Zveřejněno

Litevský prezident Gitanas Nausėda odmítl ruský požadavek na stažení vojsk NATO

Litevský prezident Gitanas Nausėda kategoricky odmítl požadavek Ruska na stažení vojsk NATO ze zemí východní Evropy. Podle něj se bezpečnostní architektura Evropy založená především na NATO nemá měnit ani připouštět sféry vlivu. Evropští lídři se podle Nausėdy na ruské podmínky nepodají a při jednáních o Ukrajině je zásadní dosáhnout příměří.

Hlavní body

  • Gitanas Nausėda považuje stažení vojsk NATO ze zemí východní Evropy podle ruského požadavku za nemožné.
  • Rusko požadovalo přezkumout bezpečnostní architekturu Evropy a stáhnout vojska NATO ze zemí východní Evropy.
  • Nausėda uvedl, že Rusko висунуло цю вимогу ще наприкінці 2021 року.
  • Архітектура європейської безпеки, що формується передусім НАТО, має залишитися незмінною та не передбачати сфер впливу.
  • Європейські консультації 10–11 листопада в Абу-Дабі обговорювали безпеку Європи та негайне припинення вогню в Україні; Росія відкинула європейську пропозицію про перемир’я.
  • Питання про вимоги Росії щодо східного флангу НАТО очікували розглянути на саміті Європейської політичної спільноти в четвер та в Дубліні в п’ятницю.
  • 12 листопада до Москви прибув літак із спеціальними посланниками президента США Стівом Віткоффом і Джаредом Кушнером.

Proč je to důležité

Ruský požadavek by zasáhl do vojenské přítomnosti NATO na východním křídle Aliance a otevřel otázku budoucí podoby evropské bezpečnosti. Nausědův odpor ukazuje, že část evropských lídrů odmítá nahrazení současného systému uspořádáním se sférami vlivu. Požadavek se mezitím stal součástí širších jednání o konci války na Ukrajině a možné evropské bezpečnostní dohodě.

Co se stalo

Litevský prezident Gitanas Nausėda odmítl ruský požadavek na stažení vojsk NATO ze zemí východní Evropy. Rusko tento požadavek formulovalo підczas jednání o ukončení války na Ukrajině spolu s návrhem přezkoumat bezpečnostní architekturu Evropy. Nausėda uvedl, že požadavek Moskva poprvé prosadila na konci roku 2021, a dodal, že žádný evropský vůdce na něj nepřistoupí.

Prezident Litvy zároveň varoval, že Moskva může jednání zadržovat souhlasem s vedlejšími body, zatímco se vyhne dohodě o příměří, a tím získávat čas a prodlužovat agresi. Za hlavní podmínku mírových jednání označil příměří. Jako nejvhodnějšího kandidáta pro zastupování Evropy při takových jednáních uvedl předsedu Evropské rady Antonína Coštu, přestože přiznal rozdílné názory mezi evropskými lídři.

Na začátku listopadu se v Abú Zabí konaly evropské konzultace o nové bezpečnostní architektuře a nutnosti okamžitého příměří na Ukrajině. Ruská delegace se s evropskou delegací nesetkala a její status zůstal pro ruské představitele nejasný. Rusko podle dostupných zpráv evropský návrh příměří odmítlo. Dne 12. listopadu do Moskvy přiletělo letadlo s americkými speciálními vyslanci prezidenta Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.

Podle amerických médií Spojené státy vyzvaly Rusko, aby předložilo nový návrh budoucí bezpečnostní dohody s Evropou, který by zahrnoval kroky ke zmírnění napětí. Ruské ministerstvo zahraničních věcí naproti tomu navrhlo nový systém bezpečnosti Evropy s dohodami o nenahaníání mezi Rusií a členskými státy NATO.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média se soustředila především na odmítnutí ruského požadavku ze strany litevského prezidenta a na jeho varování, že Moskva může jednání využívat k vyčkávání, odmítání příměří a prodlužování agresivity. Zvýrazňovala také evropské konzultace v Abú Zabí, které поєднували нову архітектуру безпеки з ідеєю негайного перемир’я, та відхилення Росією європейської ініціативи. Окремою темою для європейських лідерів залишається питання, хто представлятиме Європу на переговорах про завершення війни.

V čem se zpravodajství liší

Москва вважає чинну систему безпеки в Європі недостатньо ефективною та пропонує нову архітектуру, у межах якої можливі угоди про ненапад із державами-членами НАТО. Науседа, навпаки, наполягає на незмінності системи, сформованої передусім НАТО, і відкидає ідею сфер впливу.

Souvislosti

Росія вперше висунула вимогу про виведення військ НАТО зі східноєвропейських країн наприкінці 2021 року. Під час переговорів щодо завершення війни в Україні вона закликала переглянути архітектуру європейської безпеки та запропонувала угоди про ненапад із державами-членами НАТО в межах нової системи. Європейські консультації в Абу-Дабі 10–11 листопада обговорювали цю архітектуру та необхідність негайного припинення вогню в Україні. Росія відкинула європейську пропозицію про перемир’я, а питання про позицію Європи щодо вимог Росії щодо східного флангу НАТО мало опинитися в центрі уваги на саміті Європейської політичної спільноти та на неформальному засіданні Європейської ради в Дубліні.