Šéf německé rozvědky BND varoval, že Německo riskuje ozbrojený konflikt s Ruskem
Šéf německé Spolkové zpravodajské služby (BND) Martin Jäger při slyšení v Bundestagu prohlásil, že konfrontace s Ruskem získala „nový, nebezpečnější charakter“ a že Německo riskuje, že bude vtaženo do násilného konfliktu s Ruskem. Jäger popsal ruské působení jako „stínovou válku“ a uvedl, že BND v současnosti nevidí známky přípravy rozsáhlého ruského útoku na území NATO, ale připouští možnost omezených ruských vojenských akcí včetně pobaltských zemí. Kancléř Friedrich Merz uvedl, že se Německo připravuje na rozsáhlé hybridní útoky a odpoví „rychle a velmi jasně“.
Hlavní body
- Martin Jäger, šéf BND, na slyšení v Bundestagu prohlásil, že konfrontace s Ruskem získala „nový, nebezpečnější charakter" a Německo riskuje ozbrojený konflikt s Ruskem.
- Jäger ruské působení popsal jako „stínovou válku" proti německé demokracii, kterou nelze popsat tradičními vojenskými ani právními kategoriemi.
- Za příklad uvedl pokus o útok na letiště v Lipsku, za nějž Berlín přičítá odpovědnost Rusku.
- Jäger uvedl, že Rusko usiluje o podlomení evropské politické podpory Ukrajině a že je třeba počítat s obnovením jaderných hrozeb.
- BND podle Jägera aktuálně nevidí známky přípravy rozsáhlého ruského útoku na území NATO, připouští však možnost omezených akcí, mimo jiné v Pobaltí.
- Kancléř Friedrich Merz prohlásil, že se Německo připravuje na rozsáhlé hybridní útoky a odpoví „rychle a velmi jasně".
- Ministr vnitra Alexander Dobrindt plánuje soubor opatření proti dronům, sabotážím kritické infrastruktury, kyberútokům a odhalování špionů a potenciálních teroristů.
Proč je to důležité
Vystoupení šéfa BND představuje jedno z nejotevřenějších veřejných zhodnocení ze strany německé rozvědky, podle nějž Německo čelí reálnému riziku ozbrojeného střetu s Ruskem a je terčem „stínové války" zahrnující hybridní útoky, sabotáže, špionáž a jaderné zastrašování. Zároveň ukazuje na koordinované evropské čtení hrozby: podobná varování zazněla od dánské obranné rozvědky a zpravodajských šéfů Česka, Lotyšska a Švédska. Kancléř Merz a ministr vnitra Dobrindt oznámili konkrétní protiopatření, což signalizuje posun německé politiky směrem k tvrdší připravenosti na rozsáhlé hybridní útoky.
Co se stalo
Šéf německé Spolkové zpravodajské služby (BND) Martin Jäger vystoupil na pravidelném veřejném slyšení šéfů rozvědek v Bundestagu, citovaném listem Die Welt a převzatém „Yevropeiskou pravdou". Prohlásil, že konfrontace s Ruskem získala „nový, nebezpečnější charakter" a že Německo riskuje, že bude vtaženo do násilného konfliktu s Ruskem. Ruské působení popsal jako „stínovou válku", kterou nelze popsat tradičními vojenskými ani právními kategoriemi. Za příklad uvedl pokus o útok na letiště v Lipsku, za nějž Berlín přičítá odpovědnost Rusku, a dodal, že žádná jiná země nepředstavuje pro Německo tak přímou, komplexní a konkrétní hrozbu jako Rusko. Jäger rovněž varoval, že Rusko usiluje o podlomení evropské politické podpory Ukrajině – Německo označil za největšího dárce pomoci Kyjevu – a že je třeba počítat s obnovením jaderných hrozeb. Zároveň uvedl, že BND aktuálně nevidí známky přípravy rozsáhlého ruského útoku na území NATO, ale připouští možnost omezených akcí, mimo jiné v Pobaltí. Kancléř Friedrich Merz doplnil, že se Německo připravuje na rozsáhlé hybridní útoky a odpoví „rychle a velmi jasně". Ministr vnitra Alexander Dobrindt oznámil přípravu souboru opatření proti dronům, sabotážím kritické infrastruktury, kyberútokům a k odhalování špionů a potenciálních teroristů.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média, která zprávu převzala jako první, kladou důraz na ohrožení Ukrajiny samotné: vyzdvihují Jägerovo prohlášení, že Rusko je „rozhodnuto dostat Ukrajinu na kolena této zimy", a jeho varování, že je třeba čekat útoky „takové brutality a krutosti, jaké jsme dosud neviděli". Zprávu rámují vedle prohlášení ukrajinské Hlavní zpravodajské správy ze 2. října, podle níž mají ruské tajné služby za úkol posílit aktivitu v zemích EU a NATO v rámci hybridních operací namířených proti pomoci Ukrajině. Hrozbu tak čtou jako koordinovanou kampaň proti Ukrajině a jejím partnerům zároveň.
Souvislosti
Jäger vystoupil na pravidelném veřejném slyšení šéfů zpravodajských služeb v Bundestagu, které citoval list Die Welt a převzala „Yevropeiska pravda". Berlín označil Německo za největšího dárce podpory Ukrajině, což je podle Jägera důvod, proč se Moskva snaží tuto podporu zlomit. Již dříve v roce 2025 varovali šéfové zpravodajských služeb Česka, Lotyšska a Švédska, že Rusko může v příštích měsících zesílit sabotážní činnost v Evropě. Velitel spojeneckých sil NATO v Evropě generál Alexus Grinkevich 24. září uvedl, že Aliance posiluje výměnu zpravodajských informací v reakci na sérii sabotáží a incidentů spojovaných s Ruskem. Dánská obranná rozvědka téhož dne informovala o „malém, ale rostoucím riziku", že Rusko v příštích měsících zahájí omezenou vojenskou ofenzívu proti jedné nebo několika sousedním zemím NATO. Hlavní zpravodajská správa Ukrajiny 2. října oznámila, že ruské tajné služby dostaly úkol posílit aktivitu v zemích EU a NATO a připravit hybridní operace proti pomoci Ukrajině.