Dánská rozvědka varovala před ruskými sabotážemi na obranných podnicích kvůli pomoci Ukrajině
Dánská zpravodajská služba PET 3. září veřejně varovala, že ruské tajné služby konkrétně plánují sabotáže proti dánským obranným podnikům, zejména těm, které se podílejí na vojenské pomoci Ukrajině. Podle šéfa kontrarozvědky PET Emila Græsholma cílí Moskva na zastavení dodávek zbraní pro Ukrajinu a na zastrašení Dánska, aby omezila svou podporu. PET zároveň upozornila, že Rusko verbovalo dánské občany přes sociální sítě a herní platformy.
Hlavní body
- PET 3. září zveřejnila zprávu o konkrétním ruském plánování sabotáží na území Dánska.
- Hlavním cílem jsou obranné podniky napojené na vojenskou pomoc Ukrajině.
- Græsholm jmenoval podpálení jako jeden z možných způsobů sabotáží a vyzval firmy k posílení bezpečnosti.
- Ruské služby verbovaly dánské občany přes sociální sítě a online platformy, mimo jiné k focení a natáčení podniků.
- PET hodnotí hrozbu jako natolik konkrétní, že se rozhodla zveřejnit varování, což je pro obvykle zdrženlivou službu neobvyklé.
- Varování zapadá do série podezřelých ruských sabotáží v Evropě: incident s dronem v Lipsku, požár na polském dronovém závodu a zabránění žhářství na Slovensku.
Proč je to důležité
Verejné varování dánské rozvědky PET, která je obvykle velmi zdrženlivá, naznačuje, že hrozba je hodnocena jako bezprostřední a konkrétní. Cílem mají být obranné podniky napojené na dodávky zbraní na Ukrajinu, což přímo spojuje sabotážní kampaň s pokusem narušit západní vojenskou pomoc Kyjevu. Zároveň se objevuje nový rys hybridní taktiky: nábor běžných občanů přes sociální sítě a herní platformy, kteří často nevědí, že pracují pro ruskou rozvědku. Dánské varování navíc zapadá do série podezřelých incidentů v Německu, Polsku, Švédsku a na Slovensku, což naznačuje koordinovanou ruskou sabotážní kampaň proti obrannému průmyslu v Evropě.
Co se stalo
Dánská zpravodajská služba PET 3. září zveřejnila varování, že ruské tajné služby konkrétně plánují sabotáže proti dánským obranným podnikům, zejména těm, které se podílejí na vojenské pomoci Ukrajině. Zprávu prezentoval šéf kontrarozvědky PET Emil Græsholm v rozhovoru pro list Berlingske. Uvedl, že cílem Moskvy je zastavit konkrétní obranné dodávky pro Ukrajinu, zastrašit Dánsko, aby omezilo svou podporu, a zabránit rozšiřování vlastní obranné výroby. Græsholm jmenoval podpálení jako jeden z možných způsobů sabotáží a vyzval obranné podniky k posílení bezpečnosti.
Podle PET se Rusko snaží verbovat běžné dánské občany přes sociální sítě a online platformy, včetně herních platforem. Nábor směřuje na lidi, kteří často netuší, že pracují pro ruskou rozvědku; dostávají za úkol například fotografovat či natáčet podniky a infrastrukturu, přičemž získané materiály mohou sloužit k plánování sabotáží. PET hodnotí hrozbu jako konkrétní natolik, že se rozhodla zveřejnit varování, což je pro obvykle velmi zdrženlivou službu neobvyklý krok.
Dánské varování přichází v souvislosti s celou řadou dalších podezřelých incidentů v Evropě. Na letišti Lipsko/Halle bylo 5. srpna nalezeno zařízení s výbušninou u ukrajinského letounu An-124 a Německo 1. září přímo obvinilo Rusko z této hybridní akce a oznámilo protiopatření včetně uzavření ruského generálního konzulátu v Bonnu a "Ruského domu" v Berlíně. Švédsko svolalo Radu národní bezpečnosti, polský premiér Donald Tusk prohlásil, že požár na polském závodě na výrobu dronů byl sabotáží, a slovenská policie oznámila, že zabránila pokusu o žhářství v dronovém závodě.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média, která o dánském varování psala, jej důsledně spojují s ohrožením dodavatelského řetězce vojenské pomoci Ukrajině. Prezentují varování PET jako součást širší ruské kampaně s cílem zastavit obranné dodávky na Ukrajinu a odradit západní státy od další podpory. Zároveň jej výslovně zasazují do kontextu nedávných údajných ruských sabotáží v Německu, Polsku, Švédsku a na Slovensku, které podle ukrajinských zdrojů dohromady ukazují na koordinovanou ruskou hybridní kampaň namířenou proti pomoci Ukrajině.
Souvislosti
Dánsko dodává Ukrajině zbraně od roku 2022 a v souvislosti s tím rozšířilo i vlastní obranný průmysl, což z dánských obranných podniků činí logický cíl ruských sabotáží. Varování PET tak přichází v době, kdy celá řada evropských zemí – Německo, Švédsko, Polsko, Slovensko – hlásí podezřelé incidenty, které jejich vlády nebo bezpečnostní složky spojují s ruskými tajnými službami. Společným jmenovatelem je útok na obranný a zbrojní průmysl a na logistiku spojenou s pomocí Ukrajině.