Litva oznámila neúspěšný pokus o žhářství na skladu zařízení Starlink; premiér svolal bezpečnostní komisi
Litevský premiér Mindaugas Sinkevičius oznámil, že v noci na 18. října se neznámí pachatelé pokusili zapálit litevskou společnost, která uchovává komunikační zařízení Starlink využívané Ukrajinou. Pokus selhal, protože litevské tajné služby firmu předem varovaly a posílily ostrahu. Premiér na 19. října svolal zasedání Komise pro národní bezpečnost, které se bude zabývat i vpádem neznámého dronu do litevského vzdušného prostoru. Litevský incident je třetím útokem na infrastrukturu Starlink v Evropě za poslední měsíc po případech v Polsku a Bulharsku.
Hlavní body
- V noci na 18. října se v Litvě neznámí pachatelé pokusili zapálit podnik s komunikačním zařízením Starlink, které zajišťuje připojení pro devět antén používaných Ukrajinou.
- Pokud o žhářství selhal, protože litevské zpravodajské služby firmu předem varovaly a posílily ostrahu.
- Premiér Mindaugas Sinkevičius svolal na 19. října zasedání Komise pro národní bezpečnost; program zahrnuje i vpád neznámého dronu do litevského vzdušného prostoru.
- Na místě byly kolem 2. hodiny ranní nalezeny zápalné kapaliny v nádobách od 3–5 litrů až po 10litrové kanystry.
- Sinkevičius označil za „nejpravděpodobnějšího zákazníka" pokusu ruskou stranu a uvedl, že pachatelé jsou již známí.
- Stejné noci byl v litevnském vzdušném prostoru zachycen neznámý dron; byly vyslány stíhačky, ale dron nebyl kvůli počasí sestřelen; v Litvě byly nalezeny jeho trosky.
- Jedná se již o třetí útok na infrastrukturu Starlink v Evropě za poslední měsíc po požárech stanice v polské Vola Krobowská (23. září) a u Sofie v Bulharsku (14. října).
Proč je to důležité
Cílem útoku bylo zařízení, které zajišťuje připojení pro devět antén Starlink využívaných Ukrajinou, takže případný úspěšný požár by přímo ohrozil ukrajinskou konektivitu. Litevská vláda incident veřejně rámovala jako součást ruské hybridní kampaně a premiér svolal mimořádné zasedání Komise pro národní bezpečnost – což je signál mimořádné závažnosti. Za poslední měsíc jde o třetí podobný útok na infrastrukturu Starlink v Evropě, což ukazuje na možný koordinovaný vzorec. Litva zároveň řeší vpád neznámého dronu do svého vzdušného prostoru, kvůli kterému hodlá rozšířit pravomoci služeb k neutralizaci dronů.
Co se stalo
V noci na 18. října 2026 se neznámí pachatelé pokusili zapálit litevskou společnost, která uchovává komunikační zařízení Starlink zajišťující připojení pro antény využívané Ukrajinou. Pokus selhal, protože litevské zpravodajské služby firmu předem varovaly a posílily ostrahu. Na místě byly kolem 2. hodiny ranní nalezeny zápalné kapaliny v nádobách o objemu 3–5 litrů i v 10litrových kanystrech. O incidentu informoval premiér Mindaugas Sinkevičius prostřednictvím příspěvku na Facebooku a na 19. října svolal zasedání Komise pro národní bezpečnost. Program zahrnuje zjištění původu neznámého dronu, který ve stejnou noc vnikl do litevského vzdušného prostoru, místo jeho prvního záchytu radary a závěry analýzy trosek; komise rovněž zváží rozšíření pravomocí litevských služeb k neutralizaci dronů. Litevské stíhačky byly kvůli dronu vyslány, ale kvůli počasí ho nesestřelily. Sinkevičius označil za „nejpravděpodobnějšího zákazníka" pokusu ruskou stranu a uvedl, že totožnost pachatelů je známa a lze očekávat brzké zatčení. Informaci potvrdil i ministr obrany Robertas Kaunas, který však bližší podrobnosti v tuto chvíli neposkytl. Sinkevičius zároveň uvedl, že jde o třetí útok na infrastrukturu Starlink v Evropě za poslední měsíc.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Všech sedm zdrojových textů pochází z ukrajinských médií a agentur. Ukrajinské zpravodajství se soustředí na oznámení litevského premiéra a zdůrazňuje přímou vazbu mezi napadeným zařízením Starlink a ukrajinskou konektivitou. Konzistentně také rámuje litevský pokus společně se zářijovým požárem v polské Vola Krobowské a říjnovým incidentem u Sofie v Bulharsku jako koordinovaný vzorec, nikoli izolované události. Ukrajinská média rovněž akcentují Sinkevičiusovo připsání odpovědnosti Rusku a jeho pojetí incidentu jako součásti ruské hybridní války, čímž příběh napojují na dominantní ukrajinský narativ o ruské sabotáži infrastruktury podporující Ukrajinu.
V čem se zpravodajství liší
Rozdíly se týkají pouze polského případu, nikoli samotného litevského incidentu. Premiér Donald Tusk 12. října oznámil, že v Německu byli na žádost Polska zadrženi dva turečtí občané podezřelí z podpálení stanice Starlink ve Vola Krobowské. Polský deník Rzeczpospolita však 14. října napsal, že polská policie dva turecké občany, kteří byli možná spojeni se sabotáží, zadržela, ale po zjištění, že žhářství neprovedli, je propustila; podle deníku nejméně jeden z nich při výslechu uvedl nepravdivé osobní údaje a po propuštění odjeli vlhkém a špinavém oblečení taxíkem do Varšavy. Analýza rozhovoru v taxíku podle polských zdrojů zachytila slova „operace", „základna" a „satelit".
Souvislosti
Litevský premiér Mindaugas Sinkevičius oznámil pokus o žhářství prostřednictvím příspěvku na Facebooku. Pokus se odehrál v noci na 18. října a selhal díky tomu, že litevské tajné služby firmu předem varovaly a posílily ostrahu. Ministr obrany Robertas Kaunas informaci potvrdil, ale bližší podrobnosti v tuto chvíli neposkytl. Sinkevičius označil Rusko za nejpravděpodobnějšího viníka a incident za součást ruské hybridní války; na místě byly nalezeny zápalné kapaliny různých objemů. Zasedání Komise pro národní bezpečnost 19. října bylo svoláno kvůli oběma incidentům a má řešit původ dronu, jeho první záchyt radary, analýzu trosek a případné rozšíření pravomocí služeb. Později 23. září vypukl požár na pozemní stanici satelitní komunikace Starlink v polské vesnici Vola Krobowská v Mazovském vojvodství; polská prokuratura ho vyšetřuje jako diverzi a teroristický trestný čin ve prospěch zahraniční zpravodajské služby. Polský ministr digitalizace Krzysztof Gawkowski 24. září uvedl, že ruská odpovědnost sice nebyla prokázána, ale mnohé známky ukazují na novou doktrínu ruských útoků. Premiér Donald Tusk 12. října oznámil zadržení dvou tureckých občanů v Německu; Rzeczpospolita 14. října informovala o propuštění dvou jiných tureckých občanů v Polsku, které policie zadržela jako podezřelé, ale vyhodnotila jako nepřímo zapojené. V Bulharsku bylo 14. října hlášeno podezření na žhářství u 11 ze 17 antén Starlink u Sofie a bulharská policie potvrdila vyšetřování a posílení ostrahy satelitních objektů. Zařízení v Litvě i ve Vola Krobowské poskytují internetový přístup pro velkou část střední a východní Evropy včetně Ukrajiny.