Fico odmítl plnit závazek podle článku 5 NATO a bránit spojence v případě ruského útoku
Slovenský premiér Robert Fico během projevu v nemocnici v Prešově prohlásil, že nemá v úmyslu plnit závazky vyplývající z článku 5 Severoatlantické smlouvy a nebude se podílet na obraně spojenců v případě ruského útoku. Zároveň uvedl, že udělá vše pro to, aby Slovensko nebylo nikdy vtaženo do žádného vojenského konfliktu. Během projevu ani jednou nezmínil Rusko jako agresora ani jako zdroj vojenské hrozby pro Evropu a obvinil evropské lídry z „válečnické rétoriky“. Fico krátce poté oznámil cestu do Kyjeva za ukrajinským prezidentem a premiérem.
Hlavní body
- Fico prohlásil, že nebude plnit závazky podle článku 5 NATO a Slovensko nebude bránit spojence v případě ruského útoku.
- Projev přednesl před studenty a personálem nemocnice v Prešově.
- Během projevu ani jednou nezmínil Rusko jako zemi-agresora či zdroj vojenské hrozby pro Evropu.
- Obvinil evropské lídry z „válečnické rétoriky“ a prohlásil, že nechápe, proti komu se má NATO bránit.
- Uvedl, že jako premiér udělá vše pro to, aby Slovensko nebylo vtaženo do vojenského konfliktu, ale zároveň prohlásil, že Slovensko si členství v NATO váží a plní své závazky.
- Ohlásil cestu do Kyjeva 18. září za prezidentem Zelenským a premiérem Koretským.
- Článek 5 Severoatlantické smlouvy stanoví, že ozbrojený útok na jednoho člena NATO je považován za útok na všechny členy, přičemž konkrétní formu pomoci si určuje každý stát sám.
Proč je to důležité
Prohlášení zaznělo z úst premiéra členského státu NATO, který veřejně a předem odmítl plnit ústřední spojenecký závazek kolektivní obrany. Fico přitom ani jednou neoznačil Rusko za agresora či zdroj hrozby a evropské lídry naopak obvinil z válečnické rétoriky — což ukrajinská média čtou jako známku jeho provruského postoje. Jeho slova zazněla krátce před cestou do Kyjeva a v době, kdy se na území NATO v předchozích týdnech množily případy ruských dronů a podezření z sabotáží.
Co se stalo
Slovenský premiér Robert Fico přednesl projev před studenty a zaměstnanci nemocnice v Prešově, ve kterém oznámil, že nehodlá plnit závazky vyplývající z článku 5 Severoatlantické smlouvy. Řekl, že si nedovede představit, že by Slovensko mělo připravit tisíce vojáků k nasazení, aniž by vědělo „s kým, proč a za co“, a prohlásil, že jako premiér udělá vše pro to, aby Slovensko nebylo vtaženo do žádného vojenského konfliktu. Zároveň zdůraznil, že si Slovensko členství v NATO váží a že své závazky plní. Během projevu ani jednou nezmínil Rusko jako agresora ani jako zdroj vojenské hrozby pro Evropu a obvinil evropské lídry z „válečnické rétoriky“. Fico rovněž prohlásil, že situace ohledně pravděpodobnosti celoevropského vojenského konfliktu nebyla nikdy tak „vážná a napjatá jako nyní“. Krátce poté oznámil, že 18. září navštíví Kyjev, kde se setká s prezidentem Volodymyrem Zelenským a premiérem Serhiym Koretskym.
V čem se zpravodajství liší
Ukrajinské zdroje se různí v tom, zda Ficovo odmítnutí formulují jako přímé odmítnutí závazků NATO, nebo jako hájení práva Slovenska zvolit si způsob jejich naplňování. Některé texty zároveň uvádějí jméno ukrajinského premiéra v různých transliteracích (Koretsky, Koreckyi, Koretskyi).
Souvislosti
Článek 5 Severoatlantické smlouvy zakotvuje princip kolektivní obrany: ozbrojený útok na jednoho nebo více členů Aliance je považován za útok na všechny, přičemž konkrétní formu pomoci si určuje každý členský stát sám a nasazení vojsk jednotlivými zeměmi není automatické. Robert Fico se po návratu do funkce slovenského premiéra na podzim 2023 zasloužil o zastavení slovenské vojenské pomoci Ukrajině a opakovaně činil prohlášení, která ukrajinská média popisují jako ospravedlňující ruskou invazi. V letech 2024–2025 systematicky vystupoval proti členství Ukrajiny v NATO a vyhrožoval vetem; v červnu 2026, před červencovým summitem NATO v Ankaře, se postavil proti další rozsáhlé finanční a vojenské podpoře Ukrajiny. V týdnech před projevem se na území NATO nahromadily případy ruských dronů a podezření ze sabotáží: 13. září zasáhl dron lokomotivu osobního vlaku na stanici Jahodyn u polských hranic, 14. dubna byl z ruské fregaty signalizačními raketami napaden dánský armádní vrtulník, 15. září byl nad Litvou sestřelen ruský dron, dánská rozvědka 3. září informovala o odhalené přípravě ruské sabotáže v dánském obranném průmyslu a 17. září oznámil polský premiér Donald Tusk další ruský dron poblíž přechodu Jahodyn-Dorohusk. Na Slovensku sama policie v srpnu oznámila, že zabránila žhářství v závodě na výrobu UAV Skyeton na východě země a zadržela tři cizince; firma incident spojuje s Ruskem. Fico v projevu zároveň připomněl bratislavský program obnovy ukrajinské energetické infrastruktury v hodnotě zhruba 100 milionů eur a vyzval k aktivnější diplomacii k ukončení války. Slovensko před návratem Fica do úřadu poskytlo Ukrajině 13 balíků vojenské pomoci v celkové hodnotě asi 671 milionů eur a přibližně deset stíhaček MiG-29.