Švýcaři budou 27. září hlasovat o zpřísnění neutrality – sankce vůči Rusku by znemožnil
Švýcarští voliči rozhodnou v neděli 27. září v referendu o tom, zda ústavně zakotvit přísnější definici neutrality. Hlas „ano" by fakticky znemožnil Švýcarsku uvalovat sankce vůči Rusku bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN a vyloučil by vojenskou spolupráci s aliancemi jako NATO. Průzkumy ukazují, že iniciativu odmítá asi dvě třetiny voličů.
Hlavní body
- Referendum se koná v neděli 27. září
- Hlas „ano" by znemožnil sankce vůči Rusku bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN
- Hlas „ano" by vyloučil vojenskou spolupráci s aliancemi jako NATO, s výjimkou případů, kdy by Švýcarsko čelilo útoku či bezprostřední hrozbě
- Od února 2022 švýcarská vláda ve velké míře kopírovala sankce EU vůči Moskvě
- Zářijové průzkumy ukazují, že iniciativu odmítají téměř dvě třetiny voličů
- Rusko návrh zpřísnění neutrality otevřeně podpořilo
- V listopadu budou Švýcaři hlasovat o samostatném návrhu týkajícím se vývozu zbraní do skupiny 25 převážně západních zemí
Proč je to důležité
Schválení návrhu by znemožnilo Švýcarsku přijímat sankce vůči Rusku bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN – tedy v praxi vůbec – a zablokovalo by vojenskou spolupráci s NATO mimo případů přímého útoku nebo bezprostřední hrozby. Hlasování má tedy geopolitický význam přesahující Švýcarsko, zejména proto, že Rusko iniciativu otevřeně podporuje. Průzkumy naznačují, že návrh pravděpodobně neprojde. V listopadu Švýcaři rozhodnou ještě o samostatném balíku týkajícím se vývozu zbraní do 25 převážně západních zemí.
Co se stalo
V neděli 27. září se ve Švýcarsku koná referendum o zařazení přísnější definice neutrality do ústavy. Iniciativa by v případě schválení fakticky znemožnila uvalování sankcí vůči Rusku, pokud by nebyly schváleny Radou bezpečnosti OSN, kde má Moskvo právo veta. Zároveň by vyloučila vojenskou spolupráci s aliancemi jako NATO s výjimkou situací, kdy by Švýcarsko samo čelilo útoku nebo bezprostřední hrozbě. Švýcarská vláda od února 2022 ve značné míře přebírá sankce EU vůči Moskvě, což vyvolalo kritiku u zastánců přísnějšího výkladu neutrality. Podle zářijových průzkumů iniciativu odmítá asi dvě třetiny voličů. Samostatné listopadové hlasování se bude týkat pravidel vývozu zbraní.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média důsledně zdůrazňují, že by případné schválení iniciativy učinilo nemožným uvalovat sankce vůči Rusku – a tedy i sankce v souladu s EU – a zasazují hlasování do rámce potenciální hrozby pro sankční tlak na Moskvu. Důraz je kladen spíše na důsledky pro sankční politiku vůči Rusku než na širší švýcarskou diskusi o neutralitě.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Anglojazyčná zpravodajství zasazují referendum do širšího kontextu: staleté švýcarské neutrality, omezení spolupráce s NATO, průzkumů naznačujících, že iniciativa pravděpodobně neprojde, i otevřené ruské podpory návrhu. Hlasování je prezentováno spíše jako otázka o významu neutrality než čistě jako téma sankcí vůči Rusku a je spojováno se samostatným listopadovým hlasováním o vývozu zbraní.
V čem se zpravodajství liší
Zdroje se mírně liší v tom, jak formulují důkazy o postoji voličů: jeden fakt uvádí, že zářijové průzkumy ukazují odpor přibližně dvou třetin voličů vůči iniciativě, jiný zmiňuje dvě dřívější šetření naznačující pravděpodobné odmítnutí – tedy rozdíl mezi pozdně zářijovým a dřívějším měřením.
Souvislosti
Švýcarsko má staletou tradici neutrality. Od února 2022 švýcarská vláda převážně kopíruje sankce EU vůči Moskvě, což vyvolalo kritiku zastánců přísnějšího výkladu neutrality. Švýcarská vláda přijala „Bezpečnostní strategii 2026", která zahrnuje opatření na posílení obrany a spolupráci s partnerskými státy.