Čeští, lotyšští a švédští šéfové rozvědek varovali před ruskou sabotážní kampaní v Evropě
Šéfové Bezpečnostní informační služby ČR, Státní bezpečnostní služby Lotyšska a švédské vojenské rozvědky poskytli rozhovory listu The Guardian. Shodli se, že ruská sabotážní kampaň v Evropě se v příštích měsících pravděpodobně zintenzivní, zároveň se ale rozcházejí v hodnocení pravděpodobnosti přímé ruské invaze na území NATO.
Hlavní body
- Micheal Koudelka z BIS uvedl, že Rusko by mohlo podniknout omezenou invazi do země NATO nebo provokace pod falešnou vlajkou v řádu „měsíců, ne let".
- Normunds Mežvietks z lotyšské VDD prohlásil, že jeho služba nevidí známky bezprostředního ruského útoku.
- Thomas Nilsson ze švédské rozvědky řekl, že nepozoruje známky vážni reálné ochoty Moskvy k jednáním o ukončení války na Ukrajině.
- Všichni tři šéfové rozvědek očekávají, že ruská sabotážní kampaň v Evropě se v příštích měsících zintenzivní.
- Nilsson označil incident s dronem s výbušninou na letišti v Lipsku, který německé úřady spojují s ruskou rozvědkou, za „bod zlomu".
- Mezi deklarované cíle ruské sabotáže patří snížení podpory Ukrajiny, rozklad NATO a zastrašování evropského obyvatelstva.
Proč je to důležité
Vysocí evropští zpravodajci veřejně varují před eskalací ruské sabotážní kampaně namířené proti evropským státům podporujícím Ukrajinu. Zároveň se neshodnou na tom, zda Rusko připravuje skutečnou invazi na území NATO, což ukazuje nejistotu o krátkodobých záměrech Moskvy. Mezi uváděné ruské cíle patří snížení západní podpory Ukrajiny, rozklad NATO a zastrašení evropských populací.
Co se stalo
Šéfové Bezpečnostní informační služby ČR (BIS) Micheal Koudelka, lotyšské Státní bezpečnostní služby (VDD) Normunds Mežvietks a švédské vojenské rozvědky a bezpečnostní služby Thomas Nilsson poskytli v uplynulém týdnu rozhovory listu The Guardian. Všichni tři se shodli, že ruská sabotážní kampaň v Evropě se v příštích měsících pravděpodobně zintenzivní. Koudelka zároveň varoval, že součástí plánů Kremlu může být omezená invaze na území zemí NATO sousedících s Ruskem, provokace pod falešnou vlajkou nebo rozsáhlá vlivová kampaň, a to v řádu měsíců, ne let. Naproti tomu Mežvietks prohlásil, že jeho služba nevidí známky bezprostředního útoku, ačkoli připustil, že Moskva vykazuje přípravu na rozhodnější akce v Evropě. Nilsson uvedl, že nepozoruje známky reálné ochoty Moskvy k jednáním o ukončení války na Ukrajině, a incident s výbušným dronem na letišti v Lipsku, který německé úřady spojují s ruskou rozvědkou, označil za „bod zlomu".
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média zdůrazňují především hrozbu pro evropské státy a shodu tří šéfů rozvědek na tom, že ruská sabotážní kampaň v Evropě bude v příštích měsících sílit. Rámování upozorňuje na riziko ruských provokací proti zemím NATO sousedícím s Ruskem a na deklarované cíle této činnosti: snížení podpory Ukrajiny, rozklad NATO a zastrašení evropského obyvatelstva. Ukrajinské zdroje rovněž zmiňují, že pobalstští politici se obávají, že veřejné mluvení o bezprostřední invazi by mohlo poškodit jejich společnosti a ekonomiky, a to v kontextu nedávných varování polského premiéra a litevského ministra zahraničí ohledně ruských hybridních příprav.
V čem se zpravodajství liší
Šéfové rozvědek se rozcházejí v hodnocení pravděpodobnosti ruské invaze na území NATO. Koudelka z BIS hodnotí, že omezená invaze, provokace pod falešnou vlajkou nebo rozsáhlá vlivová kampaň jsou reálné v řádu měsíců, nikoli let. Naproti tomu Mežvietks z lotyšské VDD uvádí, že jeho služba nevidí známky bezprostředního útoku, a zároveň připouští, že není jasné, zda Moskva má konkrétní plány, nebo pouze šíří strach a nejistotu. Nilsson se k otázce bezprostřednosti invaze přímo nevyjadřuje, ale zdůrazňuje, že Moskva podle něj nemá skutečnou vůli k jednáním o ukončení války na Ukrajině.
Souvislosti
Rozhovory poskytli šéfové rozvědek Česka, Lotyšska a Švédska listu The Guardian a byly publikovány samostatně v průběhu uplynulého týdne. Německé úřady spojují incident s výbušným dronem na letišti v Lipsku s ruskou rozvědkou a švédský šéf jej označil za „bod zlomu". Polský premiér Donald Tusk 17. září uvedl, že Rusko může připravovat hybridní útoky s drony a raketami proti státům NATO. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys 18. září oznámil, že litevská rozvědka získala informace o přípravě ruské hybridní operace proti státům podporujícím Ukrajinu. Pobalstští politici, kteří dříve kritizovali západní Evropu za příliš měkký postoj vůči Rusku, nyní některé západní lídry vyzývají ke zdrženlivosti ve veřejných vyjádřeních o bezprostřední hrozbě, protože se obávají dopadů na své společnosti a ekonomiky.