Nausėda: Rusko může záměrně nechat drony odchýlit se do Pobaltí
Litevský prezident Gitanas Nausėda v rozhovoru pro LRT uvedl, že Rusko může záměrně nechat drony odchýlit se z kurzu na území pobaltských zemí či Polska. Podle něj jde o další pokus Kremlu potrestat státy, které podporují Ukrajinu, aniž by Moskva chtěla přímou konfrontaci s NATO. Jeho slova zazněla poté, co v noci na 15. září stíhačky hlídkové mise NATO poprvé sestřelily nad Litvou neidentifikovaný dron, který vletěl z Běloruska.
Hlavní body
- Litevský prezident Gitanas Nausėda prohlásil, že dronům vnikajícím na území Litvy či dalších pobaltských zemí může být záměrně dovoleno odchýlit se z kurzu.
- Nausėda označil incidenty s drony v Evropě za další pokus Kremlu potrestat země podporující Ukrajinu.
- Podle prezidenta se Rusko snaží cílit na nejaktivnější podporovatele Ukrajiny, aniž by usilovalo o přímou konfrontaci s NATO.
- V noci na 15. září stíhačky hlídkové mise NATO poprvé sestřelily nad Litvou neidentifikovaný dron, který vletěl z Běloruska.
- Na místě dopadu dronu byl nalezen výbušný prostředek, který zneškodnili pyrotechnici.
- 16. září litevské ministerstvo zahraničních věcí předvolalo zástupce Běloruska a předalo mu nótu protestující proti porušení státní hranice a vzdušného prostoru Litvy.
Proč je to důležité
Hlava státu členské země NATO veřejně připsala nedávné průniky dronů v Pobaltí záměrné ruské akci. Pokud by se toto hodnocení potvrdilo, šlo by o další fázi hybridního tlaku Moskvy na země, které nejvíce podporují Ukrajinu, na hranici Severoatlantické aliance.
Co se stalo
Litevský prezident Gitanas Nausėda v rozhovoru pro LRT prohlásil, že Rusko může záměrně nechat drony odchýlit se z kurzu na území pobaltských zemí nebo Polska. Incidenty s drony v Evropě označil za další pokus Kremlu potrestat státy, které podporují Ukrajinu, a uvedl, že Moskva se přitom zřejmě nechce přímo střetnout s NATO. Jeho vyjádření přišla krátce poté, co v noci na 15. září stíhačky hlídkové mise NATO poprvé sestřelily nad Litvou neidentifikovaný dron, jenž vletěl z území Běloruska. Na místě dopadu byl nalezen výbušný prostředek, který zneškodnili pyrotechnici. 16. září litevské ministerstvo zahraničních věcí předvolalo zástupce Běloruska a předalo mu nótu protestující proti porušení litevské státní hranice a vzdušného prostoru. Nausėda rovněž uvedl, že počet incidentů s drony v Evropě zřejmě není konečný a že chování Ruska vykazuje trend rostoucí agrese.
V čem se zpravodajství liší
V dostupných materiálech se objevují dvě konkurenční vysvětlení litevského incidentu. Nausěda jej rámoval jako možný záměrný ruský akt s cílem potrestat podporovatele Ukrajiny. Podle později citovaných vyjádření byl sestřelený dron pravděpodobně ruský typ „Gerbera" určený k útoku na Ukrajinu, který mohl z kurzu vychýlit ukrajinský elektronický boj. Ukrajinský ministr zahraničí Sybiha rovněž uvedl, že vyšetřování některých regionálních incidentů ukázalo, že šlo o ukrajinské drony vychýlené ruskými prostředky elektronického boje mimo zamýšlené cíle na území agresora.
Souvislosti
Drony byly podle dostupných informací sestřelovány i nad Lotyšskem a Estonskem. Italský premiér označil „neustálé ruské provokace" jako projev „určité nervozity". Německo plánuje vyslat stíhačky do Lotyšska na ochranu vzdušného prostoru během nadcházejících parlamentních voleb, a to kvůli opakovaným průnikům dronů, které zvyšují bezpečnostní obavy na východním křídle NATO.