Vrchní velitel NATO pro Evropu: Aliance posiluje sdílení zpravodajství v reakci na sabotáže spojované s Ruskem
Vrchní velitel NATO pro Evropu Alexus Grinkevich v rozhovoru pro Reuters uvedl, že Aliance zvyšuje sdílení zpravodajských informací kvůli vlně sabotáží a incidentům pravděpodobně spojeným s Ruskem. Zároveň vyzval ke klidu a odmítl představu, že by Moskva mohla využít vyčerpání amerických zásob přesných raket k útoku na NATO.
Hlavní body
- Vrchní velitel NATO pro Evropu Alexus Grinkevich v rozhovoru pro Reuters oznámil zvýšení sdílení zpravodajských informací v reakci na vlnu sabotáží a incidentů spojovaných s Ruskem.
- Grinkevich hodnotil riziko omezeného ruského útoku na území NATO jako „nepravděpodobné, ale nelze ho vyloučit“.
- Mezi znepokojivé incidenty Grinkevich zařadil pokus o útok dronem na německé letiště Leipzig/Halle a to, že ruská loď vypálila signální světlice na dánský vojenský vrtulník.
- Grinkevich odmítl tvrzení, že by Vladimir Putin mohl udeřit na NATO s využitím toho, že USA při válce s Íránem spotřebovaly významnou část svých zásob přesných raket dlouhého doletu.
- Grinkevich prohlásil, že NATO má schopnost ubránit každý centimetr území Aliance a že má potřebné pravomoci k odstrašení případné agrese.
- Dánská vojenská rozvědka varovala, že Rusko pravděpodobně v příštích měsících zesílí hybridní operace proti Západu, a vyhodnotila „nízké, ale rostoucí“ riziko omezeného útoku na některý ze sousedních států NATO.
- Polský premiér Donald Tusk uvedl, že zpravodajské informace naznačují ruské „plány hybridních úderů“ proti zemím podporujícím Ukrajinu.
Proč je to důležité
Vrchní velitel NATO pro Evropu tím veřejně rámoval jednotlivé incidenty jako součást ruské hybridní kampaně proti členským státům Aliance, čímž zvýšil politické sázky pro evropskou bezpečnost. Jeho přímá výstraha Vladimíru Putinovi naznačuje tvrdší veřejný postoj NATO. Zároveň se vyjádření dotýká vnitroaliančního dělby zátěže, včetně rozsahu amerických vojenských kontingentů v Evropě a přebírání větší odpovědnosti evropskými spojenci.
Co se stalo
Vrchní velitel NATO pro Evropu, americký generál letectva Alexus Grinkevich, v rozhovoru pro Reuters uvedl, že Aliance posiluje sdílení zpravodajských informací v reakci na vlnu sabotáží a dalších incidentů, které jsou zřejmě spojeny s Ruskem. Mezi znepokojivé incidenty zařadil pokus o útok dronem na německé letiště Leipzig/Halle a případ, kdy ruská loď vypálila signální světlice na dánský vojenský vrtulník. Grinkevich zdůraznil, že NATO musí zůstat klidné a sebevědomé, a Alianci označil za „nejmocnější v historii“ se schopností ubránit každý centimetr území členských států. Riziko omezeného ruského útoku na území NATO vyhodnotil jako „nepravděpodobné, ale nelze ho vyloučit“. Odmítl rovněž domněnku, že by Vladimir Putin mohl udeřit na NATO s využitím toho, že USA při válce s Íránem spotřebovaly významnou část svých zásob přesných raket dlouhého doletu. Dodal, že má potřebné pravomoci k odstrašení případné agrese proti Alianci. Rozhovor se dotkl i vnitroaliančního dělby zátěže – v Evropě je v současnosti rozmístěno přibližně 80 000 amerických vojáků a velení společného uskupení NATO v Norfolku, zodpovědného za Arktidu, severní Evropu a atlantické trasy, převzal britský generál od amerického viceadmirála.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média jednotně zpracovávají zprávu jako součást širšího kontextu ruské agrese: zdůrazňují, že NATO zesiluje sdílení zpravodajství v reakci na sabotáže spojované s Ruskem, a do popředí staví připomínku generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, že žádné okolnosti nesmí evropské lídry odvádět od podpory Ukrajiny. Ukrajinské zpravodajství vykresluje hybridní hrozby vůči Evropě a ruské útoky na Ukrajinu jako provázané téma, v němž je bezpečnost Evropy a podpora Ukrajiny neoddělitelná.
Jak to popisují zahraniční zdroje
V rozhovoru dostupné materiály neposkytují samostatné mezinárodní vykreslení přesahující rámec ukrajinských zdrojů.
V čem se zpravodajství liší
Neshody se týkají tří hlavních otázek. Zaprvé, nakolik americké vyčerpání zásob přesných raket při válce s Íránem ovlivňuje riziko útoku na NATO: Grinkevich tuto domněnku odmítl, zatímco některé podkladové zprávy s tímto faktorem při výpočtu rizika počítají. Zadruhé, zda existuje konkrétní varování CIA o možných ruských úderech drony na Španělsko, Francii či Itálii – italský ministr obrany Guido Crosetto zprávu listu El Mundo popřel a francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že CIA takové údaje neposkytla, zatímco jiná média varování nadále citovala. Zatřetí, jak bezprostřední je ruský vojenský krok vůči NATO: dánská rozvědka popsala „nízké, ale rostoucí“ riziko omezeného útoku na sousední stát, polská rozvědka hovořila o plánech hybridních úderů proti zemím podporujícím Ukrajinu, česká rozvědka o možné omezené operaci či provokaci pod falešnou vlajkou „v měsících, ne letech“, zatímco litevské ministerstvo obrany uvedlo, že v současnosti neexistují objektivní známky příprav na plnohodnotný útok na pobaltské státy.
Souvislosti
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval evropské lídry, aby nenechali ruské útoky, včetně úderů na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, odvádět pozornost od pokračující podpory Ukrajiny. Zprávy evropských zpravodajských služeb, Wall Street Journal a CNN v různých obdobích popsaly možné ruské hybridní operace, testy připravenosti NATO uplatnit článek 5 i možnost omezeného vpádu do pobaltského státu. Některé vlády, včetně Itálie, Francie a Litvy, se veřejně distancovaly od konkrétních zveřejněných hrozeb či hodnocení, což ukazuje na rozdíly mezi spojenci v odhadu rozsahu a bezprostřednosti rizika. Rusko tradičně popírá jakoukoli účast na sabotážích či přípravách konfliktu se západními zeměmi.