Zveřejněno 19. září, 16:38 UTC · Aktualizováno 20. září, 14:10

Vrchní generál NATO prohlásil, že Aliance je připravena čelit případné ruské eskalaci na východním křídle

Předseda Vojenského výboru NATO admirál Giuseppe Cavo Dragone 19. září v Kodani prohlásil, že Aliance je připravena reagovat na případnou ruskou eskalaci na východním křídle. Uvedl, že NATO má připravenu strukturu, vojáky i výzbroj a přibližně 4 000 stran vojenských plánů pro obranu východního křídla. Dragoneho prohlášení zaznělo v kontextu varování Polska, Francie, Nizozemska, Litvy a Lotyšska před hrozbou ruských provokací či hybridních útoků proti zemím NATO.

Hlavní body

Předseda Vojenského výboru NATO admirál Giuseppe Cavo Dragone 19. září v Kodani prohlásil, že Aliance je připravena odpovědět na případnou ruskou eskalaci na východním křídle.
Dragone: „Aliance je připravena, struktura je připravena, vojáci a výzbroj jsou připraveni."
NATO disponuje přibližně 4 000 stranami vojenských plánů na obranu východního křídla pro scénáře od minimální krize po zásah na území Aliance.
V roce 2023, po plnohodnotné invazi Ruska na Ukrajinu, schválily země NATO tři operativní regionální obranné plány.
Polský premiér Donald Tusk varoval, že Moskva by mohla v příštích měsících podniknout dronový či raketový útok na zemi NATO jako inscenovanou provokaci; podobná rizika zmínily i Francie a Nizozemsko.
Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys uvedl, že Litva má údaje o přípravě ruských hybridních útoků proti spojencům Ukrajiny.

Proč je to důležité

Prohlášení vychází od nejvyššího vojenského představitele NATO v době, kdy evropská hlavní města — Varšava, Paříž, Haag, Vilnius i Riga — varují před bezprostřední hrozbou ruských provokací či hybridních útoků proti zemím Aliance. Dragone tak potvrzuje vojenskou připravenost NATO včetně rozsáhlých plánů obrany východního křídla a pokračujícího budování sil, a zároveň reaguje na obavy z pokusů Ruska podkopat jednotu NATO tím, že je naopak rámcuje jako faktor posilující soudržnost Aliance.

Co se stalo

Předseda Vojenského výboru NATO, italský admirál Giuseppe Cavo Dragone, 19. září na pravidelném setkání 32 nejvyšších vojenských představitelů členských zemí NATO v Kodani prohlásil, že Aliance je připravena reagovat na případnou ruskou eskalaci na východním křídle. Dragone uvedl, že „Aliance je připravena, struktura je připravena, vojáci a výzbroj jsou připraveni" a že NATO pokračuje v navyšování sil jak početně, tak technicky. Podle něj má Aliance pro obranu východního křídla připraveno zhruba 4 000 stran vojenských plánů pokrývajících scénáře od minimální krize po zásah na území NATO. Zdůraznil, že tyto plány vycházejí ze tří operativních regionálních obranných plánů, které členské země schválily v roce 2023 po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu. Dragone rovněž uvedl, že „nezodpovědné chování Ruska v posledních týdnech a měsících" má za cíl podkopat důvěru a oslabit jednotu Aliance, a prohlásil: „Chci jasně říct — tyto pokusy nás nerozdělují. Ostrí naše nástroje, činí nás mnohem soudržnějšími a odhodlanějšími." Dodal, že na sobotním setkání generálové konkrétně neprobírali nejnovější spojenecká varování před možnou provokací. Dragoneho vystoupení zapadá do kontextu série varování z evropských metropolí — polský premiér Donald Tusk uvedl, že Moskva by mohla v příštích měsíců podniknout dronový či raketový útok na zemi NATO jako inscenovanou provokaci, litovský ministr zahraničí Kęstutis Budrys hovořil o údajné přípravě ruských hybridních útoků, a lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs prohlásil, že většina zemí NATO by v současnosti nedokázala odrazit raketový útok Ruska.

Jak to popisují zahraniční zdroje

Z pohledu západních médií se Dragoneho prohlášení čte jako ujištění o připravenosti NATO tváří v tvář série evropských varování — z Polska, Francie, Nizozemska, Litvy a Lotyšska — před bezprostřední hrozbou ruských provokací či hybridních útoků. Mezinárodní rámec zdůrazňuje, že toto prohlášení zaznělo krátce poté, co polský premiér Tusk varoval před možným ruským dronovým či raketovým útokem na zemi NATO jako inscenovanou provokací a co americké zpravodajské zprávy ze srpna varovaly, že Moskva plánuje omezený útok na zemi NATO v příštích letech. Tisk zároveň upozorňuje na incidenty posledních týdnů — sestřely dronů u pobřeží Rumunska, ozbrojený dron na letišti v Lipsku, dron vniklý do Litvy z Běloruska — jako na pozadí gradace ruské hybridní kampaně proti evropským státům podporujícím Ukrajinu.

V čem se zpravodajství liší

Datum Tuskova varování o možné ruské dronové či raketové provokaci proti zemi NATO se v dostupných zdrojích liší: některé jej kladou na čtvrtek bez konkrétního data, jiné uvádějí 17. září a další 18. září. Další rozpor se týká autora výroku, že většina zemí NATO by nedokázala odrazit raketový útok Ruska a že Evropa nestačí tempu vzdušné a dronové války vedené Ukrajinou — část zdrojů jej připisuje lotyšskému prezidentu Edgarse Rinkēvičsovi, jeden zdroj jej připisuje ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.

Souvislosti

V roce 2023, po plnohodnotné invazi Ruska na Ukrajinu, schválily země NATO tři operativní regionální obranné plány, které tvoří rámec pro dnešních přibližně 4 000 stran vojenského plánování na obranu východního křídla. V srpnu obsahovaly zprávy amerických zpravodajských služeb varování, že Moskva plánuje v příštích letech omezený útok na zemi NATO. V posledních týdnech Evropa zaznamenala rostoucí počet narušení vzdušného prostoru a pokusů o sabotáže — v srpnu Rumunsko sestřelilo dva drony u pobřeží nedaleko energetického projektu za 4 miliardy eur, Rumunsko též vyzvedlo stíhačky F-16 kvůli námořnímu dronu u plynové plošiny, německá policie nalezla ozbrojený dron na letišti v Lipsku a letadla NATO sestřelila dron, který vletěl do Litvy z Běloruska. Dne 15. září prohlásil Putinův poradce Nikolaj Patrušev, že v případě vojenského střetu s Moskvou by Varšava „zmizela za dva až tři dny". Na konferenci YES na Ukrajině polský ministr zahraničí Radosław Sikorski uvedl, že Polsko a spojenci by při ruském útoku měli „ohromnou převahu" v letectvu a moderních zbraních s dlouhým dosahem.