USA nepozvaly Británii, Francii ani Pobaltí na pracovní skupinu o budoucnosti NATO v Polsku
Trumpova administrativa nepozvala několik klíčových spojenců NATO včetně Británie, Francie a pobaltských států na říjnové setkání v Polsku, které inicioval americký náměstek ministra obrany pro politiku Elbridge Colby. Setkání podle diplomatů funguje jako pracovní skupina zaměřená na budoucnost Aliance. Američtí představitelé přitom kritizují spojence, kteří nesplnili americké požadavky na obranné výdaje, a prosazují koncept „vzorných spojenců“.
Hlavní body
- Trumpova administrativa nepozvala na říjnové setkání v Polsku několik klíčových spojenců NATO, mimo jiné Británii, Francii a pobaltské státy.
- Setkání inicioval americký náměstek ministra obrany pro politiku Elbridge Colby a podle šesti diplomatů jde fakticky o pracovní skupinu o budoucnosti NATO.
- Colby již dříve vedl dvě obdobná setkání formátu Bergen Group s Norskem, Švédskem, Finskem, Polskem, Německem a Nizozemskem; první se konalo v Bergenu v červnu.
- Americký ministr obrany Pete Hegseth podpořil koncept odměňování „vzorných spojenců“ a varoval před důsledky pro země, které nepodporují zájmy USA.
- Bílý dům v dubnu podle médií sestavil jakýsi seznam „poslušných a neposlušných“ spojenců a hledal způsoby, jak neplnění Trumpových přání trestat.
- USA mohou po nedávné dohodě o rozšíření americké vojenské přítomnosti na Grónsku přizvat ke skupině také Dánsko.
- Mnoho nepozvaných spojenců přitom splnilo nebo překročilo výdajové cíle na obranu, které administrativa požadovala.
Proč je to důležité
Vynechání hlavních evropských spojenců z ameriky vedené pracovní skupiny NATO vyvolává otázky o soudržnosti Aliance v době ruského tlaku na Evropu a zároveň odráží posun americké politiky směrem k dělení spojenců na „poslušné“ a „neposlušné“.
Co se stalo
Trumpova administrativa nepozvala několik klíčových členů NATO na setkání naplánované na říjen v Polsku. Jde o pokračování formátu Bergen Group, který inicioval americký náměstek ministra obrany pro politiku Elbridge Colby; ten vedl dvě předchozí setkání za účasti Norska, Švédska, Finska, Polska, Německa a Nizozemska. První z nich se konalo v červnu v norském Bergenu. Podle šesti diplomatů oslovených listem Politico jde fakticky o pracovní skupinu zaměřenou na budoucnost Aliance a neplánuje se rozdělení NATO. Colby po bergenském jednání na sociálních sítích napsal, že spojenci, kteří rychle plní závazky přijaté na summitu v Haagu, mají potřebné prostředky a jsou připraveni jednat, a na říjnové washingtonské konferenci prohlásil, že cílem formátu je sjednotit NATO a učinit jej „lepším, silnějším a odolnějším“ a posílit evropské vojenské schopnosti. Na říjnové setkání však nebyli pozváni Británie, Francie ani pobaltské státy; podle médií by se mohla připojit Dánsko, pokud bude dokončena dohoda o rozšíření americké vojenské přítomnosti na Grónsku.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média (ZN.UA a LIGA.net) přebírají scoop Politica a zdůrazňují vynechání klíčových evropských spojenců — Británie, Francie a pobaltských států — i pracovní charakter setkání. Příběh podávají primárně jako vnitronětlivou kontroverzi uvnitř NATO, nikoli v ukrajinském či válečném rámci.
Souvislosti
Formát Bergen Group navazuje na dvě předchozí Colbyho setkání s Norskem, Švédskem, Finskem, Polskem, Německem a Nizozemskem; první se konalo v Bergenu v červnu. Bílý dům podle médií již v dubnu sestavil jakýsi seznam „poslušných a neposlušných“ spojenců a zkoumal způsoby, jak trestat země, které neplní Trumpovy přání; ministr obrany Pete Hegseth podpořil koncept „vzorných spojenců“. Trump minulý měsíc nečekaně omezil plánovaná společná vojenská cvičení s Jižní Koreou s odůvodněním, že Soul odmítl účast ve válce proti Íránu. Generální tajemník NATO Mark Rutte 29. září uvedl, že Aliance zvažuje různé možnosti včetně neveřejných reakcí na ruské hybridní útoky.