktivní obrany" zavedené do Národní bezpečnostní koncepce v květnu. Současně nakupuje americké systémy HIMARS a jihokorejské Chunmoo s dosahem až 300 km, které ohrožují i Petrohrad. Estonští zpravodajci varují, že odstrašení nefunguje a že kritické období pro pobaltské státy jsou příští 1–4 roky.
Hlavní body
- Estonsko trvale přesouvá 1. estonskou brigádu z Tapy do Jõhvi, asi 50 km od ruské hranice, v rámci nové strategie "aktivní obrany".
- Vláda zavedla pojem "aktivní obrana" do Národní bezpečnostní koncepce v květnu.
- Za poslední rok Estonsko podepsalo kontrakty na 9 amerických systémů HIMARS s raketami M57 (dosah až 300 km) a 9 jihokorejských systémů Chunmoo s obdobným dosahem.
- Petrohrad leží 260 km od estonských pohraničních základen, tedy v dosahu nově pořízených zbraní.
- V Narvě se staví nová vojenská základna pro 1 000 vojáků (200 trvale, 800 v krizi).
- Estonští zpravodajci se obávají omezeného ruského útoku na převážně rusky mluvící Narvu jakožto testu odhodlání NATO.
- Výdaje na obranu vzrostly o 42 % na 2,4 mld. eur (5,4 % HDP); Británie zvýší svůj kontingent v Estonsku z 800 na 1 200 vojáků.
Proč je to důležité
Estonsko zásadně mění svou obranou doktrínu – od partyzánské obrany v lesích a bažinách k obraně na hranici a úderům hluboko na ruské území od prvního dne případné invaze. Nákup systémů HIMARS a Chunmoo s dosahem 300 km poprvé staví velká ruská města, včetně Petrohradu, do dosahu estonského úderného potenciálu. Estonští zpravodajci přitom otevřeně přiznávají, že současné odstrašení proti omezenému ruskému útoku – zejména proti narušení převážně rusky mluvící Narvy – nefunguje, a za kritické období označují příští 1–4 roky.
Co se stalo
Estonsko zahájilo trvalé přemístění své 1. pěší brigády – hlavního bojového svazku ozbrojených sil – z vnitrozemské Tapy do Jõhvi u ruské hranice. Přesun je součástí nové strategie "aktivní obrany", kterou vláda v květnu zakotvila v Národní bezpečnostní koncepci. Namísto dřívější partyzánské obrany s mobilizací braneckých záloh nová doktrína počítá s obranou každého metru území a s údery na ruské cíle stovky kilometrů za frontou od prvního dne války. Za poslední rok Estonsko podepsalo kontrakty na devět amerických systémů HIMARS s balistickými raketami M57 (dosah 300 km) a devět jihokorejských systémů Chunmoo se srovnatelným dosahem. V Narvě se staví nová základna pro 1 000 vojáků, z toho 200 stálé posádky a 800 v krizovém režimu. Obranný rozpočet vzrostl o 42 % na 2,4 mld. eur (5,4 % HDP) a Británie oznámila zvýšení svého kontingentu ze 800 na 1 200 vojáků. Estonští zpravodajci se přitom obávají možného omezeného ruského útoku či provokace právě v Narvě jako testu článku 5 Severoatlantické smlouvy.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média – Evropská pravda, LIGA.net, Ukrinform, ZN.UA, NV a Suspilne – prezentují estonské přesuny a nákupy přímo jako důsledek ruské agrese proti Ukrajině. Zdůrazňují, že Estonsko po zkušenostech z ukrajinské války odmítlo svou dřívější partyzánskou doktrínu a přešlo k obraně na hranici a k úderům daleko za frontovou linií. Citují slova estonských zpravodajců o strachu z konce války na Ukrajině, který by mohl uvolnit cestu k přesunu desetitisíců bojem zocelených ruských vojáků k hranicím NATO, a v textu zveřejňují i reakce Kremlu – mlžení mluvčího Peskova a Putinovo tvrzení, že Moskva se „nepřipravuje" na válku s Evropou.
V čem se zpravodajství liší
V ukrajinských zdrojích se rozcházejí dva údaje. Zaprvé se liší pohled na strukturu nové základny v Narvě: část zdrojů ji popisuje jako zařízení pro celkem 1 000 vojáků, jiný zdroj ji rozlišuje na 200 stálých a 800 krizových. Zadruhé se objevují rozdílné údaje o výdajích na obranu – pro aktuální rok je uváděno 2,4 mld. eur (5,4 % HDP, nárůst o 42 %), zatímco jeden zdroj uvádí, že v roce 2027 výdaje překročí 5 % HDP při celkovém rozpočtu 2,2 mld. eur, tedy nižší absolutní částku pro budoucí rok.
Souvislosti
Estonsko nemá vlastní letectvo a spoléhá při ochraně vzdušného prostoru na NATO – to je jedním z důvodů pro přijetí strategie „aktivní obrany". Pravidelné ozbrojené síly čítají asi 4 200 vojáků, ale k tomu má zemi k dispozici vycvičenou zálohu až 230 000 osob (zhruba pětina populace) a válečné plány počítají s povoláním 39 500 rychle nasaditelných záložníků a dalších 40 000 vycvičených záložníků pro všeobecné nasazení. Předchozí doktrína, vyvinutá po ruské anexi Krymu v roce 2014, spoléhala na rychlou mobilizaci braneckých záloh a partyzánskou obranu v bažinatém a zalesněném terénu do příchodu posil NATO. Ruská státní média dlouhodobě vykreslují Estonsko jako „rusofobní" stát a Kreml pohrozil možným použitím jaderných zbraní, pokud by se na estonském území objevila jaderná munice NATO.