Dánská rozvědka varovala před ruskou hybridní kampaní a možným omezeným útokem na východě NATO
Dánská Vojenská zpravodajská služba zveřejnila 24. září hodnocení hrozeb, podle kterého Rusko v příštích měsících pravděpodobně zesílí hybridní operace proti Západu a NATO. Šéf dánské rozvědky Thomas Ahrenkiel uvedl, že existuje „malé, ale rostoucí" riziko omezeného vojenského útoku na některou zemi NATO na východní hranici s Ruskem. Dánský Úřad pro civilní bezpečnost v reakci na zprávu zvýšil úroveň hrozby pro „destruktivní kybernetické útoky" ze střední na vysokou.
Hlavní body
- Dánská Vojenská zpravodajská služba zveřejnila 24. září hodnocení hrozeb varující před intenzivnější ruskou hybridní kampaní proti Západu a NATO v příštích měsících.
- Šéf dánské rozvědky Thomas Ahrenkiel uvedl, že existuje „malé, ale rostoucí" riziko omezeného vojenského útoku na zemi NATO na východní hranici s Ruskem; současné riziko je hodnoceno jako „nízké".
- Mezi možné formy útoku patří dálkové údery drony či raketami na infrastrukturu podporující Ukrajinu, operace pod falešnou vlajkou s využitím ukrajinských dronů nebo nasazení malého počtu ruských vojáků v sousedních zemích NATO, případně bez státních označení.
- Dánský Úřad pro civilní bezpečnost zvýšil úroveň hrozby pro „destruktivní kybernetické útoky" ze střední na vysokou; úřad uvedl, že má informace o konkrétních plánech sabotáží proti Dánsku.
- Ahrenkiel varoval, že Rusko se při hybridních útocích zaměřuje na zbrojní průmysl, firmy podporující Ukrajinu a na narušování dodávek pomoci do Kyjeva, včetně možných útoků či sabotáží na vozidla cestující na Ukrajinu nebo zpět.
- Estonské ministerstvo obrany uvedlo, že dánské varování do značné míry odráží jeho vlastní hodnocení hrozby; bojovou pohotovost estonských ozbrojených sil podle něj zvyšovat netřeba.
- Dánský ministr obrany prohlásil, že Dánsko nemá v úmyslu zastavit svou podporu Ukrajině.
Proč je to důležité
Hodnocení dánské rozvědky jde nad rámec mediálních spekulací: jde o formální zpravodajské posouzení bezprostřední ruské hrozby vůči NATO z členského státu aliance. Identifikuje konkrétní hybridní postupy – sabotáže, kybernetické útoky, útoky na zbrojní průmysl a zásobovací řetězce pomoci Ukrajině, útoky na vozidla směřující na Ukrajinu a operace pod falešnou vlajkou s využitím ukrajinských dronů. Dánský Úřad pro civilní bezpečnost v reakci zvýšil úroveň kybernetické hrozby a zmínil konkrétní informace o plánovaných sabotážích. Estonsko se přidalo s vyjádřením, že dánské hodnocení odpovídá jeho vlastnímu pohledu, což naznačuje soulad mezi spojenci na východním křídle.
Co se stalo
Dánská Vojenská zpravodajská služba ( Forsvarets Efterretningstjeneste) zveřejnila 24. září hodnocení hrozeb, podle kterého Rusko v příštích měsících pravděpodobně zesílí hybridní operace proti západním zemím a NATO. Šéf zpravodajské služby Thomas Ahrenkiel prohlásil, že existuje „malé, ale rostoucí" riziko omezeného vojenského útoku na zemi NATO na východní hranici s Ruskem; současné riziko nicméně zhodnotil jako „nízké". Jako možné formy takového útoku uvedl dálkové údery drony či raketami proti infrastruktuře klíčové pro podporu Ukrajiny, operace „pod falešnou vlajkou" s využitím ukrajinských dronů i vyslání malého počtu ruských vojáků do sousedních zemí NATO, případně bez státních označení. Dánská rozvědka zároveň uvedla, že nevidí známky příprav přímé invaze do členského státu NATO, ačkoli ji „nelze vyloučit". Dánský Úřad pro civilní bezpečnost následně zvýšil úroveň hrozby pro „destruktivní kybernetické útoky" ze střední na vysokou s tím, že má informace o konkrétních plánech sabotáží proti Dánsku. Ahrenkiel v rozhovoru pro DR varoval, že Rusko cílí své hybridní útoky na zbrojní průmysl, podniky podporující Ukrajinu a na narušování dodávek pomoci Kyjevu, a upozornil na možné útoky či sabotáže vůči vozidlům cestujícím na Ukrajinu nebo zpět. Dánský ministr obrany na tiskové konferenci v Kodani prohlásil, že bezpečnostní situace je vážnější než kdykoli od konce studené války, a ujistil, že Dánsko nemá v úmyslu ukončit podporu Ukrajině. Estonské ministerstvo obrany na síti X uvedlo, že dánské varování do značné míry odráží jeho vlastní hodnocení a že zvyšování bojové pohotovosti estonských ozbrojených sil není nutné; Estonsko však „pozorně sleduje vývoj" a je „připraveno v případě potřeby přijmout rozhodná opatření".
V čem se zpravodajství liší
Zdroje se rozcházejí v pojmenování dánského ministra obrany: část faktů uvádí jméno Troels Lund Poulsen, jiná část jméno Jeppe Bruus a jeden fakt zachycuje tvar „Troels Lund Poulsen (Jeppe Bruus)". Funkce (ministr obrany) i jím pronášená prohlášení jsou jinak totožná.
Souvislosti
Hodnocení z 24. září zapadá do série nedávných incidentů a varování zvýrazňujících ruský hybridní tlak na NATO. Den před zveřejněním, 23. září, ruský vojenský vrtulník porušil polský vzdušný prostor u Braniewa, když přiletěl od Kaliningradské oblasti a poté se otočil. Začátkem září 2025 ruská válečná loď vypálila signální světlice směrem k dánskému vojenskému vrtulníku v mezinárodních vodách Baltského moře; Dánsko kvůli tomu předvolalo ruského velvyslance. 18. září polský premiér Donald Tusk uvedl, že nejpravděpodobnějším scénářem pro nadcházející měsíce jsou ruské hybridní útoky drony a raketami na země podporující Ukrajinu, případně oficiálně vydávané za nehodu. The Wall Street Journal 6. srpna informoval, že americká zpravodajská komunita považuje za možné, že Putin může mezi podzimem 2025 a rokem 2029 testovat připravenost NATO prostřednictvím kybernetických útoků, sabotáží nebo omezené invaze. CNN 17. září uvedla, že cílem ruské hybridní kampaně je zvyšovat vnímané náklady podpory Ukrajiny a testovat ochotu NATO uplatnit článek 5, aniž by došlo k přímému střetu. V srpnu Německo obvinilo Moskvu z neúspěšného dronového útoku na letiště v Lipsku. 28. června šéf polské Zahraniční zpravodajské služby prohlásil, že Rusko je připraveno vyslat do pobaltských států „malé zelené mužíky"; litevské ministerstvo obrany následující den uvedlo, že aktuálně nevidí známky přípravy plnohodnotného ruského útoku na Pobaltí.