Zveřejněno · Aktualizováno

Ukrajina vyzvala vlády celého světa k uzavření sítě ruských kulturních center „Ruský dům“

Ukrajinský ministr zahraničních věcí Andrij Sybiha 19. září oznámil, že Ukrajina se oficiálně obrátila na vlády zemí světa s výzvou uznat síť ruských kulturních center „Ruský dům“ (Russkij dom) za hrozbu pro národní bezpečnost a omezit jejich činnost nebo je zcela zavřít. Sybiha tato centra označil za nástroje dezinformace, destabilizace a špionáže a přivítal rozhodnutí Německa uzavřít „Ruský dům“ v Berlíně.

Hlavní body

  • 19. září ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha oznámil oficiální výzvu vládám všech zemí, kde síť „Ruských domů“ působí.
  • Ukrajina žádá uznání těchto center jako hrozby pro národní bezpečnost a jejich omezení či úplné uzavření.
  • Sybiha označil „Ruské domy“ a Rossotrudničestvo za nástroje dezinformace, destabilizace a špionáže.
  • Podle Sybihy centra i přes vlnu uzavírání nadále působí nejméně v sedmi evropských zemích.
  • Rozsah sítě je podle něj ještě větší v Africe, střední a východní Asii, asijsko-pacifickém regionu a Jižní Americe; v některých zemích je „Ruský dům“ integrován do ruské diplomatické infrastruktury.
  • Sybiha přivítal uzavření „Ruského domu“ v Berlíně, ke kterému Německo přistoupilo v rámci reakce na hybridní útok.
  • Německo 1. září přímo obvinilo Rusko z hybridního útoku na letišti v Lipsku a oznámilo protiopatření včetně uzavření ruského generálního konzulátu v Bonnu a „Ruského domu“ v Berlíně.

Proč je to důležité

Sybihova výzva formalizuje ukrajinskou snahu o koordinovanou celosvětovou reakci proti ruské státem řízené kulturní a diplomatické infrastruktuře v zahraničí a staví nedávné uzavření berlínského centra jako precedens pro další státy.

Co se stalo

Ukrajinský ministr zahraničních věcí Andrij Sybiha 19. září na síti X oznámil, že Ukrajina se oficiálně obrátila na vlády všech zemí, kde působí síť ruských kulturních center „Ruský dům“ (Russkij dom). Vyzval je, aby tuto síť uznaly za hrozbu pro národní bezpečnost a aby přijaly opatření k omezení činnosti těchto center nebo k jejich úplnému uzavření. Sybiha centra i agenturu Rossotrudničestvo charakterizoval jako nástroje dezinformace, destabilizace a špionáže a uvedl, že i přes vlnu uzavírání působí nejméně v sedmi evropských zemích. Zdůraznil, že rozsah sítě je ještě větší v Africe, střední a východní Asii, asijsko-pacifickém regionu a Jižní Americe, přičemž v některých státech zůstává oficiální infrastruktura sítě nedotčena a „Ruský dům“ je v některých zemích integrován do ruské diplomatické infrastruktury. Sybiha přivítal uzavření „Ruského domu“ v Berlíně, ke kterému Německo přistoupilo v rámci reakce na hybridní útok.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Všechny dostupné zdroje jsou ukrajinské a Sybihovu výzvu jednotně rámují jako oprávněný diplomatický tlak proti ruské propagandistické a zpravodajské infrastruktuře v zahraničí; uzavření berlínského centra je prezentováno jako pozitivní precedens.

V čem se zpravodajství liší

Část zdrojů (Rádio Svoboda, LIGA.net, NV) uvádí různá datování uzavření „Ruského domu“ v Berlíně – 18. září oproti vágnímu „včera“ vzhledem k Sybihově příspěvku ze 17. září – a rozcházejí se rovněž v dataci lip ského dronového incidentu (4. srpna 2026 versus „začátek srpna 2025/2026“).

Souvislosti

„Ruské domy“ jsou mezinárodními pobočkami ruské státní agentury Rossotrudničestvo, kterou EU zařadila na sankční seznam v roce 2022 jako nástroj kremelské „měkké síly“ a šíření konceptu „ruského světa“; v roce 2026 podle vlastní mapy agentury zůstávalo ve světě přibližně 85 jejích zastoupení.