EU se ani 22. září nedohodla na prodloužení sankcí proti Rusku; hrozí konec režimu
Výbor stálých zástupců EU (Coreper) se 21. září opakovaně nedokázal shodnout na prodloužení individuálních sankcí vůči Rusku za porušování územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny. Slovensko a Francie trvaly na vyškrtnutí oligarchů Alishera Usmanova a Michaila Fridmana, kompromisní návrh irského předsednictví prodloužit režim o 36 měsíců výměnou za jejich vyřazení zablokovala Lotyšsko. Pokud se 27 členských států do půlnoci 22. září neshodne, celý sankční režim vztahující se zhruba na 3 000 osob a subjektů – včetně Vladimira Putina – vyprší.
Hlavní body
- Coreper 21. září neuspěl při několika jednáních ani při pokusu o písemné hlasování o prodloužení sankcí o 36 měsíců.
- Slovensko a Francie požadovaly vyřazení Alishera Usmanova a Michaila Fridmana ze seznamu; Lucembursko tlačilo na vyškrtnutí Fridmana kvůli arbitráži v Hongkongu.
- Lotyšsko, jehož premiér Andris Kulbergs veřejně odmítl kompromis, návrh zablokovalo – jednání pokračují 22. září od 09:00 kyjevského času.
- Režim pokrývá zhruba 3 000 osob a subjektů (Putin, Lavrov, Medvedčuk, Janukovyč a další); bez jednomyslného prodloužení vyprší o půlnoci 22. září a zmrazená aktiva se uvolní.
- Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, vicepremiér Vsevolod Čencov i prezident Volodymyr Zelenskyj vyškrtnutí odmítli a navrhli prodloužení na 12 měsíců a rozšíření seznamů.
Proč je to důležité
Režim se vztahuje na přibližně 3 000 osob a subjektů, včetně Vladimira Putina a dalších představitelů ruského vedení. K jeho prodloužení je třeba jednomyslný souhlas všech 27 členských států EU; pokud do 22. září nepřijde, celý režim automaticky vyprší, čímž se uvolní vstupní zákazy a zmrazená aktiva v EU. Slovensko, Francie a Lucembursko prosazují vyřazení konkrétních oligarchů, Lotyšsko a většina ostatních zemí takové ústupky odmítají. Ukrajinská vláda se proti jakémukoli vyškrtnutí ostře staví a navrhuje naopak delší – dvanáctiměsíční – období a rozšíření seznamů.
Co se stalo
Výbor stálých zástupců EU (Coreper) se 21. září několikrát – ráno, odpoledne od 15:00 kyjevského času i při večerním pokusu o písemný postup – nedokázal shodnout na prodloužení individuálních sankcí za porušování územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny. Irské předsednictví navrhlo kompromis: prodloužit celý režim namísto obvyklých šesti či dvanácti měsíců rovnou o 36 měsíců, výměnou za vyřazení Alishera Usmanova a Michaila Fridmana ze seznamu. Řada velvyslanců se na tomto rámci předběžně shodla, při písemném hlasování ale Lotyšsko návrh zablokovalo – premiér Andris Kulbergs to potvrdil veřejně a na 22. září svolal mimořádné zasedání vlády. Coreper se proto znovu sejde 22. září v 09:00 kyjevského času; pokud do půlnoci 22. září 2026 nedojde k jednomyslné dohodě, sankční režim vztahující se zhruba na 3 000 osob a subjektů – včetně Vladimira Putina, Sergeje Lavrova, Viktora Medvedčuka a Viktora Janukovyče – automaticky vyprší.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská vláda se staví proti jakémukoli vyškrtnutí ruských oligarchů ze seznamu. Ministr zahraničí Andrij Sybiha označil vyřazení Usmanova a Fridmana za nepřijatelné a jako špatný signál Moskvě v době, kdy je třeba tlak zvyšovat; namísto toho navrhl prodloužit sankce o 12 měsíců a rozšířit seznamy. Vicepremiér pro evropskou a euroatlantickou integraci Vsevolod Čencov varoval, že výjimky podkopávají autoritu EU a hrají do rukou Ruska. Prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval snahy o uvolnění sankcí se slovy, že ruští podnikatelé platící daně do ruského rozpočtu by měli cítit, že pro ně na světě neexistuje žádné klidné místo. Šéf kanceláře prezidenta Kyrylo Budanov rovněž vyzval k zachování sankcí. Ukrajinská média zároveň podrobně sledují technické detaily jednání – roli Coreperu, požadavek jednomyslnosti, termín písemného hlasování i hrozbu, že bez dohody celý režim o půlnoci 22. září vyprší.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Všechny zdroje v dodaném souboru jsou ukrajinské; žádné mezinárodní (neukrajinské) zdroje k dispozici nejsou, takže srovnání mezinárodního rámce nelze z podkladů vyvodit.
Souvislosti
Sankční režim EU za porušování územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny se formuje od roku 2014 a obnovuje se každých šest měsíců jednomyslným rozhodnutím všech 27 členských států. Od roku 2022 jsou na seznamu mimo jiné Vladimir Putin, ruské vedení, přední oligarchové a bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč; figuruje tam i ministr zahraničí Sergej Lavrov nebo Viktor Medvedčuk. Předchozí pravidelné prodloužení se uskutečnilo 14. března, kdy Slovensko rovněž do poslední chvíle tlačilo na vyřazení Usmanova a Fridmana. Sankce na Usmanova a Fridmana byly uvaleny v roce 2022; EU v případě Usmanova argumentovala jeho „obzvlášť úzkými vazbami“ na Putina. Fridman je spoluzakladatelem ruské skupiny Alfa a v Ukrajině byl spoluvlastníkem Sense Bank (dříve Alfa-Bank Ukrajina), kterou ukrajinský stát znárodnil v roce 2023 po uvalení sankcí na ruské akcionáře; vůči Lucembursku vede arbitráž v Hongkongu, v níž požaduje 16 miliard dolarů za zmrazená aktiva – Lucembursko proto tlačilo na jeho vyškrtnutí. Irské předsednictví Rady EU navrhlo místo obvyklých šesti či dvanácti měsíců prodloužení rovnou o 36 měsíců. Jedenáct členských států EU zároveň volá po zrušení principu jednomyslnosti, který umožňuje jednotlivým zemím sankční rozhodnutí blokovat.