Konfidenční zpráva BKA: přes 165 případů podezření ze sabotáže a 750 incidentů s drony v Německu za rok 2026
Konfidenční zpráva německého Spolkového kriminálního úřadu (BKA), zveřejněná listem Süddeutsche Zeitung, eviduje od začátku roku 2026 přes 165 podezření ze sabotáže a téměř 750 incidentů s podezřelými drony nad vojenskými objekty a kritickou infrastrukturou v Něměcku. Údaje vycházejí z prvních měsíců činnosti nového Společného centra pro obranu proti hybridním hrozbám (GAZ-Hybrid), které zahájilo provoz v polovině června. Německo oficiálně přičítá pokus o útok dronem s výbušninou u ukrajinského letadla An-124 na letišti Lipsko/Halle Rusku.
Hlavní body
- Od začátku roku 2026 zaznamenalo německé policejní zpravodajství přes 165 případů podezření ze sabotáže.
- Bezpečnostní složky zaregistrovaly 747 incidentů s podezřelými drony, při kterých drony uskutečnily 1 068 letů nad kritickou infrastrukturou, vojenskými základnami a závody obranného průmyslu.
- Údaje pocházejí z konfidenční zprávy BKA, zveřejněné listem Süddeutsche Zeitung, a vycházejí z prvních měsíců činnosti centra GAZ-Hybrid, které otevřelo v polovině června v Berlíně.
- Generální prokurátor a státní zastupitelství v roce 2026 zahájili 24 trestních řízení pro podezření ze špionáže; celkem policie eviduje 112 trestných činů spojených se špionáží.
- Více než 60 případů špionáže se týkalo neoprávněného fotografování či natáčení vojenských objektů nebo vybavení.
- Nejvíce případů podezření z agentury směřující k sabotáži zaznamenaly Braniborsko (23), Severní Porýní-Vestfálsko (21), Šlesvicko-Holštýnsko (21) a Dolní Sasko (15).
- Německo oficiálně přičítá pokus o útok výbušným dronem u ukrajinského letadla An-124 na letišti Lipsko/Halle dne 4. srpna Rusku.
Proč je to důležité
Zveřejněné údaje poprvé kvantifikují rozsah podezření ze sabotáže a zpravodajské činnosti na německém území v roce 2026 a ukazují, že téměř 750 incidentů s drony představuje soustavnou hrozbu leteckého průzkumu nad vojenskými základnami, kritickou infrastrukturou a závody obranného průmyslu. Německo připisuje pokus o útok dronem s výbušninou u ukrajinského letadla An-124 na letišti Lipsko/Halle přímo Rusku, což zapadá do širšího narativu o ruské hybridní kampani vůči státům NATO a EU. Operátoři dronů jsou přitom zřídka dopadeni – k zatčení vedlo jen několik případů, například zadržení moldavského občana v Bavorsku – což zdůrazňuje obtížnost přičítání a stíhání těchto činů.
Co se stalo
Konfidenční zpráva Spolkového kriminálního úřadu (BKA), zveřejněná listem Süddeutsche Zeitung, shrnuje údaje z prvních měsíců činnosti Společného centra pro obranu proti hybridním hrozbám (GAZ-Hybrid), které zahájilo provoz v Berlíně v polovině června 2026. Dokument uvádí, že německé policejní a zpravodajské složky od začátku roku 2026 zaregistrovaly přes 165 případů podezření ze sabotáže a 747 incidentů s podezřelými drony, při nichž drony uskutečnily celkem 1 068 letů nad kritickou infrastrukturou, vojenskými základnami a závody obranného průmyslu. Generální prokurátor a státní zastupitelství v roce 2026 zahájili 24 trestních řízení pro podezření ze špionáže, z nichž přibližně polovina souvisí s kybernetickými operacemi; dalších zhruba 40 případů kybernetické špionáže je vyšetřováno. Policie celkově eviduje 112 trestných činů spojených se špionáží, z nichž více než 60 zahrnuje neoprávněné fotografování či natáčení vojenských objektů nebo vybavení. Ve 26 případech se u podezřelých agentů předpokládá činnost směřující k přípravě sabotáží; nejvíce jich zaznamenaly Braniborsko (23), Severní Porýní-Vestfálsko (21), Šlesvicko-Holštýnsko (21) a Dolní Sasko (15). V červenci 2026 zadržela policie v Bavorsku moldavského občana podezřelého ze špionáže dronem nad závodem obranného koncernu KNDS; vyšetřování se domnívá, že jednal na pokyn ruských tajných služeb. Dne 9. srpna se poblíž zpracovatelského závodu zemního plynu v Grossenknetenu (Dolní Sasko) pokusil pracovník ostrahy najít operátora dronu a u plotu narazil na dvě neznámé osoby v kuklách, které ho napadly a uprchly; pachatele se nepodařilo zadržet. V červenci 2026 požár na železniční trati mezi Düsseldorfem a Kolínem nad Rýnem poškodil signalizační kabely a zastavil vlakový provoz; policie událost vyšetřuje jako možný sabotážní čin. Dne 4. srpna byl u ukrajinského nákladního letounu An-124 na letišti Lipsko/Halle nalezen dron s výbušninou; v okolí letiště byly nalezeny celkem tři drony. Německo oficiálně přičítá pokus o útok Rusku.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Všechny tři ukrajinsky psané a na Ukrajině vydávané zdroje podávají zprávu jako varování o domácí bezpečnosti před ruskou hybridní činností na území NATO/EU a opírají se o čísla BKA, aby zdůraznily rozsah hrozby. Zmiňují napojení na Ukrajinu tím, že vyzdvihují dřívější případy spojené s přepravou vojenské pomoci Ukrajině a pokus o útok výbušným dronem u ukrajinského letadla Antonov na letišti Lipsko/Halle.
V čem se zpravodajství liší
Zdroje se liší v popisu incidentu z 9. srpna u Grossenknetenu: podle jedné verze masky nasazené osoby udeřily hlavou pracovníka ostrahy o kapotu vozu, podle jiné verze jej pouze napadly a uprchly.
Souvislosti
Společné centrum pro obranu proti hybridním hrozbám (GAZ-Hybrid) zahájilo provoz v Berlíně v polovině června 2026 a poskytlo datový základ pro zprávu BKA. Generální prokurátor a státní zastupitelství v roce 2026 zahájili 24 trestních řízení pro podezření ze špionáže, z nichž přibližně polovina souvisí s kybernetickými operacemi; dalších zhruba 40 případů kybernetické špionáže je vyšetřováno. Mezi nedávné medializované případy patří dubnové 2024 zadržení dvou agentů s dvojím rusko-německým občanstvím v Bavorsku, kteří sledovali americké základny a trasy pro přepravu vojenské pomoci Ukrajině, červencový 2024 požár zásilky v nákladním terminálu DHL na letišti Lipsko (německá rozvědka jej připsala Rusku), červencový 2026 požár na železniční trati mezi Düsseldorfem a Kolínem nad Rýnem vyšetřovaný jako možná sabotáž a srpnové 2026 objevení výbušných dronů poblíž ukrajinského letadla Antonov na letišti Lipsko/Halle. V červenci 2026 byl v Bavorsku zadržen moldavský občan podezřelý ze špionáže dronem nad závodem koncernu KNDS; vyšetřovatelé se domnívají, že jednal na pokyn ruské tajné služby.